Bossing a mobbing aneb šikana na pracovišti. Jak s ní účinně bojovat?

Bránit se porušování pracovněprávních předpisů v zaměstnání je poměrně snadné. Mnohem složitější je to ale v případech, že na pracovišti dochází k šikaně zaměstnance. Dokázat ji a účinně se proti ní bránit je velmi komplikované a mnohdy dokonce nemožné. Jak poznat takzvaný bossing nebo mobbing a jak se bránit, pokud se stanete obětí takového jednání ze strany kolegů či nadřízeného? Důležitý je dostatek důkazů, statečnost a také trpělivost.

Bossing – zneužívání pravomocí nadřízeného

Bossing i mobbing označují jistou formu šikany na pracovišti. Pokud je iniciátorem neodůvodněného nerovného zacházení a psychického pronásledování zaměstnance nadřízený, hovoříme o bossingu. Nadřízený při něm zneužívá svého postavení a pravomocí vůči podřízenému a vytváří tak nepříjemnou pracovní atmosféru. Často se bossing projevuje chováním nadřízeného, které poškozuje zaměstnance před jeho kolegy, znesnadňuje mu práci nebo ji úplně znemožňuje.

O bossingu mluvíme také ve chvílích, kdy nadřízený přetěžuje zaměstnance prací, zadává jim objektivně nesplnitelné úkoly nebo naopak vyžaduje vykonávání ponižujících činností, které jsou hluboko pod jejich úrovní kvalifikace. Projevem bossingu je také zesměšňování, dále kritické hodnocení zaměstnance, omezování jeho odměn a osobních příplatků. Extrémním příkladem může být až sexuální obtěžování.

Útoky kolegů i pomluvy, to je mobbing

V případě mobbingu se rovněž jedná o formu šikany, avšak místo nadřízeného znepříjemňují zaměstnanci život na pracovišti jeho kolegové. Ve většině případů se jedná o útoky skupiny proti jednotlivci. Charakteristická pro toto chování je skrytost, rafinovanost a také zákeřnost. Mobbing se nejčastěji projevuje ponižováním, osočováním, pomlouváním či verbálním napadáním, ale také systematickým vylučováním z kolektivu, zastrašováním, zesměšňováním nebo znepříjemňováním plnění pracovních úkolů pomocí vytváření různých překážek.

Stejně jako bossing má i mobbing mnoho podob a různou intenzitu. Cílem obou typů chování je nejčastěji poškození oběti a jejího následného propuštění z práce. Příčiny, proč se tak kolegové či nadřízení chovají, mohou být různé. Obvykle je hnacím motorem šikany na pracovišti pocit ohrožení a strach ze ztráty pozice na straně agresora, dále závist a konkurenční vztahy. Na vině ale mohou být také třeba osobnostní charakteristiky a problémy jak útočníka, tak oběti.

Agresivní chování se stupňuje a bossing může způsobit závažné problémy

Bossing i mobbing se obvykle vyvíjí a stupňuje. Obojí může začít jako nenápadné konflikty, naschvály, pomluvy nebo zadržování informací. Časem se takovéto občasné chování začne měnit v systematický teror, většinou psychický. Veškeré činnosti se stávají plánovanými a agresoři je vykonávají s jasným záměrem poškodit oběť a ublížit jí. Dochází ke stupňování a stále větší intenzitě napadání a útoků, oběť je přetěžována prací, obviňována, kritizována, zesměšňována a podobně. U mobbingu se často stává, že je šikanovaný zaměstnanec pomluven i u nadřízeného, u kterého tak nenajde zastání a nemá se už proti agresi v podstatě jak bránit.

Bossing a mobbing samozřejmě zhoršují a vyostřují vztahy na pracovišti. Zvýšený pracovní stres často narušuje jak pracovní výkon a spolehlivost šikanovaného, tak i jeho osobní život. Nezřídka takový nátlak končí odchodem oběti ze zaměstnání. Dlouhodobé snášení teroru však může vést i k závažným psychickým a zdravotním potížím nebo ke zhoršení kvality života postiženého.

Šikanovaný často trpí obtížemi psychosomatického charakteru, třeba trvalými bolestmi hlavy, zad zažívacími obtížemi, poruchami spánku nebo chronickou únavou. Dostavují se také poruchy koncentrace, strach ze selhání a ztráta důvěry v sebe i okolí, což může vést k společenské izolaci. U obětí bossingu či mobbingu se mohou projevit také deprese nebo se objevují stavy paniky a zoufalství. Šikana na pracovišti však může v krajních případech vést až k sebevraždě postiženého.

