Rozhovor: Psycholožka Jitka Bukáčková radí, jak přežít lockdown

“Jsem psycholog. Ale také především žena. Často hraji roli matky, dcery, manželky a nyní i babičky. Mám spoustu koníčků, ale moji favorité jsou jóga a toulání se přírodou, jsem chodec,” prezentuje se odbornice, která v současné době pomáhá mnoha lidem vnést více světla do jejich života.

Žijeme teď v náročnější době. Každou chvíli slyšíme slovo „lockdown”. Psychologové a psychiatři mají plné ordinace a žádné volné termíny. Chodí i za Tebou lidé řešit současnou situaci?

„Dá se říci, že ano. Neřeší se mnou pochopitelně covid jako nemoc. Ale řeší momentální – současnou situaci v trochu jiné podobě. Spíše bych řekla, že řeší důsledky toho co se momentálně děje. Řeší i ten lockdown.”

S jakými problémy se nyní lidé nejčastěji potýkají, Může lockdown psychice spíše ublížit?

„Především mají lidé pocit ztráty kontroly nad svým životem. Všechno je úplně jinak a spousta lidí nemá připravené vzorce chování, které by mohly v této situaci používat. Prostě neví, jakým způsobem žít. Tento pocit nejistoty může postupně přerůst do somatických problémů – nespavost, noční děsy, bolení břicha, průjmy, různé strachy, třes, panické ataky a podobně. Další problémy, které řeší, jsou mezilidské vztahy. I ty úzce souvisejí se současnou situací. Tím, jak je lockdown, vše je zavřené, nikam se nedostanou, lidé ztrácí životní smysl, jsou otrávení. Spousta dvojic najednou zjišťuje, že si nemají co říci. A třetím nejčastějším důvodem návštěvy bývá problém s návykovými látkami – hlavně tedy jde o alkohol. Mnoho lidí nejistou realitu a strach řeší tímto únikem.”

Stres je každodenní součástí spousty lidí. Svou roli zde hraje aktuální epidemiologická situace i lockdown. Jak se můžeme s takovým stresem lépe vypořádat?

„Největším stresorem je člověk sám sobě. Každý si vytváříme svým myšlením svoji vlastní realitu. Když poslouchám příběhy svých klientů, jak se točí stále dokola a kolikrát přitom stačí tak málo. Zastavit se a začít vše dělat jinak, změnit svůj pohled na situaci. Pak nás lockdown nepoloží.

Mnoho lidí přichází v dnešní době o práci. Co by si jim poradila, aby situaci lépe zvládli?

„Jedno známé přísloví říká, že všechno zlé je k něčemu dobré. A i když to momentálně vypadá naprosto příšerně, za pár měsíců si můžete říci, že to bylo to nejlepší, co vás potkalo. Zkuste se na to dívat ne jako na trest, ale jako na příležitost. Jste nuceni udělat změnu, tak s chutí do toho, vždyť máme stále tolik možností!”

Můžeme se naučit „nestresovat se”? Existují nějaké techniky, jak si s ním poradit? Jak dostat stres, když je lockdown, pod kontrolu?

„Zkuste si odpovědět na tyto otázky:

• Mám se rád? Pokud ano, jak se to projevuje?
• Dopřeji si během dne odpočinek, dokážu si jen tak sednout a koukat z okna (bez pocitu viny, že nic nedělám)? 
• Dokážu si ze sebe udělat legraci?

Pokud nad odpovědí musíte hodně přemýšlet, možná byste měli začít na svém životě pracovat. Zkuste se učit od malých dětí. Žijí jednoduchý život, nic si nekomplikují, na nic si nahrají. Když něco chtějí, tak si o to řeknou. Pojďme to zkusit stejně. Nic od nikoho neočekávat, a pokud něco chceme, tak o to slušně požádat. Hlavně si nevytvářet žádné iluze a falešné představy.”

A co nějaké techniky, které by nám mohly pomoci se v čase lockdownu více zklidnit?

„Technik je opravdu velká spousta: cvičení, meditace, dýchání... Myslím, že každý pokud opravdu chce, tak si najde tu svoji. Hodně často se setkávám s tím, že najdeme s klientem techniku, která mu vyhovuje, jeho život se dá do pořádku, ale za pár měsíců se vrátí v ještě horším stavu. Čím to? Jakmile se mu udělalo dobře, přestal na sobě dál pracovat. A techniku, nebo spíše nástroje, které mu pomáhaly, úplně přestal používat a postupně se vrátil k původnímu životu. 

