Jak se vyrovnat se smrtí blízké osoby. Truchlení je přirozená součást procesu

Běžnou reakcí na ztrátu blízkého člověka je truchlení. Jedná se o proces, který je něco víc, než jen běžný smutek a někdy je natolik hluboký, že si sami nejsme ani jistí tím zda to, co prožíváme, je normální. Cílem tohoto procesu truchlení je přijmout ztrátu, prožít zármutek a nakonec se i odpoutat od citů, které jsme chovali k zemřelému člověku. Během truchlení se objevují různé vzpomínky na danou osobu, objevuje se smutek, zoufalství, pocity viny, osamělosti i naštvanosti a nenávisti. Kritické bývají první tři až čtyři měsíce po úmrtí a náročné na psychiku bývá obvykle první výročí úmrtí, které může rozjitřit emoce pozůstalých na maximum.

Jak probíhá vyrovnávání se se smrtí a ztrátou?

Obvyklá jsou tři stádia vyrovnávání se se smrtí blízkého člověka. Prvním stádiem je zmatenost, druhým je vyjádření emocí a třetím by mělo být přijetí a smíření.

Stádium zmatenosti

Jedná se o první stádium poté, co se o smrti blízké osoby dozvídáme. Popíráme skutečnost, že osoba zemřela a někdy se můžeme chovat zcela nelogicky a zmateně nebo právě naopak nepochopitelně klidně. Můžeme se cítit poněkud paralyzováni, najednou nejsme schopni vykonávat běžné denní činnosti, které jsme dříve bez potíží zvládali. Najednou pro nás i obyčejné denní úkoly mohou znamenat obrovskou námahu.

Stádium vyjadřování emocí

V tomto stádiu již dochází ke smíření se smrtí naší blízké osoby, přijmout však tuto skutečnost stále plně nedokážeme. Snažíme se hledat odpověď na otázku, proč k takovéto události došlo, a začnou se u nás objevovat různé emoce, ať už jde o lítost, vztek, nenávist, pocity zoufalství a viny nebo osamělosti, V tomto stádiu je velmi pomocné, můžeme-li náš smutek s někým dalším sdílet a to aspoň do doby, než se dokážeme se situací smířit.

Přijetí a smíření se se smrtí

Období prvního roku po smrti blízké osoby bývá nejnáročnější, zejména první výročí úmrtí může být velmi zatěžující zkouškou. Zhruba po roce už jsme schopni přijmout skutečnost, že jsme zůstali sami a vědomě tuto skutečnost přijmout. Přijetí je důležitou součástí, protože pokud tak neučiníme, může se naše truchlení stát chorobným stavem. To, že jsme ztrátu přijali, poznáme podle toho, že o zemřelém dokážeme hovořit a přitom neprožíváme silnou bolest a pláč.

Pokud se vyrovnáváme se ztrátou člověka, který zemřel náhle a neočekávaně, bývá tento proces jiný, než u člověka, u kterého úmrtí již delší dobu očekáváme. V tom druhém případě si totiž již část truchlení odžijeme za života zemřelého a se zármutkem se pak vyrovnáváme snadněji. Potlačovat zármutek, který cítíme, ještě když je umírající naživu nemá smysl, mohlo by to totiž vést až k našemu totálnímu vyčerpání.

Co se odehrává během truchlení?

Zármutek nás obvykle úplně ochromuje. Nejsme schopni vnímat jiné pocity, než bolest a žal. Jen těžko se z něčeho dokážeme radovat, cítit pohodu nebo štěstí. Smutky se mohou projevovat nejen na psychické, ale i na fyzické úrovni. Můžeme pociťovat třes celého těla, tělesnou slabost, únavu, vyčerpání, dušnost, svírání u srdce atd. Součástí procesu mohou být i zlé sny, nespavost nebo nechutenství. Změny našeho chování se mohou promítnout do všech oblastí našeho života, ať už do našeho chování v pracovním, soukromém nebo sexuálním životě, mezi přáteli atd.

