Adventní tradice v zahraničí aneb Předvánoční období v mexickém, švédském, polském a islandském stylu

V roce 2023 připadá první advent na neděli 3. prosince. Právě tento den se na kdejakém adventním věnci rozzáří první svíčka, děti začnou psát dopisy Ježíškovi a někteří zamíří na vánoční trhy za svařákem. Adventní tradice se tedy znovu probudí k životu nejen u nás, ale i ve světě.

Adventní tradice ve Švédsku

Ve Švédsku jsou adventní tradice velmi podobné těm, které se dodržují v Česku. Tamější obyvatelé tvoří adventní věnce, anebo pořizují dřevěné či železné svícny. Každou adventní neděli pak zapalují jednu svíčku a rozjímají v rodinném kruhu. Švédové také začínají v období adventu s pečením tradičních dobrot, jako je třeba pepparkakor (perník) nebo buchta Lucia ovoněná šafránem – oficiálním názvem lussekatter. K pečivu si pak rádi dopřávají teplý nápoj zvaný glögg, což je silné svařené víno s mandlemi a rozinkami. Významný je pro Švédy i 13. prosinec, kdy oslavují procesími svatou Lucii Syrakuskou (to bývala mučednice, která zemřela v roce 304).

Adventní tradice v Polsku

V Polsku žije mnoho lidí, kteří jsou hluboce věřící (převážně katolíci). Proto je pro ně advent důležitým obdobím roku, v němž se věnují převážně modlitbám, půstu a duchovní přípravě na Vánoce. Nechybí ani pečení cukroví nebo ruční výroba dárků a ozdob na stromeček. Mezi důležité adventní tradice v Polsku patří i chození na ranní mše zvané roráty – ty jsou zahajovány ještě za tmy a Poláci při nich zapalují svíce symbolizující spásu a příchod denního světla. Na vesnických a městských náměstích se pak konají vánoční trhy – jedním z nejvíce okouzlujících je ten v Krakově na náměstí Rynek.

Adventní tradice v Mexiku

Mexičané zahajují své specifické adventní tradice v jiné období, než na které jsme zvyklí v Čechách. Advent se v zemi totiž datuje od 16. prosince do 24. prosince. V toto období lidé slaví „Las Posadas“, což by se dalo přirovnat k jakémusi vánočnímu koledování. Tato tradice tkví v průvodu, v němž hlavní roli sehrává Josef a Marie – do těchto postav se stylizují nejen dospělí ale i děti, které chodí od domu k domu, klepou na dveře, zpívají chvalozpěvy a modlí se. Na konci cesty je pak připravené přístřeší se společenskou oslavou plnou jídla a pití. Tuto mexickou předvánoční „party“ provází i hudba a chybět nesmí ani tzv. piňata, což je v podstatě dutá nádoba různých tvarů, naplněná bonbony a jinými laskominami. Mexičané se snaží tuto piňatu zničit – sama nádoba představuje 7 hříchů a sladkosti uvnitř jsou symbolem dobra a milosti.

Adventní tradice na Islandu

Předvánoční čas je na Islandu více než kouzelný. Při večerních procházkách tamějšími ulicemi jistě spatříte mnoho světel či světýlek v oknech domů, budete uneseni z krásné polární záře a cestou natrefíte i na četné vánoční trhy. Islanďané začínají období adventu slavit stejně jako my – čtvrtou neděli před Vánocemi. Věnují se také pečení, vaření, společenským setkáním, mším a podobně. Mezi zajímavé adventní tradice na Islandu patří návštěvy různých vánočních skřítků, kterým místní říkají Jólasveinar. Ti chodí do islandských domácností 13 dní před Vánocemi (od 12. prosince) a nosí dětem malé dárky. První „Yule Lad“ neboli Jólasveinar (vánoční skřítek nebo také mládenec) se jmenuje Stekkjasaur, druhý Giljagaur, třetí Stúfur, čtvrtý Þvörusleikir, pátý Pottasleikir, šestý Askasleikir, sedmý Hurðaskellir, osmý Bjúgnakrækir, devátý Gluggagægir, desátý Gáttaþefur, jedenáctý Ketkrókur a poslední dvanáctý Kertasníkir.

Islandští vánoční skřítci Jólasveinar však nemívali vždycky dobrou pověst. Bývali prý zlomyslní a každý z nich dělal v domácnostech jinou neplechu.

Autor článku: Iveta Reinisch