Bezkofeinová káva má mnoho zdravotních přínosů. Víte, jak se vyrábí?

Abyste se zasvětili do tématiky bezkofeinové kávy co nejlépe, pojďte s námi prozkoumat její kompletní příběh a zjistěte, jak se vlastně vyrábí. A nakonec objevte výhody jejího pravidelného popíjení, kterých je skutečně nespočet. Kávu bez kofeinu si například můžete dopřát i víckrát za den bez toho, aniž byste měli pocit, že vám vyskočí srdce z těla.  

Co je to bezkofeinová káva?

Když se řekne „bezkofeinová káva“, může se vám prvně vybavit třeba čekanková káva, špaldová káva a podobně. My zde ale hovoříme o skutečné kávě, která se vyrábí z kávových zrn. Tato zrna však musí projít fází dekofeinizace, aby se následně docílilo kávy bez kofeinu (z kávových zrn je odstraněno 99,9 % kofeinu – v případě evropského producenta a 97 % v případě amerického producenta). Název „bezkofeinový“ ovšem může být poněkud zavádějící, protože v kávových zrnech stále zůstává nějaké to procento kofeinu. Dle evropské zákonné normy může obsahovat takováto káva maximálně 0,1 % kofeinu – pro srovnání: klasická káva typu arabica má cca 1,4 % kofeinu a robusta cca 2,3 % kofeinu.

Bezkofeinová versus klasická káva: Obsah kofeinu v šálku

• V případě, že si dopřejete bezkofeinovou instantní kávu v objemu cca 240 ml, dodáte do těla cca 1 až 5 mg kofeinu. Hrnek klasické kávy pak obsahuje 60 až 85 mg kofeinu.
• Espresso z bezkofeinové kávy o objemu 30 ml obsahuje 0 až 3 mg kofeinu, kdežto to z klasické kávy cca 60 až 80 mg kofeinu.

Pro koho je bezkofeinová káva vhodná

Všeobecně je známé, že kofein má na lidský organismus povzbuzující účinky. Když ale konzumaci nápojů s kofeinem přeženete, můžete se potýkat s nepříjemnými fyzickými projevy, jako jsou bušení srdce, dehydratace, vysoký krevní tlak, časté močení, bolesti hlavy a také s neklidem, úzkostí, nespavostí či nervozitou. Vždy ale záleží na tom, jak příjem kofeinu vaše tělo toleruje – existují totiž i citlivější lidé, co reagují již po jednom šálku kávy a pak ti, co jsou schopni vypít i více šálků kávy za den a nic jim není. Patříte-li mezi ty citlivější na kofein, anebo se léčíte s nějakým chronickým srdečním onemocněním, může být pro vás bezkofeinová káva vhodnější. Podívejte se tedy, v jakých konkrétních případech je káva bez kofeinu žádoucí:

• při citlivosti na kofein (projevuje se úzkostí, nervozitou, zvýšenou tepovou frekvencí, nevolností)
• v těhotenství nebo při kojení
• při nespavosti
• při hypertenzi (vysoký krevní tlak v anamnéze)
• při kardiologických potížích
• při úzkostných stavech anebo depresích
• při trávicích problémech
• při riziku vzniku osteoporózy
• v seniorském věku

Jak se bezkofeinová káva vyrábí

Proces dekofeinizace neboli odstraňování kofeinu z kávových zrn se provádí různými způsoby. Představme si tedy všechny tři známé:

Švýcarský vodní proces 

Švýcarský vodní proces je ze sta procent nechemickou metodou výroby bezkofeinové kávy, která byla zavedena ve Švýcarsku během 30. let 20. století a později zdokonalována v Britské Kolumbii a Kanadě. K celému procesu dekofeinizace je zapotřebí jen voda, dostatečná teplota a čas, tedy se řadí mezi nejekologičtější a nešetrnější ze všech. Vše začíná namočením ještě zelených kávových zrn do horké vody, v níž se kofein rozpustí. Tato voda je pak hnána přes uhlíkový filtr, který zachytí molekuly kofeinu, avšak zachová ostatní sloučeniny (jako například aromatické látky nebo oleje). Bezkofeinová tekutina (známá též jako „extrakt ze zelené kávy“) je následně navrácena k namáčení nových zelených zrn kávy, z nichž je kofein odstraněn pomocí osmózy – ovšem při zachování chuti.

Metoda přímého rozpouštědla

Tato metoda výroby bezkofeinové kávy ve světě převládá, neboť je účinná a rychlá. Používají se k ní rozpouštědla jako methylenchlorid nebo ethylacetát, která jsou schopna kofein z kávových zrn odstranit. Celý proces začíná napařením kávových zrn, aby se otevřely jejich póry. Poté se aplikuje jedno ze zmíněných rozpouštědel a provede dekofeinizace. Nakonec jsou zrna kávy bez kofeinu pečlivě opláchnuta od rozpouštědla (prostřednictvím napařování) a vakuově sušena. Než pak káva putuje na trh, probíhá přísné testování její kvality – monitorují se především zbytky rozpouštědla v zrnech, které musí být odstraněné v rámci norem.

Superkritická extrakce prostřednictvím CO²

Tento způsob odstranění kofeinu z kávových zrn je, dá se říct, inovativní a moderní. Používá se k němu oxid uhličitý v superkritickém stavu, tedy CO² v tekutém stavu za vysokého tlaku a teploty. Metoda je účinná a šetrná, tudíž si výsledná bezkofeinová káva zachovává svou přirozenou chuť i vůni. Celý proces začíná tím, že se kávová zrna nejprve namočí do vody, aby se zvýšila jejich poréznost a schopnost absorpce oxidu uhličitého. Poté jsou tato zrna přenesena do extrakční nádoby, kde na ně působí oxid uhličitý za superkritických podmínek (je natlakovaný na více než 73 atmosfér). Následně CO² na sebe naváže molekuly kofeinu a je separován do samostatném komory, kde se snížením tlaku vrátí do plynného stavu. Nakonec je oxid uhličitý recyklován, aby mohl být použít k procesu dekofeinizace znovu.

Benefity bezkofeinové kávy

Ať už vás nadchly jednotlivé procesy výroby bezkofeinové kávy či nikoliv, jistě vás budou zajímat přínosy konzumace tohoto druhu kávy:

• Popíjením bezkofeinové kávy snížíte oxidační stres a záněty v těle (díky obsahu antioxidantů polyfenolů).
• Vypitím dvou nebo více šálků bezkofeinové kávy denně můžete přispět k prevenci rozvoje rakoviny tlustého střeva a konečníku.
• Popíjením kávy bez kofeinu můžete snížit riziko vzniku metabolického syndromu, který se pojí s vysokým krevním tlakem, abdominální (břišní) obezitou a zvýšenou hladinou cukru v krvi.
• S bezkofeinovou kávou můžete také bojovat proti vzniku neurodegenerativních onemocnění, jako je například demence nebo Alzheimerova choroba.

Rada na závěr: Abyste si naplno užili i šálek bezkofeinové kávy, vybírejte na trhu pouze kvalitní výrobky (kávová zrna plné chuti a intenzivní vůně) – ideální je spíše Arabika. I v tomto ohledu pak platí, že vyšší investice se vám vrátí v podobě spotřebitelské spokojenosti.

Autor článku: Iveta Reinisch