Mimosmyslové vnímání neboli "šestý smysl"

Každý z nás už asi někdy zažil ten pocit, že něco ví nebo tuší, a nedokáže vysvětlit, jak k těmto informacím přišel. Většinou se mluví o náhodě a shodě okolností, avšak ve chvíli, kdy se naše předtuchy začnou opakovaně potvrzovat, začínáme uvažovat o zásahu vyšších sil nebo daru. Schopnost předvídat potřeby a pocity druhých se spíše přiřazuje ženám, které jsou většinou otevřenější vůči nevysvětlitelným a vědecky neuchopitelným jevům a procesům, což si můžeme potvrdit i tím, že nahlédneme zpátky do minulosti. Konkrétně do středověku, ve kterém byly ženy obviňovány z provozování čarodějnictví.

Ačkoliv se mnoho z nás bojí opustit své jistoty a ryze racionální svět, ve kterém se často uzavřeme před vším neznámým, co by narušilo náš klid, tak se neubráníme svým prožitkům a emocím. Čím víc budeme v sobě vše potlačovat, tím více škody na sobě napácháme. Možná je na čase přestat ignorovat to, co vnímáme uvnitř a rozvíjet své mimosmyslové vnímání. Nebo snad mají odborníci jiný názor?

Mimosmyslové vnímání – teorie a praxe

Zatím neexistuje prokazatelný vědecký důkaz o původu mimosmyslového vnímání, tedy není k dispozici jednoznačná teorie. Prováděné experimenty může ovlivňovat i fakt, že z důvodu stresu nebo vytváření umělých situací, se tyto vlastnosti neprojeví. Pokud by náš mozek byl naprogramován podle jednotného principu (tedy na způsob software v počítači), tak by se bádání jistě dobrala velmi rychle pozitivních výsledků. Lidé, kteří tvrdí, že mají nějaké nadpřirozené schopnosti, jako je třeba jasnovidectví a telepatie, jsou vesměs označováni za šarlatány, protože při opakovaných pokusech vedených pod odborným dohledem často selžou. Tady je na místě zmínit i to, že existuje velké množství těch, kteří opravdu své dovednosti jen předstírají, a to ať už kvůli penězům nebo slávě.

Rozlišit šarlatány od lidí se skutečnými schopnostmi není jednoduché, protože některé tzv. vědmy skvěle ovládají psychologické kličky a triky, proto je někdy tak těžké rozeznat rozdíl. Asi nezbývá, než poslechnout svou intuici, ale k tomu je potřeba ji v sobě probudit, tedy dát jí prostor, aby se projevila.

Názory skeptiků na mimosmyslové vnímání

Pokud patříte mezi zatvrzelé skeptiky a domníváte se, že co není měřitelné či postavené na statistických podkladech, to nemůže existovat, tak Vás asi těžko někdo bude přesvědčovat o tom, že měl vnuknutí či nejasný pocit. Naopak Vás asi mnohem více zaujmou názory hnutí skeptiků, což jsou organizace vznikající po celém světě, zřejmě jako odezva na rostoucí (možná až přerůstající) zájem o iracionální jevy a chování.

V České republice funguje Český klub skeptiků Sisyfos, který má široký záběr svého zájmu a posuzuje témata pohybující se v rovině pseudověd, astrologie, paranormálních jevů, atd. Klub každoročně uděluje anticenu Bludný balvan, kterou dostanou ti, kteří přispěli k matení společnosti svými zavádějícími poznatky a činy. Takovou cenu již obdrželi instituce jako je Česká televize a to konkrétně program ČT 2 za šíření pavědy, časopis REGENERACE a z jednotlivců si za své výroky cenu vysloužili třeba Jaroslav Dušek nebo Karel Gott. Na kolik jsou ocenění objektivní, musí posoudit každý dle svého uvážení. Jestliže se raději orientujete podle naměřených hodnot, pak pro Vás výsledky klubu skeptiků mohou být tím pravým zdrojem informací. Ještě stojí za zmínku, že Český klub skeptiků si zvolil svůj název Sisyfos jako odkaz na řeckou mytologii, kdy dle pověsti lstivý a prohnaný Sisyfos přelstil i samotného vládce podsvětí a za své prohřešky byl potrestán tím, že musel valit obrovský balvan na vrchol kopce a z druhé strany dolů. Splnit tento úkol se mu nikdy nepodaří, protože kámen se mu vždy těsně před vrcholem vysmekne a kutálí se zpět. Odtud také pochází pojem sisyfovská práce, což značí zbytečnou, nesmyslnou námahu bez východiska. Z toho tedy jasně vyplývá, jaký postoj skeptici zaujímají k celé oblasti nadpřirozených a spirituálních procesů.

