Meteosenzitivita není neobvyklým jevem. Proč jednoho bolí klouby a druhý má migrénu?

V Mezinárodní klasifikaci nemocí (seznam všech onemocnění, která mají své označení pomocí písmen a čísel) meteosenzitivitu nenajdete, přesto regulérně mnoho lidí na světě postihuje. Patříte mezi ně i vy? Bolí vás klouby nebo hlava, pokud se mění teplota, nebo buší srdce při změně tlaku? I vy můžete být „meteosenzitivní“.

Meteosenzitivita a její příčiny aneb Proč jsou někteří lidé citlivější

Pakliže se léčíte s jakýmkoliv již existujícím chronickým onemocněním, s velkou pravděpodobností se meteosenzitivitě nevyhnete. Klimatické změny totiž mohou velmi snadno vyvolat zhoršení zdravotního stavu (např. extrémně vysoké teploty, změny atmosférického tlaku a podobně). Nejohroženější jsou meteosenzitivou lidé, kteří mají v anamnéze tato onemocnění:

• vysoký krevní tlak (hypertenze)
• jiné kardiovaskulární nemoci
• roztroušená skleróza
• kloubní onemocnění (artrózy, revmatoidní artritida)
• CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc)
• nemoci štítné žlázy
• chudokrevnost z nedostatku železa
• depresivní stavy
• migrenózní stavy
• chronický únavový syndrom

Citlivost na počasí neboli meteosenzitivita je pak odvislá také od hormonálních změn v organismu. Senzitivnější tedy mohou být na klimatické změny i ženy v období těhotenství, v klimakteriu nebo teenageři, kteří prochází složitým obdobím dospívání a hormony se jim „bouří“.

Lze vůbec meteosenzitivitě nějak předejít?

Meteosenzitivita je reakce organismu, kterou můžete tušit, ovšem nikdy nemůžete přesně vědět, jakým způsobem se bude vaše tělo „chovat“. Je ovšem možné přispět k eliminaci nežádoucích fyzických projevů, které jsou spojené s vlivy počasí. Prvně je dobré, zamyslet se nad životním stylem. Dostatečný spánek, zdravé i vyvážené stravování a pravidelný pohyb – to vše přispěje k vaší celkové pohodě, napomůže lepší adaptibilitě na okolní prostředí a utuží zdravotní stav. Neméně podstatná je i duševní rovnováha, kterou podpoříte relaxací nebo meditací.

Když se zdravotní obtíže opakují aneb Meteosenzitivita jako impuls k lékařské konzultaci

Svádět zdravotní obtíže neustále na meteosenzitivitu nelze. Ani jakási autodiagnostika není bezpečná. Zbystřit byste tedy měli tehdy, pokud se nepříjemné fyzické projevy opakují v pravidelných intervalech a stupňují se. To by měl být impuls k návštěvě a konzultaci u ošetřujícího lékaře. Jedině ten provede adekvátní vyšetření a doporučí další postup, případně vás odešle ke specialistovi. Počasí vás zkrátka může včas upozornit na nějaké neduhy, které je potřeba co nejdříve řešit.

Zajímavosti o meteosenzitivitě

Co jste možná o meteosenzitivitě nevěděli? Zde pár zajímavostí na závěr:

1. Podle německé studie bývají meteosenzitivitou postihování více ženy nežli muži. Vlivy počasí také více působí na starší jedince oproti těm mladým.
2. Mnozí odborníci se domnívají, že předpověď počasí může vyvolat u některých lidí tzv. nocebo efekt, tedy, že začnou předpokládat podle špatné bio předpovědi zhoršení zdravotního stavu.
3. Zvýšenou únavu a letargii nejčastěji způsobuje tzv. aprílové počasí, kdy se příjemný slunečný den náhle změní na ten deštivý a poušmourný.
4. Vysoká vlhkost vzduchu, zamračené nebe a očekávané bouře zase mohou častěji způsobovat migrény.
5. Nejen lidé, ale i mnohý hmyz a zvířata jsou meteosenzitivní. Blížící se déšť například poznají včelaři tak, že se včelstvo zdržuje v blízkosti úlů a nijak se nevzdaluje. A pakliže zaznamenáte vlaštovky létat nízko nad zemí, zřejmě klesá atmosférický tlak a blíží se bouře.

Autor článku: Iveta Reinisch