Cítíme-li, že odchod blízké osoby nás trápí a sužuje natolik, že nejsme schopni se s touto situací sami vyrovnat, pak je na místě vyhledat odbornou pomoc. V takovou chvíli nás včasné podchycení problému důležité z toho důvodu, aby se předešlo závažnějším problémům v budoucnu.

Běžné příznaky truchlení

Proces truchlení běžně provázejí pocity smutku, zármutku ze ztráty, pocity sklíčenosti, šok trvající i po dobu několika měsíců. Někdy můžeme prožívat úzkost a strach z opuštění, máme tendenci ztracenou osobu hledat. Můžeme se na zemřelého i zlobit, že nás opustil, někdy sami na sebe, že jsme jeho smrti nedokázali zamezit.

Někdy se paradoxně může objevit i pocit úlevy, radost a smích, ulehčení a osvobození, k tomu dochází v případech, kdy člověka zemřelý během svého života týral, nebo jeho smrti předcházelo dlouhodobé vyčerpávající pečování o něj.

Mohou se objevovat i poruchy spánku, poruchy příjmu potravy zejména nechutenství nebo přejídání a různé poruchy imunitního systému.

Další oblastí, kde se může naše truchlení projevit, jsou naše myšlenky a uvažování. Depresivní myšlenky ovlivňují naši mysl, odmítáme skutečnost, cítíme se zmateni, objevovat se mohou i poruchy paměti nebo pozornosti, časová a prostorová dezorientace. Někdy můžeme mít pocit, že zesnulý se musí co chvíli vrátit, brzy opět živý vstoupí do dveří, můžeme cítit i přítomnost zemřelého, což ovšem může přerůst až v bludy o zemřelém, chorobné halucinace apod.  

Zármutek se v neposlední řadě objevuje v našem chování, vede ke změně stravovacích návyků, ke změnám v sexuálním chování a prožívání, ztrácíme zájem o kontakt s druhými lidmi.

Dostavuje-li se pláč, pak je rovněž vhodné jej nepotlačovat. Pláč totiž zmírňuje naše emocionální prožívání. Útěky k alkoholu, drogám nebo zvýšené pracovní činnosti mohou vést právě až k chorobným projevům truchlení.

Chorobné projevy truchlení

Dlouhodobý a velice silný zármutek je jedním z projevů, který není úplně běžný a normální. Velice silně prožívaný zármutek truchlícímu znemožňuje prožívat pozitivní pocity, je problém z něčeho se těšit, bavit se. Na druhou stranu může naopak žal někdy úplně chybět a projeví se opožděně až o několik týdnů nebo let později.

Jinou patologickou reakcí na ztrátu může být tělesné onemocnění. Nemoc je způsobena tím, že si smutek nedovolíme prožít emocionálně. V některých případech můžeme mít dokonce i stejné fyzické projevy a symptomy, které měl zemřelý. Jsou známy i některé případy, kdy pozůstalí v důsledku zkreslené reakce na smrt bezdůvodně rozdávají svůj majetek.

Symptomy dlouhodobého a patologického truchlení jsou také deprese, sklony k alkoholismu a alkoholismus, hypochondrické symptomy, rozvoj fóbií, záchvaty úzkosti a paniky, trvalé a intenzivní pocity viny, pokusy o sebevraždu. Různé změny v chování mohou vést až k poruchám osobnosti, přítomny mohou být i různé psychózy, při kterých se začnou objevovat halucinace.

V případě dlouhodobých projevů truchlení je namístě vyhledat odbornou pomoc.

Jak si pomoci sám, při ztrátě blízké osoby

Je třeba si uvědomit, že váš život už nikdy nebude stejný, jako býval. Někteří pozůstalý očekávají, že časem bude jejich život opět „normální“, ale ani vyrovnání se se smrtí blízkého nezaručí, že život bude vypadat tak jako dřív.