Názory parapsychologie na mimosmyslové vnímání

Naopak parapsychologie (možná znáte pod pojmem psychotronika) je vědní disciplína zabývající se jevy přesahující běžné lidské chápání, aniž by se je pokoušela za každou cenu vyvrátit. Do této kategorie samozřejmě spadá i mimosmyslové vnímání. Ovšem z hlediska skeptiků je tato věda považována za pouhou pseudovědu, protože nepřináší nevyvratitelné důkazy potvrzující existenci nadpřirozených sil a schopností.

Parapsychologie se dělí na několik oblastí, ve kterých nalezneme jasnovidnost a telepatii (přenos myšlenek), dále psychokinezi, což je ovlivňování fyzických předmětů pouze vlastní vůli (ohýbání lžiček, přesunování předmětů,...) a paranormální jevy, které se s oblibou používají jako hlavní náplň hororových a napínavých příběhů. Není proto divu, že nám nadpřirozeno může připadat děsivé, a proto jakékoliv náznaky něčeho nevysvětlitelného ihned potlačíme a odsoudíme jako hloupost. Filmy nám předkládají působivé efekty a stvůry, některé se vyžívají v používání kouzel a temné magie, a navíc se nám často snaží tvrdit, že takto to chodí i v běžném životě a jen si to nechceme připustit, čemuž můžeme snadno podlehnout a pak se bojíme jít i do koupelny.

Pokud chcete vidět svět i s jeho vědecky neověřenými prvky a nežít ve strachu, že Vám z výlevky vyleze nezvaný host, tak zapomeňte na světelné záblesky a magické hůlky a spíše se soustřeďte na svůj vnitřní zrak. Každý z nás může tu samou věc vnímat naprosto odlišně, čehož si často nejsme vědomi, protože nevidíme očima toho druhého. Jestliže někdo tvrdí, že vnímá auru, což je energetické pole kolem živých organismů (údajně má různé zabarvení a tvar podle momentálního duševního a zdravotního stavu daného jedince), tak to nemusí nutně znamenat, že vidí člověka jasně zářícího jako pochodeň. To je právě kámen úrazu, že si lidé myslí, že nemají žádné schopnosti, protože se neprojevují tak efektivně jako filmové triky. Někdy máme jen nejasné tušení či cítíme neklid, a to většinou považujeme jen za nějaký zkrat našeho vědomí.

Mimosmyslové vnímání a děti

Děti bývají obvykle velmi otevřené, co se týká vnímání nadpřirozených jevů, ale kvůli výchově a normám daných společností na své zážitky z dětství mohou zapomenout nebo je mohou úmyslně vytěsnit. O dětech říkáme, že žijí ve svém bezstarostném světě a nechávají se unést fantazií, jenže zde se nám nabízí otázka: Do jaké míry je jejich realita vymyšlená? Existuje i názor, že celý náš život je jedna velká divadelní hra, ve které jsme zodpovědně převzali své role a hrajeme je s přesvědčením, že toto je náš opravdový život. Odtud zřejmě pramení náš strach z autorit a z toho, že nad námi má někdo moc. Někde uvnitř můžeme vnímat, že něco není v pořádku, ale takové pocity přehlušujeme, protože je nechceme slyšet a raději se držíme pravidel, která jsou pevně daná a nehrozí tak nebezpečí, že bychom se ocitli tváří v tvář neznámu.