Každému vyhovuje něco jiného například, když člověku, který žije velmi aktivně, pořád se za něčím žene, řeknete, že má pravidelně meditovat, tak v něm jen vyvoláte další pnutí, protože sedět bez hnutí je pro něho nadlidský výkon a ještě má příkaz, že musí. Takováto technika je pro něj k ničemu. Jemu bych spíše doporučila pravidelné vycházky do přírody, a ze začátku pěkně svižným tempem. Naučte se každopádně prožívat přítomnost, vnímat své tělo, pocity, vypnout mysl a jen prožívat. Je zvláštní, že mnoho lidí to vůbec nedokáže.”

Máš Ty osobně nějakou oblíbenou techniku, která v lockdownu pomůže i zabaví?

„Miluju žonglování. S jedním míčkem dobré, se dvěma horší a tři jsou už problém. Když budete pět minut přehazovat míčky, úplně vypnete mozek a zklidníte se. Další obyčejná, ale úžasná metoda je zpívání, musíme pravidelně dýchat, otevřít hrudník a ještě přemýšlet nad textem. Žádný lockdown vás nezastavi.”

Používáš ve své praxi i nějaké alternativní metody, které se Ti skutečně osvědčily?

„Hodně používám dechová cvičení z jógy, například dýchání do čtverce – nádech, zadržet dech, výdech, zadržet dech – vše na čtyři doby. Nebo střídavé dechy, to střídáme dýchání pravou a levou nosní dírkou a zároveň měníme prsty. Nevím, jestli do alternativních metod mohu zařadit i jógu, ale podle mě je úžasná. Aktivně ji praktikuji, vedu skupinky a vidím její účinky. Skrze pozice se člověk zklidní, uvolní, protáhne, zpomalí mysl.”

Každý terapeut doporučuje relaxace a meditace, jsou vhodné skutečně pro každého? A mohou nás srovnat, když nás trápí lockdown?

„Ano, i když je lockdown, jsou prospěšné. Myslím si, že relaxovat a meditovat zvládne každý, ale ne pro každého to bude mít blahodárný efekt. Než se trápit při špatné relaxaci tak je opravdu lepší procházka, nebo jiný druh pohybu. Rovněž si neumím představit hyperaktivní dítě, jak bez hnutí medituje, tam bych spíše viděla boxovací pytel, kdy to své pnutí vyboxuje. Každý člověk by měl hledat svůj způsob. Začít něčím aktivnějším a pak se postupně zklidňovat. Mě se moc líbí meditace SA-TA-NA-MA. Ve které pohybujeme prsty, zpíváme a šeptáme slabiky. Nebo Kumnye, to jsou meditace pohybem, například sedíš a snažíš se, co nejpomaleji zvednout ruce, nevěřila bys, jak jsou těžké. Ten pohyb musí být tak pomalý, že cítíš, jak kloužou rukávy po chloupcích na těle.”

Využíváš pro své klienty i nějakou například přírodní podpůrnou léčbu? Funguje to?

„Já sama miluji aromaterapii a také ji používám. Věřím na bylinky, pracuji s bylinnými extrakty a vidím, že fungují. Samozřejmě, každý jsme jiný. Někdo více věří moderní medicíně a potřebuje léky.”

Je spousta lidí, se kterými si konvenční lékaři neví příliš rady. Jde o jedince, které trpí například panickými stavy, úzkostmi, vleklými depresemi, nejrůznějšími strachy. Existují nějaké alternativní metody, které mohou těmto lidem pomoci?

„Této kategorii lidí bych určitě doporučila dobrou psychoterapii, kterou by mohly propojit s různými alternativními metodami. Já si myslím, že pouze alternativní metody tyto stavy zcela nezvládnou. Člověk musí změnit svůj život a to je běh na dlouhou trať a hlavně práce. Ne vždy je terapie příjemná, hlavně ze začátku, když se vracíme do minulosti. Ovšem pokud to míníme vážně a vydržíme, tak se to vyplatí. Výsledkem je svobodný člověk, který žije šťastný a spokojený život a to je podle mě smyslem života.”

5 rad Jitky Bukáčkové, jak přežít lockdown:

1. Vypněte sdělovací prostředky. Přestaňte žít počty nově nakažených. Nesledujte další katastrofické průběhy a příběhy. Nic z toho vám k ničemu nepomůže.
2. Začněte žít zdravěji. Zaměřte se na svoji stravu a zdravý pohyb. To vše posiluje přirozenou cestou imunitní systém. 
3. Plňte si své sny. Co jste v životě ještě nevyzkoušeli a chtěli byste? Není právě teď na to ten nejlepší čas? Jděte do toho!
4. Věnujte se více dětem. Když už musíte být doma, hrajte hry, tvořte společně anebo si jen tak povídejte.
5. I přes současný lockdown žijte s radostí a s nadhledem. Užívejte si každého dne.

Autor článku: Monika Poledníková