Týká se vás krize středního věku? Pozor, nevyhýbá se ani ženám!

Dá se říci, že střední věk přichází v době, kdy si začneme uvědomovat, že jsme již „za půlkou“. Hodnotíme, co máme v životě za sebou, co jsme promeškali apod. Dříve krize středního věku přicházela již kolem 35 let věku, ale dnes se objevuje až v období mezi čtyřicítkou a padesátkou.

Krize středního věku aneb Proč se cítím mizerně?

Období středního věku je jakýmsi kulminačním bodem. Po etapě rozmachu, růstu, expanze i zrání, přichází čas na zklidnění a integraci. Potřeba proměny postojů i psychiky se objevuje a lidem přináší nutnost rozhodnout se. Jedná se o období mnohých mezníků, projevuje se vnitřním neklidem, nespokojeností - zdánlivě nevysvětlitelnou, ztrátou sebevědomí a depresemi. Příčinou těchto potíží je jedna skončená etapa a začátek nové. V tradičních společenstvích existovaly rituály, které lidem umožňovaly projít kritickým obdobím z jednoho stádia a životního cyklu do druhého. V dnešní době, takovéto přechodové rituály chybí, což možná ztěžuje i celkovou integraci stárnoucího člověka. Životní změny, které se v tomto období nahromadí, mohou být pro člověka poměrně stresující, vyžadují od něj dostatek pružnosti a adaptability.

V tuto dobu ožívá problém vlastní identity, řeší se podobně, jako tomu bylo v době dospívání. Nyní se objevuje znova, aby došlo k jeho přehodnocení a případně byla nalezena nová alternativa, která bude přijatelná pro období stárnutí. Lidé reflektují a hodnotí svoji minulost, srovnávají životní situaci s ideály a hodnotí míru jejich uskutečnění. Obvyklá je i nastupující manželská krize, která v některých případech může trvat i několik let, mají na ní podíl dospívání a osamostatňování se dětí, mění se představa žádoucího partnerství – poslední šance stát se tím, kým jsem chtěl, obavy z nastupujících zdravotních obtíží.

Moment smíření se s představou vlastního stárnutí nemusí být právě příjemný a jednoduchý. Je nutné najít nový směr i hodnoty, kterými už nemohou být tělesná krása, zdatnost, či pracovní výkonnost. S přibývajícími lety se některé možnosti a příležitosti ztrácejí, avšak přicházejí nové výzvy a otázky, které stojí rozhodně za to.

Proč přichází krize středního věku?

V období krize středního věku, začne mít člověk pocit, že si ještě nesplnil všechny své sny a tak je třeba je dohnat. K potížím často dopomůže rodinný stereotyp, vyprchání vášně ze vztahu apod. Najednou se mohou dostavit myšlenky, jak a kam dál, pocity vyhoření a prázdnoty. K depresím může dopomoci i zjištění, že tělo začíná fyzicky stárnout.

Krize středního věku u mužů a u žen

Krize středního věku se nevyhýbá ani ženám, ani mužům. Muži ji však obvykle prožívají ještě o něco hůře, než ženy. Jejich hlavní životní úkoly, kterými jsou kariéra a zajištění rodiny, jsou již většinou splněné. Začínají jim chybět nové impulzy a zpestření. Touží zažít ještě něco nového a jiného. Tento pocit vede obvykle k navázání nového vztahu, obvykle s mladší ženou.

Ženy na druhou stranu za sebou mosty pálí v tomto ohledu méně často. Novým životním cílem a potěšením se pro ně stávají vnoučata a také se více věnují rozvíjení vztahů s přáteli. Takováto přátelství jim dopomáhají k tomu, aby do krize středního věku tolik nezabředly.

U obou pohlaví se krize středního věku běžně projevuje podrážděností a sklonem k negativnímu hodnocení všeho a všech kolem. U žen je typickým projevem smutek, podceňování se, sebeobviňování. Charakteristickým projevem u mužů je mrzutost, ublíženost a pocit nedocenění.

