Znáte druhy cibule? Vyzkoušejte jejich sílu

Bez cibule ani ránu

Cibule se vyskytuje opravdu v mnoha jídlech. Je základem řady omáček a přidává se i do salátů anebo k tlačence. Někdy hraje hlavní roli, jindy dodává jídlu chuť nebo konzistenci. Dokáže být ostrá, sladká, nahořklá i do kysela. Pořád však pro náš organismus umí udělat dost. Řada lidí tvrdí, že jim cibule nedělá dobře. Ano, obsahuje látky, které mohou dráždit trávicí ústrojí, nicméně za tím obvykle stojí nějaký jiný problém, na který neschopnost cibuli strávit poukazuje. Je třeba připustit, že i nemalá část dětí neocení syrovou cibuli. Na druhou stranu otázkou zůstává, zda se vyskytuje v jídle, které by jako děti měly jíst. Ať už je to s cibulí jakkoli, patří mezi jednu z neužívanějších zelenin na světě.

Cibule v hlavní roli

Mezi typická jídla, která oslní svou cibulovou chutí patří francouzská cibulačka, anglické nadívané cibule, ale také cibulový koláč neboli quiche. Cibule je však typickou surovinou střední Asie, hlavně indické kuchyně. Ostatně právě zde má cibule svůj domov. V Čechách se cibule objevila až v 19. století! Rychle však zdomácněla a stala se nezbytnou součástí české kuchyně. Cibule řadu látek, jež prospívají našemu organismu. Jmenujme například vápník, hořčík, železo, draslík, dále alliny (odsud pálivá chuť) a flavonoidy. Vitaminy se pak liší druh od druhu.

Cibule se považuje za významný antioxidant s dezinfekčním a antimikrobiálním účinkem. Dostatečná konzumace cibule může upravit střevní mikroflóru, napomáhá trávení, prospívá cévám. Spařená s medem se používala jako výborný prostředek proti kašli nebo ulevovala při dýchacích problémech. Látky v cibuli zmírňují reakci kůže na štípnutí hmyzem. Slupky (zejména z červené cibule) se používaly na barvení vajíček nebo oblečení.

Žlutá cibule: Skvělá pro teplo kuchyni

Pokud hledáte typického představitele cibule, pak je to právě ta žlutá. Nejlépe vyzní při přípravě teplých pokrmů, obzvlášť skvělá je jako základ omáček. Lepší chuť cibule získá díky rozpálenému tuku, který z cibule uvolní vodu a zesílí její charakter. Při krájení „silné“ verze budete mohutně slzet. Žlutá cibule se hodí i na „hospodská“ jídla k pivu (tlačenka, utopenec, zavináč), kde je příjemným chuťovým kontrastem.

Červená cibule: Barevně vyladěné pokrmy

Názory na červenou cibuli se různí. Důvod je prostý, ne všude dostane takovou péči, aby se v ní prosadily vlastnosti jako jemnost a nasládlá chuť. Ty získáte nákupem této cibule ve slunných přímořských oblastech jako je Španělsko či Řecko. V Čechách spíš narazíte na purpurovou verzi žluté cibule, pro kterou je typická štiplavost a ostrost. Proto i červená cibule se v našich podmínkách hodí spíše pod maso anebo do jídel, kam chcete přinést zajímavý barevný odstín. Pokud máte štěstí na tu „opravdovou“, pak se hodí do salátů, kam přidá karamelovou chuť a barevnost.

Bílá cibule: Na zavařování i do náplní

Milujete malé bílé zavařené cibulky? Pak na výrobu této dobroty zvolte právě bílou cibuli. Nakládají se co nejmenší cibulky do sladkokyselého nálevu (podobně jako okurky) a přidat můžete i třeba chilli. Bílá cibule je zasyrova opravdu štiplavá, nejčastěji se používá do pečení nebo do náplní. Neztratí se ani v polévce.

Jarní cibulka: Čerstvost jara a léta

Jarní cibule není nic jiného než mladé výhonky „obyčejné“ cibule. Je to velký koncentrát vitamínů. Chuť je lehce štiplavá a nejvíce připomíná pórek. Po zimním období je vítaným zpestřením. Hodí se jak do salátů, tak i na chleba se žervé anebo „jen“ s máslem. Pokud ji seříznete zešikma, hodí se i do různých masových směsí na pánvi. Přičemž ji tam nasypete až na úplný závěr, aby si uchovala svou typickou jemnou chuť.

Cibule šalotka: Tak trochu česnek

Šalotka je typickou cibulí francouzské kuchyně. Má jemnou chuť a často překvapivou ostrost. Je jakýmsi představitelem přechodu mezi česnekem a cibulí. Hodí se jako příloha ke steakům (například opražená s medem na pánvi) a do omáček. Skvěle chutná s vinným octem. Jako jedna z mála nedráždí žaludek osobám přecitlivělým na cibuli.

Autor: Markéta Palatin