Holotropní dýchání vyvolává rozšířený stav vědomí

Pojem holotropní dýchání se skládá z řeckého holos (celek, celistvý) a trepein (pohybující se ve směru něčeho nebo směrem k něčemu), takže holotropní doslova znamená „orientovaný k celistvosti" nebo „pohybující se směrem k celistvosti".

O metodě holotropního dýchání

Metoda holotropního dýchání byla vyvinuta profesorem Stanislavem Grofem a jeho ženou Christinou v sedmdesátých letech dvacátého století. Prof. MUDr. Stanislav Grof se narodil a vystudoval medicínu v Praze. Byl jedním ze spoluzakladatelů Výzkumného ústavu psychiatrického, kde se věnoval zkoumání účinků psychedelik na lidskou psychiku a terapeutickému užití LSD v případě duševní nemoci. Manželé Grofovi užívali metodu holotropního dýchání v případech, kdy se jiné metody neosvědčily. Základem metody je navození změněných stavů vědomí za pomoci intenzivního dýchání nebo zadržování dechu. Změněné stavy vědomí navozené dýcháním poskytují určitý léčivý potenciál. Vyvolání takovýchto stavů je rozuměno jakožto aktivování prostředků vlastní samoléčby.

Jaký je typický průběh holotropního dýchání?

Na celý proces by měl rozhodně dohlížet zkušený terapeut. Bez jeho přítomnosti by jakékoliv experimentování s touto metodou nemělo v žádném případě probíhat. Obvykle probíhá holotropní dýchání ve skupině osob, kdy jsou účastníci rozděleni pro práci ve dvojicích. V této dvojici jeden je dýchajícím a druhý na něj dohlíží.

Zahájení celého sezení začíná obvykle meditací, účastníci pracují na prohloubení dechu a zvýšení jeho frekvence. Konkrétní průběh závisí na osobě a také jednotlivé pocity jedince se při různých sezeních mohou lišit. Doporučeno je mít na sobě pohodlné oblečení a před samotnou terapií nekonzumovat žádná těžká jídla. Celou terapii podkresluje hlasitá a rytmická hudba. V závěru probíhá diskuze.

Doprovodné projevy mohou být různé a velmi pestré. Objevují se bolesti hlavy, nevolnosti i zvracení či různé motorické projevy, někdy i velmi silné. Objevit se může třes, kroucení se, vydávání zvukových projevů, vzlykot, pláč nebo smích. Pro kontrolu těchto projevů je přítomen právě druhý ve dvojici. Jeho úkolem je zabránit možným poraněním jedince, které by si svým motorickým neklidem a projevy mohl způsobit. Místnost, kde terapie holotropním dýcháním probíhá, by měla být dostatečně velká a také podlaha by měla být měkká.

Tyto navozené změněné, jiné a mimořádné stavy vědomí slouží jakožto brány k otvírání všech rovin lidských zážitků a prožitků. Umožňují člověku rozpoznávat kořeny chování a konání, umožňují dotknout se potlačovaných emocí a energií. Nahlédnutí hluboko do vlastní psychiky je možné znovuprožitím určitých životních traumatizujících zážitků. Takovéto prožitky usnadňují odstraňování různých psychických bloků, tato technika je teda chápána jakožto možnost seberozvíjení a sebepoznání.

Změněné stavy vědomí

Mimořádné stavy vědomí neboli změněné stavy vědomí jsou širokým spektrem stavů, kdy je kvalita vědomí člověka nějakým způsobem pozměněna. Předmětem transpersonální psychologie jsou takové změněné stavy vědomí, které nesou léčivý, transformační a evoluční potenciál.

Transpersonální psychologie předpokládá, že lidé západní, industriální společnosti jsou běžně v kontaktu jen s částí svojí podstaty. Náš běžný stav vědomí nám umožňuje prožívat jen zlomek toho, kým skutečně jsme. Během holotropního stavu není vědomí člověka narušeno, jako tomu bývá u organických psychóz, ale dochází k jeho hluboké kvalitativní změně. Běžná realita získává zcela nový, nečekaný rozměr. Ačkoliv člověk intenzivně prožívá další rozměry existence, je schopen se stále orientovat v časoprostoru. Nedochází ke ztrátě jeho kontaktu s běžnou realitou a prožívá tak současně dvě rozdílné reality.

Starověké, preindustriální a domorodé kultury měly postupy podobné holotropním stavům ve velké úctě a techniky měnící vědomí užívali k léčení jedinců i celých společenstev. Mezi takovéto techniky starých kultur patřily – nepřímá a přímá práce s dechem, zvukové a hudební techniky, tanec a i různé další formy pohybu, sociální a smyslová deprivace, přetěžování smyslů, meditace a další duchovní techniky.

