Keltské Vánoce! Měli Keltové stromeček a kapra jako my dnes?

Vánoce běžně považujeme za křesťanské svátky připomínající si a oslavující narození Ježíše Krista. Věděli jste ale, že tyto oslavy mají prapůvod v pohanských dobách? Keltské Vánoce sice mají do těch, jak je slavíme dnes, hodně daleko, něco mají ale oba svátky přece jen společného. Jak Keltové a jiní pohané slavili Vánoce a co se z jejich tradic dochovalo do dneška? A slavili vůbec Vánoce?

Keltové a jejich spojení s přírodou

Nejprve na vysvětlenou, kdo to jsou nebo byli Keltové. Označujeme tak národ, který ve starověku obýval značnou část Evropy včetně území dnešního Česka. Byli to pohané, žili v souladu s přírodou a v rámci svého náboženství uctívali přírodní živly. Keltové žili v souladu se stromoskopem neboli keltským horoskopem. 

Svátek slunovratu – keltské Vánoce

Život Keltů se tak odvíjel dle přírodních cyklů a ročního koloběhu. Tomuto pohledu na svět odpovídaly i jejich svátky, které byly především oslavou přírody. Jedním z nejvýznamnějších byl svátek zimního slunovratu, který připadá na 21. prosince. Známý je pod jménem Alban Arthuan (Artušovo světlo), ale také Yule či Meán Geimhridh.

Tyto názvy byly ale svátku dávány až později, původní označení těchto keltských Vánoc neznáme. Podívejte se na kompletní keltské svátky. 

Keltské Vánoce jako oslava znovuzrození slunce

Pohanské Vánoce jsou v podstatě oslavou znovuzrození slunečního boha. Respektive příchodu slunce v rámci koloběhu ročních období. Od 21. prosince se dny zase začínají prodlužovat a slunce dává více světla, tepla a hlavně život všem tvorům i přírodě. Je patrné, že z této tradice vycházejí i křesťanské Vánoce, kdy si lidé připomínají narození Ježíše Krista. Přečtěte si o tradici a zvycích českých Vánoc. 

Základem oslav byl oheň a vánoční poleno

Jak se takové keltské Vánoce slavily? Podobně jako při většině keltských svátků se zapalovaly ohně, podobně jako při svátku Beltaine. Tradicí bylo zapálit oheň v každé domácnosti, kde se o něj dvanáct dní staral pán domu. Vše začalo vybráním polena, které bylo buď ze stromu majitele nebo od někoho darované.

Takové polínko se muselo ještě před zapálením posvětit – polít pivem nebo medovinou, namazat medem a posypat moukou na znamení dobré úrody. Po tomto rituálu se poleno ozdobilo jmelím, břečťanem či jinými rostlinami a na počest slunce slavnostně zapálilo v rodinném kruhu. Bylo tak prvním polenem, které zažehává oheň zimního slunovratu.

Křesťanské a pohanské Vánoce mají leccos společného

První noc se u ohně sešla celá rodina a vyprávěla si pohádky, pověsti a příběhy až do rána. Popel z polena se pak rozsypal na poli či zahradě pro dobrou úrodu. Trocha se nasypala i do stáje, aby dobytek prospíval a byl požehnán sluncem, které je symbolizováno hořícím polenem.

Právě setkání rodiny a trávení času pohromadě je základem i našich Vánoc, které chápeme jako křesťanské svátky. Přitom podobně jako tento i spousta dalších zvyků vychází už z dob pohanských.

Keltské Vánoce a zvyky

Jednou z tradic, která má svůj původ už u Keltů a jiných pohanských národů, je tradice stavění a zdobení vánočního stromečku. Keltové během oslav slunovratu zkrášlovali své domy stálezelenými rostlinami, které symbolizovaly věčnost – tújemi, cypřiši, cedrem, zimostrázem a podobně. Tak, jako my si dáváme pod stromeček dárky, keltské Vánoce mají také svůj stromeček. Byl ale v přírodě a Keltové pod něj dávali dary přírodě.

Od Keltů také pochází zvyk věšet si doma pod strop svazek jmelí. Věřili, že je symbolem života a dokáže fungovat jako ochranný talisman před zlými silami. Jmelí se také přisuzovala moc posílit a udržet vzájemnou lásku dvou lidí.

Namísto zlatého prasátka lesní kanec

Keltské Vánoce ovlivnily křesťanské svátky i dalším zvykem, který se dochoval až do dnešních dnů. Jde o držení půstu na Štědrý den, abychom večer viděli zlaté prasátko. V pohanských dobách se nevěřilo na spatření zlatého prasátka, ale lesního kance. Kdo ho během svátků slunovratu uviděl, ten se těšil bohatství, štěstí a dobrému zdraví.

Zvyky, které keltské Vánoce přečkaly dodnes

Možná na Vánoce dodržujete i jiné tradice, například rozkrajování jablka. A ano, i tento zvyk, při kterém hledáme hvězdičku uprostřed jablka na znamení zdraví, známe i díky Keltům. Během oslav slunovratu totiž mimo jiné věštili budoucnost z jablek. Kromě toho keltské dívky hádaly z jablečných slupek jméno svého nastávajícího – okrájené slupky hodily za sebe a z jejich tvaru pak poznávaly ženichovo jméno.

Místo cukroví koláče

Podobně jako na Vánoce pečeme vánoční cukroví, pohanské Vánoce Keltů byly doprovázeny pečením koláčů. Zdobily se tak, aby připomínaly slunce. Rodina si vždy rozdělila jeden velký koláč, aby zůstali všichni zdraví a spolu. Koláče se také zakopávaly pod stromy pro jejich dobrou úrodu.

Vánoce: pohanské nebo křesťanské svátky?

Jistě bychom našli i další podobnosti mezi našimi křesťanskými a pohanskými Vánocemi. Však se také není čemu divit – náboženství a staré zvyky oslavující přírodu se odjakživa prolínaly a navzájem obohacovaly.

Jsou tedy dnešní Vánoce spíše ovlivněné keltskými, nebo křesťanskými zvyky? Nejspíš můžeme říct, že jsou to zkrátka moderní Vánoce, jejichž význam se značně posunul, ale přesto si ponechávají některé zvyky, na které dbali už naši předkové v dávném starověku.

Co znamenají Vánoce pro vás? A líbí se vám keltské Vánoce?