Reakce každého člověka na takovou situaci jsou jedinečné a rozhodně není na místě dávat si jakákoliv předsevzetí nebo časové plány s touto záležitostí spojené.

Odbornou pomoc vyhledejte, pokud se vás týkají dlouhodobé problémy se spaním, značné snížení nebo zvýšení tělesné hmotnosti, dlouhotrvající emocionální problémy, sebevražedné myšlenky apod.

Truchlení je možné lépe zvládat s pomocí druhých. Dovolte si prožívat bolest z truchlení. Mnoho lidí potřebuje vyjádřit svoje pocity, aby se cítili lépe. Pro někoho je to pláč, křik nebo vztek, jinému pomůže věnovat se fyzické aktivitě. Pokud se stydíte za své projevy před ostatními, můžete jim otevřeně říci, že opravdu toto potřebujete, abyste se mohly cítit lépe. Člověkem, se kterým budete sdílet svoje truchlení, může být kdokoliv, ať už duchovní, psycholog nebo přítelkyně. Takovýto člověk by však měl být přinejmenším dobrý posluchač.

Věnujte se aktivitám, které vám pomohou vrátit se ke každodennímu normálnímu životu. Někdy je ztráta milované bytosti natolik zdrcující, že není možné v těchto aktivitách pokračovat, dokud smutek aspoň částečně neopadne. Někomu pomáhá vést si deník, napsat dopis zemřelému nebo s ním i promluvit nahlas. Zemřelému můžete odpustit to, co jste nestihli během života, ocenit jeho přínosy a dobré vlastnosti, vyjádřit svoji lítost, zjednat nápravu, omluvit se a rozloučit se s ním.

Pamatujte, stejně jako je čas truchlit, stejně tak je i čas s truchlením přestat.

Jak postupovat po úmrtí blízké osoby – oznámení úmrtí, úmrtní list, pohřeb 

Pozůstalí musí začít také ihned po smrti příbuzného začít jednat. V případě úmrtí doma je nutné ihned zavolat lékaře, který konstatuje smrt osoby a kontaktuje pohřební službu. Pohřební služba bude vyžadovat totožnost zemřelého, vaši totožnost a vydání smutečních šatů určených pro obřad.

Matrika

První úřad, který je nutno po smrti blízkého navštívit, je matrika obecního úřadu, kde je třeba předat občanský průkaz zemřelého, potvrzení o úmrtí pošle na matriku lékař.

Úmrtní list

Matrika vyhotoví úmrtní list a zašle jej objednateli pohřbu. Ostatní doklady zemřelého, jako je třeba průkaz pojištěnce, cestovní pas, potvrzení o zdravotním postižení apod. předáte v místě jejich vydání.

Pohřební služba

V případě úmrtí v nemocnici nebo jiném zdravotnickém zařízení, vystaví ohledací list obvykle místní lékař a zesnulého odveze na patologii. Organizace oznámí smrt rodinným příslušníkům a poté je třeba vyzvednout osobní věci zesnulého. Následný převoz zemřelého a vyzvednutí dokumentů většinou vyřizuje pohřební služba. Na veškerém dalším postupu je nutné se s pohřební službou domluvit.

Volno ze zákona po úmrtí blízké osoby

Úmrtí manžela, životního druha nebo dítěte oceňuje zákon nárokem na dva dny placeného volna a další proplacený den účasti na pohřbu. V případě smrti rodičů, sourozenců, prarodičů, tchána a tchýně, švagra a švagrové, snachy a zetě mají zaměstnanci ze zákona nárok na jeden placený den volna, v případě, že pohřeb zařizujete, je to ještě den navíc. Stejné je to u vzdálenějších příbuzných, podmínkou udělení volna je však to, že v době úmrtí s danou osobou tito zemřelí žili v jedné domácnosti.