Dějiny řeznictví jsou dějinami civilizace aneb jak se žilo řezníkům tehdy a nyní

Na počátku všeho byli lovci mamutů

Historicky lze maso považovat za poživatinu pro vývoj lidstva zcela zásadní. Pravěcí předkové člověka byli prokazatelně lovci, kteří se jím živili ve velké míře. Nejprve jednoduše tím syrovým, až posléze učinili převratný objev ohně, na němž se naučili potravu opracovat.

Obor řeznictví zapustil v dějinách civilizace rovněž velmi hluboké kořeny. Dostupné zdroje jeho počátky ztotožňují s érou domestikování dobytka. Nejstarší historické zmínky o něm ale máme od starých Galů. Již starověkém Řecku a Římě pak následně prokazatelně existovalo samostatné řeznické řemeslo. Tehdy se do něj počítali i lidé z jatek a kuchaři, později vznikla i samostatná bratrstva, z nichž se vyvinuly následně cechy.

Máme-li se pak zaměřit na vývoj konkrétně na našem území, nepříliš překvapivě odhalíme náboženskou kontinuitu. Lze říci, že vůbec prvními řezníky na našem území se stali pohanští kněží, kteří obětovali dobytek bohům a modlám na obětních oltářích. Obětiny proráželi na místech vyhrazených k tomuto účelu. Lze tak tvrdit že právě tato místa historicky spatřovala vůbec první organizované porážky zvířat.

Řezník patřil k váženým občanům, svého řezníka se vyplatí mít i dnes

Podrobněji pak vývoj tohoto řemesla dovoluje mapovat středověká etapa, kdy se řezníci sdružovali do už vzpomenutých cechů. Řezník byl podobně jako pekař na sklonku středověku v každém městě naprostou samozřejmostí. Není bez zajímavosti, že v tomto období šlo o poměrně vážené občany. Řezníci zajišťovali masitou stravu pro celé město, bohaté měšťany si snadno zavázali nejvýtečnějším podpultovým zbožím a navíc poskytovali suroviny lojovníkům, mydlářům, ševcům nebo koželuhům.

Tradice řeznického a uzenářského řemesla jednoznačně nezmizela ani v moderní době. Výběr nejrůznějších lahůdek, které si můžeme jít koupit, je nebývale široký. Patří sem salámy, párky, bůčkový závin, cibulový nebo šunkový aspik, debrecínská a cikánská pečeně, játrový sýr, paštiky, klobásy či uzené maso. Pestrá nabídka však ne vždy kráčí ruku v ruce s kvalitou a rozhodně se tak vyplatí mít „svého“ osvědčeného řezníka.

ZEMAN maso - uzeniny, a.s. patří v tuzemsku k tradičním podnikům svého oboru. Rodinná tradice sahá až do roku 1897, kdy základní kámen položil Alois Schneider. Řeznictví se nakonec podařilo úspěšně překlenout i nepříznivou změnu politických poměrů v roce 1948, která nepřála soukromému podnikání. Na počátku 90. let byl provoz úspěšně obnoven a dnes podnik dodává po celém Česku čerstvé maso, tradiční uzeniny a lahůdky přímo z mateřské výroby v Příbrami.