Druhá míza?

Tzv. druhá míza je typická hlavně pro muže, ale nevyhýbá se ani ženám. Muži, kteří jsou úspěšní v práci a jsou i dobře finančně zabezpečení, si někdy svoje stárnutí mají potřebu kompenzovat tím, že se poměřují s muži, kteří to v jejich očích dotáhli ještě o něco výše. Chtějí si něco dokázat a většinou to začíná pořízením si drahého auta a pokračuje pořízením si nové „reprezentativní“ ženy. To bývá moment, kterého s radostí využívají ženy - zlatokopky, kterým je v podstatě jedno, s kým budou, hlavně že dotyčný bude mít peníze. S mladou atraktivní milenkou si muži zvedají sebevědomí a málokdy pomyslí na to, že by tuto dívku mohlo zajímat právě jejich konto. Vrhání se do rozvodu a pořizování si nové rodiny může být únikem před vlastním stárnutím, jenže věkový rozdíl 20 - 30 let mezi partnery se až tak jednoduše neobelstí. Takovéto krátkodobé omládnutí je často vystřídáno rychlým zestárnutím.

Druhou mízu mohou chytit i ženy, které touží po změně. Ženy však v tomto období uvažují více logicky. Nejprve počkají, až děti plně odrostou a osamostatní se a teprve pak se pouští do života po svém. Většinou je to důsledkem nefunkčního manželství, než vyloženě touhou najít si mladšího partnera a užívat si s ním. I když samozřejmě ani taková varianta není vyloučená.

Prevence krize středního věku

Jedním z vynikajících preventivních opatření krize středního věku je nezaměřovat se pouze a jenom na jednu životní oblast. Zaměření pouze na jedinou záležitost může relativně snadno vést k tomu, že se nám zdánlivě vše zhroutí pod rukama. Lepší je věnovat stejnou důležitost různým oblastem života, jak rodině, tak přátelům, stejně jako práci, kariéře a koníčkům. Ve chvíli, kdy jedna oblast selže, tak nás může zachránit ta druhá.

Pokud už jsme se v krizi středního věku ocitli, pak bychom podle toho měli zajistit další postup. Lepší než čekat, až vše odezní, je zaměřit se na svoje životní tempo a nároky a dovolit si trošku zvolnit. Zkuste se začít věnovat odpočinku, zábavě, koníčkům. Jistou variantou je i přikročení k radikální změně, ať už jde o profesi, uskutečnění nenaplněných zájmů a snů, nebo i změna ve vztahové rovině. Vše se odvíjí od toho, co je příčinou, která nás ke krizi středního věku přivedla a jaké podpůrné životní oblasti zůstaly a mohou být oporou.

Zlatá šedesátka

Za předpokladu zdraví jsou šedesátá léta života překvapivě příjemná. U žen pozitivně působí uvolnění od starostí v péči o dorůstající děti, které opustí domov a o staré rodiče. Pro muže se stává kladnou změnou to, že mají nižší ambice v zaměstnání a větší příklon ke koníčkům.

Únikové strategie nejsou řešení

Typickými projevy krize středního věku je jak u mužů, tak i u žen vyšší podrážděnost, popudlivost, černobílé hodnocení svého okolí. U žen se často objevuje sebelítost, ublíženost, podceňování se, sebeobviňování, zvýšená kritičnost k lidem. Jako úniková strategie se někdy i u žen objevuje sklon ke konzumaci alkoholu. Alkohol není dobrým pomocníkem při zvládání krize středního věku. Subjektivně vnímané potíže se tím ještě prohloubí.

Pro muže je charakteristická rozmrzelost, mrzutost, pocit ublíženosti a nedocenění. Krom úniku k alkoholu se mohou objevovat také sexuální úlety, například s výrazně mladší milenkou. Typická je i neochota přiznat si chybu.

