Mezigenerační vztahy a nevyhnutelné střety generací

Jak mladí, tak i senioři naráží na názory druhé generace. Na názory a náhledy na život, které jsou mnohdy velmi vyhraněné a druhá strana si tak jen obtížně nechá něco vysvětlit. Cesta k vzájemnému pochopení bývá někdy trnitá a na základě vyhrocených situací a výměn názorů a pohledů na věc se třebas i nejednou na delší dobu uzavře.

Soužití generací

Vztahy mezi generacemi jsou rozhodně širokým tématem, jsou ovlivněny jak objektivními, tak subjektivními názory a v neposlední řadě i různými předsudky.

Objektivní generační názory jsou takové, kterým nechybí jakýsi nadhled, je to názor, při kterém si je aktér vědom i vlastních nedostatků, ale na druhou stranu i předností. Takovýto názor je poměrně vyrovnaný, tedy objektivní.

Subjektivní generační názory ale nepřipouští chyby své generace a svého náhledu na věc, ale vidí je především u těch druhých. Takovýto postoj se může dědit někdy i výchovou a nápodobou rodičů, kteří zaujímali podobná stanoviska k jiným generacím.

Předsudky hrávají v mezigeneračních vztazích rovněž nezanedbatelnou a obvyklou roli. Děti a mladí mívají sklony své zkušenosti a jejich originalitu zveličovat. Rodiče pod vlivem zvyku mají sklon zase svoje zkušenosti absolutizovat a odpírají tak, někdy i nevědomky, svým dětem právo na samostatné tvoření své životní cesty a samostatného myšlení. Avšak právě oni sami stejně tak požadovali od svých rodičů respekt k jejich názorům a zkušenostem...Názorové rozdílnosti se takto objevují, prohlubují a získávají statut pevného stanoviska.

Mladá generace – přednosti a nedostatky

Výhodou mládí je jejich elán, nadšení, energie a progresivnost, avšak chybí větší životní zkušenosti. Mladí mají chuť do všeho nového a neznámého, i dostatek sil na tvoření, jsou přizpůsobiví, ale i nároční. Vůči sobě samým i starším generacím bývají poměrně kritičtí. U části mladé generace se objevuje lehkovážnost a neukázněnost. Ta se dotýká nejen jejich chování, ale i materiálních hodnot. Protestují a bojují proti hodnotám předchozích generací. Negativem mládí je spěch, nedostatek zkušeností a hazard.

Starší generace – přednosti a nedostatky

Životní zkušenost a poučení je výhodou starší generace. Jejich myšlení bývá poklidnější, více promyšlené, věku přiměřené. Ve vztazích i názorech bývají stálejší. Jejich negativem je však jistý konzervatismus, někdy až zbytečně nesmyslné lpění na zásadách a normách. Neuvědomují si, že tyto jejich zásady a normy již byly časem překonány.

Mezigenerační vztahy dnes

Problematika náročných mezigeneračních vztahů zde byla vždy a v každé době v minulosti. Každá generace se od té předchozí v něčem liší a pochopitelně tak dochází ke střetům, neporozumění, ale i otevřeným bojům. Jak je to v současnosti s mezigeneračními vztahy?

Během posledních několika desítek let naše společnost prošla mnoha změnami. Jednou z těch významných je i pohled na rodinu a tradiční soužití. Rodina již často není chápána tak, jako tomu bylo dříve. Mnoho lidí dnes žije v nesezdaných soužitích, mingles (married but single – vztahy s volnějšími hranicemi soužití) nebo jako samostatné jednotky, tzv. single. Takovýto přístup je mnohdy starším lidem nepochopitelný nebo úplně „proti srsti". Současný proces aktuálních změn sebou nese zpochybňování starých struktur.

Role v rodině již nejsou tak pevně rozdělené, ale splývají a prolínají se. Úlohou žen už není trávit celé dny úklidem nebo vařením, ženy jsou dnes často emancipované, věnují se svým vlastním zájmům a koníčkům, budují kariéru, a to jsou často záležitosti, které starší generace nemohou překonat. Mužům na druhou stranu už dnes není proti mysli svojí manželce s domácností pomáhat, podílet se na jejím chodu a nebýt v rámci kariéry v rivalitním postavení vůči sobě navzájem. I když dvoukariérní manželství samozřejmě zase přinášejí nové obtíže a překážky, jež je třeba překonávat.

Prevence mezigeneračních střetů a konfliktů

Výrazné rozdíly v mezigeneračních vztazích jsou patrné mezi rodiči a dětmi a mezi prarodiči a vnoučaty. Konflikty mohou eskalovat zejména v napjatých životních situacích a to zejména, žijí-li různé generace pospolu. Jak se tedy nejlépe vyhnout nepříjemným konfliktům?

1. Nebuďte zbytečně tvrdohlaví.
2. Vše, co v rámci mezigeneračních výměn názorů říkáte, si prve dobře rozmyslete a važte slova.
3. Přijměte názory druhých, berte jako běžnou věc i to, že je jasné, že se vždy neshodnete – doba a její nároky se stále mění.
4. Starší generace by měly nechat ty mladší dospět v klidu a dopřát jim nalezení svojí vlastní životní cesty s laskavou a chápající podporou svých rodičů.
5. Mladší generace by neměly zapomínat na respekt a úctu vůči starším.
6. Uvědomujte si, že mezigenerační vztahy jsou náročné všude.
7. Předcházejte extrémně vypjatým situacím, které mohou končit tím, že generační spor se vyhrotí tak, že aktéři nedorozumění spolu třeba i několik let nepromluví.

