Může pomoci ortéza při rehabilitaci po cévní mozkové příhodě (mrtvici)?

Co se děje po mozkové mrtvici

Těsně po mrtvici se projevuje nejprve ochrnutí, svaly mají snížené svalové napětí. Po několika dnech začíná svalové napětí narůstat, objevuje se spasticita (svalové napětí, které neustává) a dochází k úpravě hybnosti. K jejímu zlepšení dochází v největší míře během prvních měsíců po prodělání mozkové mrtvice. Poté postupně zpomaluje a stav se stabilizuje přibližně po roce, v některých případech i později.

Rehabilitace po mozkové příhodě

Rehabilitace prováděná již od akutního stádia nemoci se snaží o obnovu hybnosti, chůze a soběstačnosti, případně o kompenzaci pomocí pomůcky. Důležitou součástí je i prevence pádů a také přidružených komplikací jako například bolestivého ramene nebo poškození kolenního kloubu. Vhodně zvolená ortéza může pomáhat již v začátcích rehabilitace.

Polohovací pomůcky a dlahy

Těsně po mrtvici, kdy je nemocný na lůžku, se využívají polohovací pomůcky, které udržují správné postavení a brání zkracování svalů. Na horní končetiny bývají aplikovány dlahy z různých materiálů, které jsou vyráběné na míru na protetickém pracovišti, případně ergoterapeutem. Alternativou je sériově vyráběná předtvarovaná a vyměkčená dlaha běžně vyráběná ve třech velikostech.

Na dolní končetině jde při rehabilitaci zejména o postavení kotníku, preventivně se polohuje za pomocí kvádrů, o které má nemocný opřená chodidla.

Polohovací ortézy 

Další možností je použití polohovacích ortéz. V prvním případě se jedná o ortézu, která se přikládá z přední strany, zůstává tedy volná pata, kde je možné použít podložku proti proleženinám při vyšším riziku jejich vzniku. U této ortézy je možné za pomoci pásku suchého zipu polohovat nohu do požadovaného postavení, orientaci usnadňuje označení úhlu 90°. Tento typ je vhodný ve fázi těsně po mrtvici.

U pacientů s lehkou spasticitou, je vhodné použít dlahu, která je opřená ze zadní strany, tedy o lýtko a současně podpírá plosku nohy, oproti předchozímu typu dlahy poskytuje vyšší stupeň opory. Pomocí vložených klínků upravujeme úhel v kotníku. Za pomoci pásků můžeme navíc ještě korigovat postavení nohy ve smyslu inverze a everze (obrácení, převrácení). Ortéza je konstruována jako polohovací pro pacienty na lůžku, ale je opatřena i gumovou podrážkou pro brzké postavování.

Při následném nácviku chůze je častou komplikací přepadávající špička nohy. Je zde zvýšené riziko pádu. Ve fázi prvotního nácviku chůze bývá vhodné použít plastovou peroneální dlahu, která pasivně podpírá chodidlo nohy a současně umožní jeho odval během stojné fáze kroku. Ortéza je s ohledem na svojí nižší cenu a rychlou dostupnost (oproti karbonovým dlahám) vhodná pro méně aktivní klienty. Vyplatí se také jako přechodné řešení u aktivnějších klientů, kteří následně přejdou na karbonovou dlahu, nebo ji při výrazném zlepšení hybnosti již nebudou potřebovat. 

Při nižší svalové síle ochrnuté dolní končetiny může při chůzi docházet k propínání kolenního kloubu do tzv. hyperextenze (nadměrný pohyb kloubu). V dlouhodobém horizontu hrozí vlivem opakovaného přetěžování kolenního kloubu i jeho poškození. Preventivně můžeme použít kolenní ortézu s možností nastavitelného omezení rozsahu pohybu, aby nedocházelo k úplnému propnutí kolene. 

Jak získat ortézu pro rehabilitaci

Uvedené ortézy mohou při správném použití léčebného postupu pomoci v průběhu rehabilitace a v prevenci některých přidružených komplikací. Detailní informace o použití těchto zdravotnických prostředků naleznete vždy v návodu k použití.

Všechny tyto ortézy jsou dodávány jako sériově vyráběné, v běžných velikostech skladem a většina z nich je plně hrazená zdravotní pojišťovnou. K jejich získání není potřeba schválení revizním lékařem, ani není nutné čekat na jejich výrobu protetickým pracovištěm, stačí pouze poukaz vystavený odborným lékařem (neurolog, ortoped, rehabilitační lékař). 

Zdroj fotografií: meyra.cz, Nikol Fialová