Signály, že procházíte krizí středního věku

1. Bilancování a nespokojenost se životem
2. Nuda a únava – většina toho, čemu jste se doteď věnovali, vám najednou připadá nudné a pitomé, a to včetně lidí, se kterými se setkáváte, otravuje vás téměř všechno
3. Románek – navazujete milenecké a sexuálně povrchní vztahy
4. V mysli vás pronásleduje vlastní minulost – přemýšlíte o tom, co jste měli v životě udělat jinak a lépe, pronásleduje vás sebezpytování, sebelítost a výčitky
5. Vztek na partnera/partnerku – ačkoliv vám nic špatného nedělá a chová se stejně jako v posledních letech (…a právě to je ten problém…)
6. Pocit nejisté a deprimující budoucnosti – pocity, že nic dobrého nás už nečeká, vše je už na konci apod. jsou velice typické pro střední věk a jeho krizi
7. Touha omládnout – se někdy manifestuje módními výstřelky, zvýšenou péčí o tělo, cvičením, hubnutím
8. Nezodpovědné výstřelky
9. Hypochondrie
10. Vyhýbání se vrstevníkům a vyhledávání společnosti mladých
11. Deprese a co s ní – pokud na sobě pociťujete příznaky přicházející deprese, hledejte pomoc. Ať už v podobě podpory od blízkých nebo v podobě terapií a doporučených podpůrných prostředků. Mezi příznaky deprese patří změna zaběhnutých stravovacích návyků, pocity únavy, beznaděje, úzkost, neklid, podrážděnost, bolesti hlavy a ztráta zájmu o dříve oblíbené činnosti.

Jak zvládnout krizi středního věku

• Zvolněte a přestaňte na sebe klást tak vysoké nároky.
• Dávejte více prostoru relaxaci, odpočinku, rodinným vztahům, osobním zájmům a novým pracovním cílům.
• Pozor na rovnováhu, nedělejte příliš mnoho změn zároveň a nerozhodujte se ukvapeně.
• Druhá polovina života se může stát skvělou příležitostí ke změně i příležitostí k sebepoznání.
• Je to příležitost začít si hledět svého zdraví, obnovit tvůrčí činnosti a záliby.
• Najděte si koníček, čas, který bude jen pro vás.
• Ztrácíte-li orientaci, pak se neváhejte obrátit o radu a pomoc na odborníka.
• Uvědomte si, že ani ve středním věku není na nic pozdě. I teď můžete začít studovat, změnit styl života, věnovat se seberozvoji nebo novým koníčkům.
• Dbejte o sebe, ale s vědomím vašeho věku (nesnažte se okoukat módní hity u dvacetiletých, jen více byste upozornili na to, jak vám stárnutí vadí a snažíte se jej za sebe setřást).
• Myslete na to, že život každého z nás stojí na třech oporách: jsou to rodina, profese a dobré vztahy s přáteli plus koníčky – jedná se o tzv. psychohygienický trojúhelník. Ztratíme-li jednu z opor, zastoupí ji některá zbývající.
• Napište si seznam věcí, které byste rádi udělali, než zemřete. I to se zdravým plánováním souvisí.

Univerzální řešení krize neexistuje, ale existují 3 hlavní strategie: tři způsoby, jak se vypořádat s krizí středního věku:

1. Optimismus: Jdeme dále stejnou cestou jako dříve a vydržíme v nezměněné intenzitě. Můžeme vsadit na to, že máme dost sil, abychom krizi porazili, nebo na to, že krize odejde časem sama.
2. Přizpůsobení: Jdeme stejným směrem, ale ne stejnou cestou jako dříve - zvolníme tempo a zmírníme nároky. Vyplatí se dát větší prostor prožitkům namísto výkonnosti, relaxaci namísto sebepřemáhání a osobním koníčkům namísto nových pracovních záměrů.
3. Nová šance: Využít druhé poloviny života jako příležitosti k radikální změně, ať už povahy konkrétní (změna profese, rodinných poměrů, realizace odkládaných zájmů, nové místo či země pobytu) nebo duchovní.