Stejně jako lidé, i rostliny mohou být ranní ptáčata nebo noční sovy. Mají totiž své “vnitřní hodiny”

Výzkum vědců se zaměřil na geny, které řídí cirkadiánní rytmus u rostlin. V praxi by totiž právě on mohl pěstitelům a farmářům pomoci vybírat rostliny, které nejlépe vyhovují danému místu. Zlepšila by se tak úroda a zvýšila šance, že se rostliny přizpůsobí klimatickým změnám. 

Cirkadiánní rytmus je biologický rytmus s periodou o délce 20-28 hodin a stanovuje kolísání aktivity a bdělosti v rámci daného časového úseku odpovídajícího zhruba jednomu dni. Organismus rostliny řídí během dne i v noci. Ráno jej probouzí a večer “uspává”. U rostlin tento biorytmus reguluje celou škálu procesů od přípravy fotosyntézy za úsvitu až po usměrňování doby kvetení. Tyto rytmické vzorce se lidi v závislosti na lokalitě, klimatu, ročním období a dalších faktorech.

Tato zjištění mohou vědcům pomoci vyšlechtit rostliny, které budou odolnější vůči změnám v přírodním prostředí. Což se v době, kdy hrozí klimatické změny, žádoucí. Během výzkumu rostlin vědci zjistili, že mezi nejranějšími ptáčaty a nočními sovami je rozdíl až deset hodin. Tedy je to, jako by rostliny pracovaly na směny.