Kyselina hyaluronová: Kosmetický zázrak, nebo jen obyčejný polysacharid?

Kyselina hyaluronová je nevětvený polysacharid přirozeně obsažený v mezibuněčné hmotě. Především ve vazech, šlachách, kloubech či chrupavkách. Je součástí epitelárních, nervových, stejně jako pojivových tkání a místem v těle, kde je téměř nejvíce zastoupena, je kůže. Její přítomnost v našem těle je nenahraditelná. Již na začátku našeho života spolutvoří pro nás to nejdůležitější – pupeční šňůru. Díky ní je oční sklivec gelové konzistence a je jí tvořena synoviální tekutina, tedy kloubní maz, který je nepostradatelný pro vzájemný pohyb kloubů. Krom této lubrikační funkce, díky níž jsme schopni bezbolestného a plynulého pohybu, slouží kyselina hyaluronová také jako vodič odpadu z kloubní chrupavky, k tlumení nárazů a je nutná k výživě chrupavky. Díky její přítomnosti se snižuje opotřebení kloubu, takže její dodávání nemocným artrózou pomáhá zmírňovat průběh nemoci.

Kyselina hyaluronová a pleťové krémy

Proč je kyselina hyaluronová natolik oblíbená výrobci pleťových krémů? Je to hlavně díky její úžasné schopnosti hydratace. Molekuly této kyseliny na sebe dokáží navázat vodu o objemu až tisícinásobku vlastní hmotnosti, díky tomu hydratovat a potažmo zjemnit pokožku. Schopnost navázání vody také slouží k tomu, že pomáhá zabraňovat postupu bakterií a různých virů k buňkám. Je také nápomocna při vypínání pokožky, jelikož pomáhá udržovat tvar tkání. Je schopna podpořit novou tvorbu kolagenu v pleti, který pomáhá obnovovat pružnost a pevnost pleti. Je také antioxidantem, který pokožku pomáhá chránit před volnými radikály.

Trocha historie

Název kyselině hyaluronové dali Karl Meyer a Hohn Palmer jako nově nalezenému polysacharidu, který byli schopni izolovat ze sklivce skotu již v roce 1934. Patentována byla o osm let později Dr. Endre A. Balazsem, který ji užil jako náhradu vaječného bílku použitou v pekařských produktech. Právě doktor Balsaz byl tak tím prvním, který odhalil skutečné kouzlo kyseliny hyaluronové.

O pár desítek let později se začala tato látka užívat pro léčbu popálenin a jiných kožních problémů a později byla také úspěšně užívána v očním lékařství a posléze i ortopedii, kde se využívala kyselina jako výplňová hmota při poškození kloubů.

Tak, jak kyselinu hyaluronovou známe v současné době nejvíce, tedy jako pomocníka proti stárnutí, se dostala do povědomí až po roce 2000, kdy byla uznána a schválena jako výplň vrásek.

Zajímavé je to, jak se kyselina hyaluronová získává. Dříve se získávala poněkud nehumánně, například s kohoutích hřebínků, nebo ze sklivce skotu. V současnosti je zdrojem buněčná stěna streptokoků nebo Escherichia coli.

Kyselina hyaluronová proti stárnutí pleti i kloubů

Přítomnost kyseliny hyaluronové v lidském těle s věkem klesá a hlavním mezníkem je 40 let věku. Pleť tedy po této hranici není již tak pružná, což se projevuje vznikem vrásek a celkovým stárnutím pokožky, bolestí kloubů kvůli vysychání synoviální tekutiny, nebo také nepříjemným pocitem očí, které také trpí vysycháním. Pokud tyto následky sníženého obsahu kyseliny hyaluronové ve vašem těle chcete co nejvíce oddálit, dejte si také pozor na slunění či kouření. Nikotin, stejně jako škodlivé sluneční paprsky, snižuje její obsah. Naše vlastní tělo ale také vytváří tzv. hyaluronidázu, což je enzym, jež rozkládá positivně působící kyselinu. Přirozeně lze brzdit produkci hyaluronidázy konzumací citrusů, brusinek či borůvek a kyselinu pomáhá doplnit například vývar z rybích kostí.

Užívání kyseliny hyaluronové napomáhá udržení pleti zavodněné, čili vypnuté a vyhlazené a má antioxidační účinky. Pokud si chcete pořídit kosmetický prostředek obsahující kyselinu hyaluronovou, zvolte raději sérum než krém. Krém většinou totiž vytvoří jen tenkou vrstvu na povrchu. Oproti tomu séra jsou schopna dostat se i do hlubších vrstev pleti a tam pomáhat skutečnému vypnutí pleti a vyhlazování vrásek. Vzhledem ke kvalitě daného produktu, stejně tak i s ohledem na obsah kyseliny hyaluronové v něm, se odvíjí samozřejmě i jeho cena. Pochopitelně platí, že čím vyšší obsah kyseliny v produktu, tím lepší jsou jeho dlouhodobé vyhlazující schopnosti.

Další úrovní je injekční podání kyseliny ve formě gelu, které je významně schopno korigovat vrásky či jizvy, pomáhá zvětšovat například i rty, ale i poprsí. Jednorázově používané injekce obsahují různě velké částice gelu, různou viskozitu. Pokud klient přijde s požadavkem na korekci hlubších vrásek je aplikována injekce s většími částicemi. Ve chvíli, kdy se do kůže gel s kyselinou injekčně aplikuje, je okamžitě kůže schopna lépe vázat vodu, díky čemuž je pokožka pružnější a pevnější. Aplikována je do poruchovějších vrstev kůže a po aplikaci je kůže projasněná a hydratovaná. Pozitivní je také to, že injekčně se do těla vpravuje tělu vlastní, přirozená látka, která je tím pádem velmi dobře snášena a nezpůsobuje alergické reakce. Výsledky aplikace kyseliny jsou viditelné a relativně dlouhodobé, vydrží půl roku až dva roky, dle místa aplikace.

Budoucnost kyseliny hyaluronové

Budoucnost kyseliny hyaluronové je zřejmě nejvíce spjata s vědou. Krom kosmetického průmysl by své místo totiž mohla také v medicíně. Již nyní totiž vědci kyselinu využívají při zkoumání protirakovinné léčby, možné reparaci míchy po zranění či celkově jako podpůrný hojivý materiál díky schopnosti léčit rány. Již nyní je medicína za pomoci kysliny hyaluronové schopná detekovat nádory v lidském těle.
V očním lékařství se používá k zvlhčení očí, přidává se také do očních kapek, aby pomáhaly zvlhčení oční sliznice. Slouží také k léčení poraněných chrupavek, či kloubů. To že v kloubech běžně nachází, také umožnilo to, že je užívána pro vytváření umělých kloubů.

Vzhledem ke schopnosti kyseliny léčit rány je také dobré mít ji v domácí lékárničce. Dá se jednoduše pořídit v lékárně ve formě sterilizovaného gelu, který vám pomůže léčit a urychlit hojení ran, odřenin, popálenin dokonce i bércových vředů či poporodních poranění. Pokud dojde k tržné ráně či popálenině, kyselina hyaluronová je tu od toho, aby nejen urychlila hojení, ale také pomáhala předejít vzniku jizev. Ideální je gel pořídit v menším množství a v hliníkové tubě, aby pokud možno nedošlo ke znehodnocení gelu oxidací.