Nevyzpytatelné „céčko“. Jaké jsou zcela mylné předpoklady o nákaze žloutenkou typu C?

Zákeřný virus, který napadá játra a ani o něm nevíte. Několik let se dokáže bez příznaků množit v těle. To je hepatida C nebo také žloutenka typu C. Mnoho lidí se přitom domnívá, že při onemocnění žloutenkou typu C nastávají hned závažné problémy a lékař ji přece spolehlivě musí poznat. A kdyby ne, pro jistotu je vždy lepší podstoupit očkování. Pokud mezi takové patříte i vy, radši zbystřete. Představíme vám tři největší mýty, které šíří nesmyslné domněnky o hepatitidě C.

1. Neberu, tak se nemusím bát žloutenky typu C

Žloutenka typu C se přenáší především krví. Často tak mezi infikované patří narkomani, kteří sdílejí zdravotnické pomůcky a virus si tak mezi sebou předávají. To však ani náhodou neznamená, že se hepatitida C šíří pouze v této komunitě! Stejně tak rizikovou skupinou mohou být i lidé, kteří prodělali závažnou operaci před rokem 1992. Do tohoto roku se netestovala krev od dárců na přítomnost žloutenky typu C a vir se tak šířil krevní transfuzí.

Nebezpečí nepředstavují pouze injekční stříkačky na ulicích. Především v nemocničních zařízeních běžně doktoři manipulují s pomůckami, které přišly do kontaktu s krví pacienta. Proto další vysoce rizikovou skupinou je zdravotnický personál.

To ale stále nejsou všichni, kterých se žloutenka typu C může týkat. Do rizikové skupiny spadají i osoby s tetováním či piercingem z neověřeného salonu, kde může dojít k přenosu krve. Nebezpečí také představuje časté střídání sexuálních partnerů. Kromě možného kontaktu s krví partnera se hepatitidou C lze nakazit i prostřednictvím dalších tělních tekutin. Ojediněle pak dochází i k přenosu žloutenky typu C z matky na dítě při porodu.

2. Nechám se proti hepatitidě C naočkovat

Zjednodušující a naprosto mylná představa. Žloutenka typu C byla objevena teprve v roce 1989 a očkování proti tomuto viru zatím neexistuje. Tento mýtus vzniká na základě toho, že vakcína proti žloutence typu A i B se již běžně poskytuje. I přes neexistující očkování je však dnes již možné hepatitidu C úplně vyléčit. Moderní metody léčení jsou účinnější, rychle se rozvíjejí a postupně nahrazují zastaralou léčbu pomocí antivirotik a interferonu.

3. Nemám žluté bělmo, tak nemůžu mít žloutenku typu C

Ano, žluté oční bělmo nebo nažloutlá kůže opravdu signalizuje žloutenku. Tento jev vzniká důsledkem narušení funkce jater. V případě žloutenky typu C se však jedná spíše o výjimečný příznak. Tato nemoc se většinou vůbec navenek neprojevuje nebo jsou příznaky nevýrazné. Při propuknutí nákazy v prvotní fázi se objevují určité projevy, jako je třeba horečka, porucha soustředění, svědění kůže, bolest kloubů a svalů či nadměrná a častá únava. Tyto problémy jsou však typické pro mnoho dalších nemocí a lidé je proto se žloutenkou nespojují. Hepatitidu C může odhalit i šedá stolice, tmavší moč nebo pnutí v pravém podžebří. I tyto projevy jsou však mírné a nenápadné a proto často lékaři nemoc potvrdí až během jiných testů a vyšetření.

Nepatříte náhodou do rizikové skupiny? Otestujte se!

Patříte do některé výše zmíněné rizikové skupiny? Nebo u sebe sledujete příznaky, které naznačují onemocnění žloutenkou typu C? Raději se otestujte na www.hepatest.cz. Hepatitidu C se nevyplácí podceňovat. Počet nakažených stále stoupá a jedinou prevencí je obezřetnost a správná hygiena. U svého lékaře můžete požádat o vyšetření a provedení testů na přítomnost viru žloutenky typu C. Každý, kdo se spadá do některé z rizikových skupin by tento test měl podstoupit.