Rozhovor: „Na jaře je vhodné jíst kyselá jídla, abychom podpořili játra a nastartovali detoxikaci,” říká vegan bloggerka a autorka úspěšné knihy s vegan recepty Lenka Špaček.

Je jaro a tak se opět více zaměřujeme na své zdraví. Prim teď hrají nejrůznější očisty a detoxikace. Jaké jídlo je v tomto období pro naše tělo nejlepší?

„Jaro přímo svádí k odlehčení jídelníčku. Po zimě, kdy volíme spíše těžší, déle vařená jídla, abychom se zahřáli, na jaře je vhodné jídelníček obměnit. Kdo jí zdravě a plnohodnotně, očisty a detoxikace nepotřebuje. Kdo se stravuje nezdravě, u toho může být očista správným prvním krokem k zdravějšímu životnímu stylu. A ten, kdo netouží po zdravějším životním stylu, bych spíše než jednorázový detox doporučila pár změn v jídelníčku, které by byl schopen dodržovat už napořád – jako například pít pouze vodu a neslazené čaje, kávu nahradit obilnou alternativou, místo kupovaných sladkostí se naučit připravovat domácí s méně cukru, bílou pšeničnou mouku nahradit celozrnnými variantami a tak dále. 

Co se týče ideálních jarních jídel, dobré je zařazovat kyselejší chutě, pro podporu funkce jater. Výbornou variantou je krátkodobě kvašená zelenina pickles, lžička jablečného octa do ranní sklenice vody či saláty ochucené umeoctem. Kromě toho volit krátkodobější způsoby přípravy, nezařazovat již tolik pečená a smažená jídla, jako v zimě. A jaro si přímo volá po tom vyrazit do přírody a sáhnout po planých bylinkách – špenát z bršlice, nádivka z kopřiv, pesto z medvědího česneku, mladé listy pampelišek, jitrocelu či ptačince žabince... Možností je spousta.“

Mohou očisty a detoxikace provádět společně s námi i naše děti? Případně od jakého věku?

„Odlehčení jídelníčku dětem neuškodí, naopak. Ale nějakou detoxikaci ve stylu „pít tři týdny jen ovocné šťávy a zelené potraviny“ bych dětem nedoporučovala. Děti, které jsou zvyklé na pravidelnou konzumaci přirozených potravin, nepotřebují žádné změny, naopak u dětí, pravidelně si dopřávající rafinovaný cukr a podobné věci, zařazování zdravějších svačinek prospěje. Jen pozor na dnes tolik populární smoothie, kam mnohdy maminky, v rámci toho, že je to přeci zdravé schovají spousty ovoce, ořechů, semínek, zeleniny. Držte se pravidla a dávejte dětem do smoothie jen tolik ovoce, oříšků, které by snědly i v celém stavu. Nadbytek fruktózy může nadělat paseku v zažívání.“

Rodiče dětí, kteří teď zůstaly doma, řeší i to, že jejich ratolesti přibývají na váze. O problému už mluví i dětští lékaři. Mohou vůbec děti držet nějakou dietu?

„V současné situaci je to horší, děti tráví mnohem více času u počítačů, jsou mnohdy odříznutí od svých vrstevníků, a i když si to mnohdy sami nedokážou připustit, často nevědomky psychický stres zajídají jídlem. Toto období je těžké pro dospělého, natož pro dítě. Doporučuji děti motivovat a zapojovat do vaření, naučit se jako rodina společně připravovat zdravé a plnohodnotné jídlo, nekupovat domů rafinované potraviny a místo toho si raději udělat domácí. Inspirací na zdravé svačinky je na internetu spousta. Vzít to jako výzvu, povídat si o jídle, bavit se o tom, co v těle provádí nadměrná konzumace cukru, bílé mouky…. 

Ale nemělo by zůstat jen u jídla. Co nejvíce to jde, buďte s dětmi venku. Teď už bude krásně, o to snazší to bude. Podle věku můžete dětem vymyslet různé bojovky v lese, vyrazit na výlet se zdravým piknikem v cíli, naučit se společně nový sport, udělat si rodinnou olympiádu atd. Pohyb na čerstvém vzduchu je základ zdraví. Pokud bude dítě trávit denně více času venku, pomůže mu to jak psychicky, tak fyzicky. A v rámci psychického zdraví je dobré se domluvit třeba s jednou další rodinou a s tou se pravidelně stýkat. Pořád lepší se jít společně projít do lesa, než se natajno scházet v domácnostech.“

Vy se snažíte jíst zdravě. Ale jak to zvládají děti? Nelákají je třeba babičky nebo návštěvy na nezdravé sladkosti?

„Ano, snažíme se jíst zdravě. Přiznám se, že jsou okamžiky, kdy ze zdravé vlny trochu polevím a pak dětem dopřeji i běžnou sladkost, ale základem je pro mě to, jak jí většinu času. U starší dcerky obavy nemám, ta sní všeho hodně, takže občasný bonbon se v tom množství ztratí. A taky se na chvíli nezastaví, leze po stromech, miluje les. U mladšího syna s jídlem trochu bojujeme, ale vzhledem k tomu, že je stále kojený, zas tak to nehrotím. Babičky už se nám podařilo vychovat a místo sladkostí vozí ovoce, oříšky a teď už i vegan sýry, které dcerka miluje a my je moc nekupujeme.“

Vím, že jste veganská rodina. Jí takhle i vaše děti? Co je třeba dodržet, aby dítě stravující se vegansky mělo všechny potřebné cenné látky?