Životní zkušenosti a jejich vliv na vývoj osobnosti

Každý z nás získává v průběhu života velmi různé zkušenosti, vyrůstáme a dospíváme v různých prostředích, procházíme specifickými životními situacemi a máme jiné prožitky těchto událostí.

Starší a mladší generace jsou ve svých názorech na život rozdílní i díky rozdílné životní zkušenosti. Těmito zkušenostmi jsou jak jiné prostředí, tak aktuální politická situace, politické změny, studium, prostředí, ve kterém dospívá apod. Historické zkušenosti hrají velkou roli a ovlivňují zásadní životní rozhodnutí člověka

Odlišná mezigenerační zkušenost

Odlišná životní zkušenost, ve které jednotlivé generace vyrůstají, způsobuje odlišné životní názory a postoje. Je to podobné, jako třeba rozdíly mezi různými kulturami, ty také vnímají svět různě, mají jiné zvyky, tradice, stereotypy atd.

V rodinách a ve školách dochází již v období školního věku k uvědomování si rozdílů mezi generacemi. Mladí dnes mají přístup k obrovskému množství informací, ale na druhou stranu je nemají ujasněné. Avšak zkušenost a znalosti, které jim předávají starší generace, jim mnohdy mohou přijít až neskutečně zastaralé a nepoužitelné.

Naše vzory – Jak se s věkem mění?

• Chlapec ve věku 5 let bude mít pravděpodobně ve svém otci velký vzor, bude chtít být jako on, až bude velký, například mít stejné povolání apod.
• Chlapec v pubertě ve věku cca 15 let bude naopak otci silně vzdorovat a nebude chtít být za žádnou cenu jako on.
• Mladík ve věku 25 let bude pravděpodobně v tomto čase v jakémsi rivalitním stavu vůči svému otci a nebude schopen docenit, čeho jeho otec dokázal.
• Muž ve věku 35 let si příliš neuvědomuje a nepřipouští, že by si měl na svého otce udělat čas.
• Muž ve věku 45 let naopak velmi ocení, co jeho otec dokázal a vybudoval. Váží si jeho zkušeností.
• Pětapadesátiletý muž si uvědomuje, že si na svého otce v minulosti neudělal dostatek času a možná toho nyní i lituje.

Z historie mezigeneračních vztahů

Problémy a nedorozumění mezi generacemi jsou staré jako lidstvo samo. Sokrates kritizuje mládež za její lenost a zkaženost, Platón upozorňuje na to, že používání písma způsobí zakrnělost myšlení mladých generací. Starší generace mají zkrátka tendenci k tomu, paušalizovat svoje zkušenosti, a v tom novém a jiném vnímat ohrožení. Je to docela přirozený a obvyklý jev. A tak podobně, jako Platón kritizoval užívání písma, další generace s obavou sledovaly rozmach knih, poslouchání rádia, televizní vysílání, počítače, videohry, virtuální svět,...

Je tak přirozené, že starší generace vnímají chování těch mladších jako poměrně ohrožující. Mladí a staří rovněž mívají obtíže v komunikaci mezi sebou. Starší generace se navíc v dnešním světě cítí poměrně nekonformně. Nesouzní s dnešním kultem „věčné síly a mládí" a nerozumí mnohým současným životním hodnotám a systému světa.

Generalizovat celé věkové skupiny je však doslova cestou do pekel, spolupráce mezi generacemi je velmi důležitá a pro všechny přínosná. Situace, kdy starší generace se té mladší obává, je nežádoucí, až nebezpečná.

Každá nová generace se v dnešní době od té předchozí diametrálně liší. Prostředí se v posledních desetiletích neustále proměňuje, což vede k tomu, že adaptace na prostředí je rovněž neustále nutná a proměňuje se. Každá nová generace se musí naučit v takovémto prostředí chovat a také se musí naučit v tomto prostředí uspět. Pokrok a inovace jsou nezastavitelné, je však přirozené, že každý se nejlépe cítí „v tom svém". Proto je běžné, že každému je nejlépe ve společnosti literatury, hudby či filmů jeho generací oblíbenými. Přít se mezi generacemi o hudbě, filmech či umění je zcela zbytečné, vkus se liší a bude lišit vždy a je jasné, že každá nová generace musí přijít s něčím, co ta starší vnímá jako pobuřující, obscénní či nevhodné. Pokrok je však něco, z čeho v konečném důsledku nějakým způsobem těžíme všichni.

Budování vztahů mezi generacemi by mělo být součástí každodenního života a na cennost spolupráce mezi mladými a staršími a na jejich přínos pro všechny by se nemělo zapomínat. A vždy předtím, než starší generace začne na tu mladou láteřit, měla by si uvědomit, kdo to vlastně byl, kdo tyto mladší vychoval a v jakém světě je nechal vyrůstat.