Je ještě mnoho zákoutí naší mysli a existence, která nejsou zcela probádaná a vysvětlená. K těmto oblastem patří také mimosmyslová komunikace s dalšími organismy a to konkrétně se zvířaty a rostlinami. Některá zvířata se dokonce snažíme polidšťovat a chováme je jako domácí mazlíčky, ale rostliny jen zaléváme, opravdu s námi komunikují?

Mimosmyslové vnímání - rostliny a zvířata

Pravděpodobně jen velmi těžko bychom si představovali, že by nám pokojová rostlina po příchodu domů popřála hezký den, to nás nepřekvapí snad jen v kreslených pohádkách a fantastických filmech. Měli bychom se oprostit i od knih se sci-fi žánrem jako je například kniha Den trifidů, ve kterém se rostliny vytvořené v laboratorním prostředí za účelem získávání kvalitního oleje stanou hrozbou pro všechny obyvatele Anglie. Trifidi díky své mobilitě (dokáží putovat po povrchu země) a jedovému žihadlu získávají nadvládu nad lidmi. Zaměřme se raději na rostliny, které nás obklopují, a my jim poskytujeme základní péči.

Není tajemstvím, že i rostliny mezi s sebou komunikují a pomocí chemických reakcí se varují před nebezpečím a změnami počasí, případně si informace předávají kořeny. Na rozdíl od trifidů nemohou měnit svá působiště a jsou odkázány na jedno místo, proto mají citlivější smysly, ač se nám to může zdát zvláštní, tak rostliny vidí i slyší a mohou ovlivňovat i náš psychický stav a náladu. Velmi zajímavý je tzv. Backsterův efekt, který dokazuje, že rostliny reagují na myšlenku i emoci člověka pomocí bioenergetických polí. Pokud máte stále pochybnosti, zkuste si třebas i malý experiment u Vás doma. Kupte si dvě stejné rostliny. Jednu chvalte, jak hezky roste a občas se dotkněte jejich listů a k druhé se chovejte neutrálně a nedotýkejte se jí. Sami uvidíte, které se bude lépe dařit.

U zvířat možná už tolik nepochybujeme, že s námi komunikují, protože je mnohdy bereme jako rovnocenné partnery. Už jen z výrazu jejich tváře jsme schopni rozpoznat, jakou mají náladu, nebo co zamýšlejí. A také se dokážeme na zvířata napojit a povídat si s nimi bez použití řeči či gest, ačkoliv si to často nemusíme ani plně uvědomit. Stačí jen pouhá myšlenka na to, že musíte kočku odvést k veterináři a marně ji pak budete hledat po celém bytě. Vzájemná telepatická komunikace mezi člověkem a zvířetem je velice častá, jen člověk si to někdy špatně přebere a myslí si, že to byl jeho nápad jít hned teď vyvenčit psa.

Mezi námi a zvířaty vznikají pevné vazby a nemusí jít pouze o přátelství se savci, třeba ptáci jsou velmi pozoruhodní a mohou se naučit spoustu zajímavých věcí včetně mluvení, to ale závisí nejen na konkrétním druhu, ale také na individuálním napojení a inteligenci jedince. Zvířata mohou být také velmi empatická, což je další důvod, proč si je mnohdy volíme za své společníky životem.

Literatura o mimosmyslovém vnímání

Pokud Vás tato tématika zajímá více, určitě si přečtěte tyto knihy:

Bioenergie pokojových rostlin od Evy Kathariny Hoffmannové, zde se dočtete více o Backsterově efektu i o vzájemném působení člověka a rostlin.

Objevte své mimosmyslové schopnosti od Sherrie Dillardové, zde se dozvíte, jak můžete své schopnosti objevit a rozvíjet.

Sborníky věda kontra iracionalita (1. - 3.díl) od kolektivu autorů, jak už název napovídá, tak půjde spíše o skeptický pohled na věc.

Rozvíjení intuice od Shakti Gawain, která Vám ve své knize srozumitelně objasní, proč se spíše přikláníme k racionalitě, a co vše nám rozvíjení intuice může přinést.