Jak zvládnout návrat do školy bez stresu? Zkuste 5 tipů, které opravdu fungují

Věděli jste, že nedostatek spánku je významným faktorem zvyšujícím stres u školáků? Děti, které spí méně než doporučených 8 až 10 hodin, mají větší potíže s koncentrací a větší sklony ke stresu při návratu do školy.

Proč může být návrat do školy náročný?

Návrat do školy znamená pro dítě zásadní změnu denního režimu, do níž může být těžké se znovu vžít. Přibývají totiž nové sociální situace, jako setkávání se s vrstevníky, učiteli a také přizpůsobení se pravidlům a očekáváním, která často bývají vyšší než během prázdnin. S tím souvisí nejistoty, například obava z neúspěchu, strach z odmítnutí skupinou nebo odloučení od rodiny, zvlášť pokud je dítě zvyklé být s rodiči doma. Takové pocity mohou rychle vést až k úzkosti.

Projevy obav z návratu do školy mohou být velmi rozmanité a liší se podle věku a temperamentu dítěte. Mezi nejčastější znaky patří:

• stížnosti na bolesti břicha, hlavy nebo žaludku, které dítě před školou často udává jako důvod, proč nejít
• problémy se spánkem, jako je obtížné usínání, noční buzení nebo noční můry
• zvýšená podrážděnost, výbuchy zlosti nebo naopak stažení se do sebe, plačtivost
• vyhýbání se školním povinnostem, odmítání vstát ráno nebo jít do školy
• potíže se soustředěním, ztráta zájmu o obvyklé aktivity či přátele
• časté hledání ujištění od rodičů a vyjadřování obav o to, co se ve škole bude dít

Je důležité bedlivě vnímat tyto signály a přistupovat k dítěti s porozuměním a trpělivostí, protože návrat do školy bývá hlavně pro ty nejmenší obdobím velkých změn a nejistot. Každé dítě se s tímto obdobím vyrovnává jinak, podle své povahy, předchozích zkušeností a prostředí, v němž vyrůstá.

Co před návratem do školy dětem neříkat a nedělat?

Před návratem do školy se snažte nesnižovat obavy svého potomka větami typu: „Nic se nestane.“ nebo „Všichni to zvládají.“. Takový přístup může dítěti přidávat pocit nepochopení a zvyšovat jeho úzkost. Stejně škodlivé je tlačit dítko do přílišného výkonu nebo jej srovnávat s ostatními, což může vést k pocitu tlaku a nedostatečnosti.

Pět tipů, které pomohou zvládnout návrat do školy

Jako rodiče můžete svému školákovi významně usnadnit návrat do školy. Postačí vám k tomu trocha té trpělivosti a empatie. Vzpomeňte si přeci jen na dobu, kdy jste byli školou povinní vy. Jak jste se cítili? A pomohlo by vám, když byste měli ze strany rodičů větší oporu?

1. Připravte školní potřeby a oblečení večer předem. Aby byl návrat do školy co nejplynulejší, mějte vše dobře nachystané už večer – školní tašku s potřebami nebo oblečení, svačinu i pití. Tím se vyhnete rannímu stresu a zmatku a dítě půjde do školy připravené a sebevědomé.
2. Udržujte klidnou a pravidelnou rutinu. I pokud zbývá jen několik dní do návratu do školy, je důležité obnovit pravidelné časy na spaní a vstávání, aby dítě nebylo unavené. Vyvarujte se dlouhému sledování obrazovek a nahraďte je klidnými činnostmi, jako je čtení nebo poslech hudby.
3. Podporujte dítě v otevřeném sdílení pocitů. Vysvětlete dětem, že obavy z prvních dnů ve škole jsou normální. Povzbuzujte je, aby mluvily o svých pocitech a buďte jim oporou. Pomozte jim zaměřit se především na pozitiva, jako jsou noví kamarádi a nové zážitky.
4. Naplánujte si společné příjemné chvíle po škole. Po prvním školním dnu nebo týdnu dopřejte dítěti nějakou oblíbenou aktivitu, třeba procházku, hru, či oblíbenou večeři. Podpoří to pozitivní asociace a dodá dítěti pocit, že je škola součástí příjemnějšího celku.
5. Buďte realistickými a trpělivými rodiči. Přijměte, že adaptační období bude mít své výkyvy. Snažte se být tedy k dítěti shovívaví, chvalte jeho pokroky a povzbuzujte ho, i když se zpočátku něčeho bojí, nebo to nepůjde hladce.

Návrat do školy a pár vět na závěr

Návrat do školy je pro děti něco mnohem víc než jen změna termínu ve školním kalendáři. Je to velká životní událost plná nových začátků, malých i velkých výzev, ale také příležitostí k růstu, poznání a utváření vzpomínek, na které budou jednou rády vzpomínat. Každý krok může přinášet nejistotu, ale zároveň také sílu a odvahu jít dál. Jako rodiče máme tu výjimečnou možnost být jejich pevným bodem v tomto přechodném období, naslouchat jim, podporovat je, držet je za ruku i tehdy, když se třeba bojí.

Autor článku: Iveta Reinisch