Disociace čili odpojení. Stav, kdy utíkáme ze své mysli a nechceme se vracet

Pojem “disociace” či “odpojení” zahrnuje širokou škálu symptomů a zkušeností, které se mohou projevit fyzicky, emocionálně i psychicky. Nejčastěji se tak děje v důsledku velkého či chronického stresu, traumatu nebo nepříznivých životních situací a zkušeností. 

Disociace jako psychický problém

Většina lidí sní a někteří občas utíkají do svého nereálného světa, aby si oddychli od běžných problémů. Pokud však unikáte natolik, že je pro vás problém se vrátit nebo se nechcete vrátit, nevycházíte mezi lidi a máte silný pocit izolace či odpojení, pak je váš problém mnohem komplikovanější. Disociace je vlastně přerušení práce naší mysli, když nakládá s informacemi. Jestliže máme pocit, že jsme zcela odpojeni od svých myšlenek, pocitů, vzpomínek a vlastně i celého okolí, pak tento stav může ve výsledku negativně ovlivňovat pocit naší identity i vnímání času. 

Odpojení pro traumatické události

Pokud se vám stane něco opravdu špatného, můžete se psychicky odpojit od přítomného okamžiku. Podle psychologů peritraumatická disociace vzniká, aby nás ochránila před plným dopadem nepříjemného zážitku. Disociace po prožité náročné životní situaci nebo traumatu je tedy poměrně běžná. Odpojení může trvat hodiny, dny nebo klidně i týdny. Avšak poté příznaky začnou samy odeznívat. Jestliže se ale příznaky zhoršují nebo máte pocit, že vůbec nemizí či prožíváte extrémně znepokojivé psychické zážitky, pak můžete mít i poruchu duševního zdraví. Tou nejčastější bývá v tomto případě schizofrenie.  

Další příčiny disociace

Odpojení může nastat i v jakémsi autohypnotickém stavu. Když necháváte často svou mysl bloudit, nacházíte se “mimo realitu” a z nějakého důvodu se nechcete vracet zpět do přítomného okamžiku. To samé může vyvolat i meditace, kdy absolutně ztrácíte pojetí o svém těle. Disociaci však mohou mít na svědomí i drogy či alkohol, které užíváte často či nadmíru.

Příznaky odpojení

Máte pocit, že se vás téma disociace osobně týká? Máte za sebou náročné životní období nebo jste prožili trauma? V takovém případě můžete zaznamenat příznaky, které jste dříve nepozorovali. Mezi ty nejběžnější patří:

• Zapomínání, mezery v paměti.
• Cítíte se citově otupělí nebo oddělení.
• Buší vám srdce a točí se vám hlava.
• Cítíte malou nebo žádnou bolest.
• Můžete mít pocit, že fyzický svět není skutečný. 
• Zažijete mimotělní zážitek.
• Máte pocit, že jste někdo jiný.

V pokročilejším stádiu disociace se pak mohou objevit i další příznaky, jako:

• Jste ztraceni v čase, neorientujete se.
• Nepamatujete si, jak jste se někam dostali.
• Máte tzv. tunelové vidění.
• Slyšíte hlasy ve své hlavě.
• Prožijete imaginární zážitky, které však působí reálně.
• Necháváte se pohltit fantazijním světěm, který se vám zdá skutečný.

Léčba disociace

Jestliže se váš stav odpojení stane velkým problémem, je rozhodně na místě navštívit odborníka. Žádný konkrétní lék na léčbu odpojení sice neexistuje, avšak podpůrná medikace doprovázená terapiemi je možná. Lékař pochopitelně přizpůsobí léčbu na míru podle toho, jak závažné jsou příznaky a jejich následky.

Autor článku: Monika Poledníková