Dlouhodobý stres a jeho vliv na tělo i duši

Pojem dlouhodobý stres není v moderní a hektické době zcela neznámý. Potýká se s ním prakticky většina lidské populace. Zvyšují se nároky ve školách, v zaměstnáních a málokdy se dostane na odpočinek. Ovšem ten by se neměl ve výsledku podceňovat. Jinak hrozí propuknutí zdravotních obtíží. Řekněme si, co vše můžete negativně ovlivnit, když jste dlouho ve stresu.

Dlouhodobý stres a jeho vliv na tělo

Všichni, co již poznali jakýsi velký tlak ze strany okolí, ví, že dlouhodobý stres je doslova „zabijákem“. Primárně působí na centrální nervový systém, což vyvolá reakci „bojuj anebo uteč“. Do krve se začnou v tento moment uvolňovat stresové hormony kortizol a také adrenalin. Pokud je dávka stresu krátkodobá a běžná, vše se rychle vrátí do normálu. Avšak dlouhé vyplavování těchto hormonů může vést k depresím, úzkostem, extrémní podrážděnosti, nárůstu hmotnosti i zneužívání alkoholu. A jaké další tělesné funkce může ovlinit intenzivní stres? Zde je jejich krátký přehled:

• Trávicí systém a metabolismus: na dlouhodobý stres reaguje nejen mozek, ale také vnitřní orgány, které jsou spojené se zažíváním. Například játra během stresového období produkují mnohem více glukózy, aby dodaly tělu energii na „útěk nebo boj“. Pakliže organismus tento přebytečný cukr nezpracuje správně, může dokonce dojít až k vzniku cukrovky 2. typu. Co se týká trávicího ústrojí, dojít může během extrémního stresu i k nechutenství, zvracení a průjmům.

• Kardiovaskulární aparát a plíce: i na plíce má dlouhodobý stres negativní vliv. Ty totiž začnou produkovat mnohem více kyslíku, aby se k srdci dostala potřebná okysličená krev. Docházet může i k ztíženému dýchání, které je způsobené zpravidla tachykardií (rychlým tepem). Při ataku extrémního stresu vám tedy může hrozit vznik hypertenze, infarktu anebo mrtvice.

• Reprodukční systém: svůj vliv má dlouhodobý stres i na reprodukční orgány a jejich funkce. Nejvíce to mohou zaznamenat především dámy, které se potýkají během náročného období s vynecháváním menstruace anebo s její nepravidelností. Ovlivní se taktéž hladina pohlavních hormonů. Při stresu zpravidla narůstá množství testosteronu v krvi, což může způsobit i sníženou sexuální touhu u žen.

Dlouhodobý stres a jeho vliv na duši

Dlouhodobý stres má negativní efekt nejen na tělo jako takové, ale i na duši neboli psychiku člověka. Co si pod tím konkrétně představit? Například následující:

• Dlouhodobý stres narušuje schopnost soustředění. Pokud jste ve stresu pouze krátkodobě, může to naopak zbystřit vaši koncentraci. Ovšem déletrvající vyplavování stresových hormonů do krve způsobí roztěkanost i zvýšenou únavnost. Můžete se potýkat s problémy v práci či při učení nových pojmů.

• Dlouhodobý stres ovlivní vaši náladu. Jakmile se dostanete do stadia chronického napětí, začnou se vám měnit nálady. Můžete se cítit podráždění, smutní, úzkostní, bez životního elánu. To vše většinou vede i k dobrovolné sociální izolaci.

• Dlouhodobý stres může narušit vaši schopnost pamatovat si. Vědci přišli s tím, že extrémní stres zabíjí nejen staré, ale i nové nervové buňky v mozku. A to může zkomplikovat proces učení a zapamatování. Také je možné, že se dostaví zhoršené ovládání emocí.

Proč je důležité dlouhodobý stres eliminovat?

Nenechte zvítězit dlouhodobý stres! Nedejte se a bojujte s ním, dokud je ještě čas. Jedině tak můžete předejít výše zmíněným tělesným a duševním obtížím. Začleňte do svého života třeba pravidelné a klidné procházky v přírodě anebo nějaký oblíbený sport (běh, plavání, cyklistiku, posilování). Taktéž si udělejte jednou za čas prostor jen sami pro sebe. Hýčkejte se a udělejte si něčím radost. Uvědomte si, že pro odpočinek musíte ve svém životě najít místo. Meditovat lze nejen doma na koberci, ale všude tam, kde je vám dobře. I forma meditování je velmi individuální. Někomu stačí jen pár minut v tichosti, jiný zase potřebuje slyšet uklidňující hudbu. Vše je ve vašich rukách, proto na sebe nezapomínejte a občas i vypněte!

Autor článku: Iveta Berezkinová