Jak poznat bossing a mobbing?

Ne každé chování, které se zaměstnanci nelíbí, lze automaticky označit za šikanu, bossing či mobbing. Pokud třeba nadřízený užívá své pravomoci a vyžaduje po zaměstnanci plnění jeho povinností, nejde o bossing. Stejně tak neshody a konflikty na pracovišti mezi kolegy nemusí hned znamenat mobbing.

Pokud však dochází k dlouhodobému nepřátelskému chování a jednání, ponižování a systematickým útokům, už jde o šikanu. Pokud nepřátelské a ponižující vztahy vytváří nadřízený za zneužívání svých pravomocí, jedná je o bossing. Jakmile je původcem šikany někdo z kolegů či jejich skupina, setkáváme se s mobbingem.

Prokázat šikanu na pracovišti je obtížné. I to je mobbing

Stejně jako v případě dalšího velmi častého případu šikany, která se odehrává v dětském kolektivu třeba ve škole, je i šikana na pracovišti velmi závažným problémem. Neměli bychom před ním zavírat oči, a naopak bychom se měli snažit zasáhnout a vyřešit jej co nejdřív, než bude mít pro oběť závažné a třeba i nevratné důsledky.

Obrana proti bossingu a mobbingu je však v praxi velmi obtížná. Potíž je zejména s prokazatelností šikany na pracovišti, ať už jde o bossing nebo mobbing. Většinou je totiž nedoprovází fyzické násilí a útoky zůstávají jen v psychické rovině. Řešení problémů se šikanou na pracovišti vyžaduje od zúčastněných také jistou míru statečnosti a vytrvalosti v boji proti tomuto chování.

Naučte se bossingu a mobbingu předcházet

Nejúčinnější obranou proti bossingu a mobbingu je prevence. Od počátku svého působení na pracovišti se například snažte budovat pozitivní vztahy s kolegy i nadřízenými. Výrazně tak snížíte možnost toho, že byste se mohli stát obětí šikany. A pokud by k ní došlo, pravděpodobně se vás ostatní kolegové zastanou a nedají agresorovi šanci v šikaně pokračovat.

Pokud se stanete obětí bossingu a mobbingu, musíte se začít bránit hned od začátku. Často tak šikanu zarazíte ještě v počáteční fázi a neumožníte jí nabírat na intenzitě. U mírnějších forem bossingu a mobbingu může například postačit, když se proti takovému chování ohradíte. Jednejte slušně, bez emocí, ale asertivně. Nadřízený nebo kolegové vám mohou vyčítat chyby, můžete o nich diskutovat, ale nadávky či podobné chování rozhodně netolerujte.

 

Nechovejte se jako oběť a zajistěte si svědectví na bossing

Odborníci rovněž radí, aby se šikanovaní nechovali jako oběti. To je totiž stav, do kterého chce agresor svou oběť dohnat, chce ji zkrátka vidět trpět. Čím dál šikana na pracovišti zajde, tím je však náročnější se s ní vypořádat a ukončit takové jednání. Často si pak oběť sama neporadí. Účinnou metodou ale může být kolektivní obrana. Patří sem situace, kdy spolupracovníci poskytnou šikanovanému podporu a vystoupí na jeho obranu. Může jít ale také o různé výzvy či petice, kterými se kolektiv postaví za oběť psychického násilí ze strany jiných kolegů či nadřízeného.

Někdy může být dobrým řešením také vtažení třetí strany, například vyššího nadřízeného nebo kolegy, ke kterému máte důvěru a který by vás mohl podpořit. Spolupracovníci vám mohou pomoci také tak, že vám poskytnou svědectví. Stejně tak si, pokud se stanete obětí bossingu nebo mobbingu, schovávejte si důkazy o takovém chování, třeba e-mailovou komunikaci. Následně se můžete obrátit na nadřízeného, který může proti zjevné šikaně zasáhnout, nebo na odborníky z řad různých organizací a občanských sdružení, kteří se touto problematikou zabývají.

Může se ale stát, že šikana na pracovišti dojde tak daleko, že se oběť už nemůže bránit. V takovém případě je nejlepším řešením změnit zaměstnání. A čím dřív, tím líp. Při odchodu je vhodné všechny důvody sdělit nadřízenému a tím zabránit tomu, aby se podobná situace opakovala a obětí se stal někdo další.