Příprava na holotropní dýchání

Samotné terapii holotropním dýcháním by měl předcházet pohovor s psychiatrem nebo jiným erudovaným odborníkem, který by měl rozhodnout o její vhodnosti. Pokud chceme touto terapií skutečně léčit některé psychické problémy, je třeba se jí věnovat soustavněji. Metoda je vhodným postupem pro ty, kteří mají hlubší zájem o sebepoznání, pátrají po smyslu bytí či opakovaně prožívají různé krizové stavy. Tuto techniku je možné užít též jako doplňkovou terapii při léčbě závislostí. Holotropní dýchání není vhodné provádět u osob s kardiovaskulárními problémy, u osob trpících epilepsií či u osob po operacích a u těhotných žen. Taktéž se nedoporučuje u osob s vážnými  psychickými problémy.

Pokud se někdo rozhodne tuto metodu vyzkoušet, měl by být seznámen s tím, že ne vždy se dostaví výsledek takový, jaký očekáváme. Některým lidem ve výsledku poznání této metody spíše vyvolalo mnoho těžkostí v životě. Jsou však lidé, kteří se tomuto cvičení a terapii dýcháním věnují pravidelně a holotropní dýchání je pro ně vždy velmi hlubokým zážitkem.

Přímým prožitkem nás tento účinný a bezpečný proces přivádí k probouzení a poznávání přirozených léčivých a transformačních možností, které jsou vlastní každému člověku. Holotropní dýchání je metoda, která navazuje na tisíciletou zkušenost jógy i jiných dechových meditačních praktik, šamanských obřadů a také domorodých léčitelských procedur.

Hudba jakožto součást holotropního dýchání

Holotropní dýchání kombinuje techniky z mnoha těchto starobylých tradic tím, že užívá řízeného dýchání a evokativní hudby k vyvolání rozšířeného stavu vědomí a následně i práci s tělem. Hudba v nejširším slova smyslu byla stejně jako dech užívána po tisíciletí v rituální a duchovní praxi. V současné psychoterapii se užití hudební složky při holotropním dýchání nejvíce blíží psychodynamický přístup v muzikoterapii.

Hudební složka je instrumentální povahy. Na začátku terapie se užívá rychlejších rytmických skladeb, postupně se potom přechází ke skladbám relaxačním. Prostřednictvím hudby se uvolňují blokovaná traumata, je možno vyjádřit silné potlačené stavy.

Předpoklady úspěšné terapie

Pro bezproblémový a úspěšný průběh terapie je důležitá vzájemná důvěra mezi účastníky dýchání a terapeutem. Kurzy holotropního dýchání musí provádět zkušený terapeut, který s každým účastníkem individuálně pohovoří, prohlédne jej a rozhodne, zda je jeho účast v programu vhodná.

Dýchání, které se následně navozuje je hlubší a intenzivnější, než je běžně člověk zvyklý. Jedinec by se měl v této zcela poddat hudbě, uvolnit svoji mysl, nepřemýšlet o ničem, ale pozorovat, co se odehrává v jeho těle. Druhý účastník má na něj během této doby a procesu dohlížet.

Po tomto procesu následuje relaxace a oba účastníci se vymění. Na závěr terapie účastníci vyprávějí o tom, co během změněného stavu vědomí prožívali. Každý se může svěřit jen s tím, co chce ostatním sdělit.

Možná úskalí a nebezpečí holotropní terapie

Holotropní dýchání bývá spojeno s mnohými motorickými projevy a vzniká tak možnost poranění. Je tedy důležité, aby byl člověk pod dohledem. Podmínkou je také vhodně vybavená a dostatečně velká místnost.

Rizikem může být i nedostatečná kvalifikace provozovatelů holotropní terapie a domácích samouků. Holotropní dýchání by nikdy nemělo být prováděno bez odborného dohledu!

Z pohledu části lékařské veřejnosti bývá upozorňováno také na možný škodlivý vliv na mozkové buňky, při holotropním dýchání totiž dochází i hypoventilaci a překysličení mozku.

Zážitky a přínosy holotropního dýchání

Většina účastníků holotropního dýchání se shoduje na tom, že jejich vědomí se skutečně rozšířilo a prohloubilo. Svoje zkušenosti a zážitky popisují jakožto hluboké a intenzivní, takové, během kterých došlo k uvolnění a spokojenosti. Přicházející prožitky bývají však dosti individuální a mohou mít i dramatický průběh doprovázený pláčem nebo smutkem. Zastánci terapie holotropního dýchání poukazují na to, že absolvování této terapie přináší větší porozumění životním situacím a pomáhá řešit různé problémy a obtíže v životě. Prožitky získané v průběhu této terapie mohou přispívat ke zmírnění duševních a některých tělesných obtíží a projevů. Lidé se stávají vnímavějšími a pozornějšími k sobě samým i ke všemu okolo nás. Holotropní dýchání zprostředkovává přístup k nejhlubším prožitkům lidské psychiky – včetně psychologické smrti a znovuzrození.