Prvohorní i současná rašeliniště představuje výstava v Plzni

Výzkum se ve třech lokalitách zaměřily na zkamenělá rašeliniště, která vznikla v prvohorách jako uhlotvorné močály, a na současná rašeliniště vzniklá od posledního zalednění. Rašeliniště v Merklíně, u Kamenného rybníku v Plzni a v Hůrkách. Zkoumali je paleontologové, botanici i archeologové.

Z pylů rostlin uložených ve vrstvě rašeliny staré až 9500 let například odborníci dokážou vyčíst složení lesů v průběhu tisíciletí a staletí i důsledky lidské činnosti. Na výstavě jsou rašeliniště, která jsou 300 milionů let stará, a rašeliniště, která jsou od poslední doby ledové. Na výstavě tyto nálezy prezentují dokonalé otisky rostlin. V sopečném popelu jsou patrné anatomické struktury, zkamenělé buňky listu, pylová zrna, průduchy na listech. Jedním z exponátů je i loni objevený otisk pavouka.

Zkoumání mladších rašelinišť se zaměřuje na pylová zrna. Zabývá se jimi palynologie, což je paleobotanická metoda moderní archeologie. Rozbory makrozbytků radiouhlíkovou metodou určí stáří jednotlivých vrstev s přesností až na 20 let. Pylové diagramy pomáhají i archeologům. Díky dochovaným pylům obilovin, které jsou svázané s lidským osídlením, lze určit, kdy a kde je lidé pěstovali.