„Ano, stravujeme se čistě rostlinně. Děti jsou od mala vychováváni jako etičtí vegani a co se týče masa, nikdy nebyl problém. Jsou vychováváni, že maso není jídlo a tak to tak berou. U těch vege variant – mléka a vajec je občas problém, protože je to v potravinách skryto a musíme vysvětlovat. U starší už je to bez problémů, sama se ptá, a když chce něco moc ochutnat, hledáme rostlinnou variantu, i když to třeba zrovna není zdravé, ale dáme ji tu možnost. 

Základem dětské veganské stravy je dle mého kojení alespoň do dvou let věku, pestrá a celistvá strava, která je složená ze zdravých, lokálních a sezónních potravin. Samozřejmostí je doplňování vitamínu B12. Dále v zimních měsících dáváme vitamín D a celoročně omega 3. Ale tyto dva produkty jsou doporučovány všem dětem.“

Dospělí vegani často suplementují vitamín B12. Je tedy možné dávat ho bez obav i dětem? Na jaké další doplňky stravy by se měli vegani zaměřit?

„Děti by měli dostávat B12 od chvíle, kdy začnou přijímat pevnou stravu. U svých dětí jsem začala okolo 7. měsíce. Prodávají se přímo varianty pro děti, které bych doporučila už jen kvůli správnému dávkování. Jinak u těch živin na které by se měli vegani zaměřit je dobré zmínit vitamín D, omega 3, železo, vápník, zinek a jód. Pestrá strava dokáže pokrýt spotřebu. Záleží spíše, jaké je dítě jedlík. Pokud jí hodně a rádo, dala bych si pozor akorát na ten vitamín D přes zimu. Pokud nejí dostatečně, hlídala bych si to více. Ale to platí pro jakékoliv dítě, které jí málo.“

Napsala jsi úžasnou kuchařku, která se stala hitem. Jsi profesí kuchařka? Jak jsi se k vaření dostala?

„Děkuji moc za pochvalu kuchařky. To, že se líbí, je největší odměnou. Ne, nejsem profesí kuchařka. V 19 letech jsem se odstěhovala od rodičů a začala jsem se zajímat o zdravou stravu a postupně jsem překopala celý jídelníček. A zkoušela jsem vařit stylem pokus x omyl a ty povedené recepty jsem si dávala na svůj blog. A v hlavě mi zrála myšlenka, že bych jednou chtěla sepsat kuchařku. No a pak se stal zázrak, nakladatelství bylo z mé knihy nadšené a kniha do tří měsíců byla venku. A teď už pracuji na další knize a e-booku.“

Jaké suroviny v kuchyni, teď na jaře, nejraději používáš?

„Jáhly, které milujeme na sladko i slano. Červenou a žlutou čočku, které jsou nenáročné na přípravu. A taky jsem si oblíbila kamut. Jinak ze zeleniny jedem celoročně co nejvíce sezónně, takže se už moc těším na saláty, ředkvičky, hrášek a taky chřest. Ten zbožňuji.“

 Jsou potraviny, které nás dokáží doslova postavit na nohy po zimě? Chodíš třeba i sbírat jarní bylinky? Které potraviny fungují proti jarní únavě?

„Určitě pomůžou jarní bylinky, pickles, klíčky a já ještě doporučuji dát si tří-týdenní kúru s lotosovým kořenem. Bylinky dodají tělu živiny i energii. I kdyby to měl být jen čaj z kopřiv, stojí to za to. Říkám, že kopřivy a medvědí česnek zvládne každý. Pickles uleví játrům a svěží kyselá chuť krásně doplní talíře, navíc přináší i tolik potřebný vitamín K2, který zvyšuje imunitu a je potřebný pro ukládání vápníku do kostí. Klíčky dodají tělu potřebné bílkoviny v dobře stravitelné podobě, zvyšují imunitu, zlepšují trávení a pomáhají v boji s onemocněním. Lotosový kořen zmiňuji proto, že úžasně odhleňuje. Tudíž je úžasným pomocníkem při všech onemocněních dýchací soustavy. Výhodou je, že jej můžete používat preventivně a předejít tak onemocnění anebo snížit jeho intenzitu.“

Přidala bys nám nějaký svěží, jarní recept, který nám “nabije baterky?

„Přemýšlela jsem, jaký recept s vámi sdílet a nakonec jsem se rozhodla pro pickles.

Na 1 l sklenici pickles si připravte:

• 500 g špičatého zelí
• 400 g zeleniny (ředkvičky, mrkev, cibule)
• 2 lžičky soli
• Plus: 1 l sklenici, těžítko na zatěžkání (vyvařený kámen, pružinka, malý talířek, aj.)

Postup:

• Zeleninu si očistěte. Zelí nakrouhejte a zeleninu nastrouhejte na tenké plátky. 
• Ve velké míse promíchejte se solí a napěchujte do sklenice. Sklenice musí být vyvařená  a 100% čistá. 
• Zeleninu co nejvíce natlačte, pustí hodně vody. Všechna zelenina musí být pod hladinou. Nahoru doporučuji dát list zelí a zatížit. Přikryjte vrškem, ale neutahujte, musí být prostor pro odchod vzduchu a případně i tekutin. 
• Nechejte stát na lince na talířku zhruba 3 dny. 
• Po třech dnech můžete konzumovat a dále skladujte v lednici. 

Dobrou chuť!“

Autor článku: Monika Poledníková