Koronavirus v Číně: Epicentrum pandemie

Koronavirus se šíří rychlostí blesku. V Číně se minulosti již objevil obávaný SARS, předchůdce dnešního koronaviru, ke kterému je ten nyní aktivní často přirovnáván. Proč jsou vlastně některé oblasti daleko rizikovější pro rozvoj virových infekcí a jakou to má spojitost s životním stylem obyvatel?

Koronavirus: Čína jako prosperující mocnost

Koronavirus není hlavním problémem dnešní doby. Vývoj nových lidských patogenů celkově se zrychluje a my stojíme před mnoha otázkami jejich řešení. Musíme se ale dívat nejen na jejich konkrétní typ, ale také na celkové prostředí, v kterém se objevují. Nedávná studie naznačila, že více než polovina všech výskytů těchto patogenů je spojena s výrobou potravin a souvisí přímo s velikostí lidské populace v konkrétní zemi, její hospodářskou prosperitou a tím, jakými způsoby je dosahována. Důležitým faktorem potravinářské výroby je to, jak je nastaveno zemědělství na určitém území. Pro pěstování rostlin a plodin potřebujeme půdu, vodu a energii, ať už sluneční nebo uměle vytvořenou.

Čtěte podrobně: Co to je koronavirus a jak nám může ublížit?

Čína jednou ze zemí, která prošla nejvýznamnější a nejrychlejší transformací, co se týče lidské demografie a využívání půdy. V důsledku urbanizace (poměšťování) došlo na celém světě ke změnám v tom, jak se lidé stravují a jakým způsobem využívají půdu. Systémy výroby potravin potřebné k podpoře této transformace jsou velmi složité a silně zasahují průmysl konkrétní země. K tomu všemu je nutno přičíst stálý tlak na zvyšování živočišné výroby a konzumaci různých druhů masa. Jednou z úvah, proč se více setkáváme s šířením virů, které byly donedávna brány jako nepřenosné na člověka, je ta, že jsou určitými strážci systému, nutící lidi jednat tak, aby se opět dostal do kýžené rovnováhy. Koronaviry a jejich projevy mohou být podle této teorie jen přirozeným důsledkem nedobrého lidského hospodaření.

Koronavirus – Celosvětový problém

Přenos koronavirů a dalších virů, které nás v posledních letech děsily, pokud odhlédneme od konspiračních teorií, může být opravdu varováním a nastaveným zrcadlem konzumnímu životu. O nadužívání antibiotik a růstových hormonů ve velkochovech dobytka a drůbeže se vedou debaty již dlouhou dobu. Právě díky konzumaci uměle vykrmovaného zvířete, které je postaveno mimo svoje přirozené prostředí a jehož růst je urychlován různými prostředky, přijímáme do svého těla velké množství antibiotik.

Jednou z otázek řešení rozvoje koronavirů a dalších onemocnění je možná změna stravovacích návyků populace. Bohužel ale není řešením komplexním a jediným, aby bylo účinné muselo by se k němu přidat více faktorů. Stále musíme nějak vypěstovat pěstovat to, co jíme, musíme se starat o půdu, a i když jsou potvrzeným zdrojem mnoha lidských patogenů  hospodářská, neexistuje žádná záruka, že omezení živočišné produkce problém rozvoje nových infekcí vyřeší. Stále větší počet virových onemocnění se totiž přenáší od volně žijících živočichů. Právě diskutované koronaviry jsou spojovány s netopýry, velbloudy a mnoho infekčních onemocnění pochází od volně žijících ptáků.  Změny v potravinovém systému by navíc mohly mít nezamýšlené negativní dopady na divokou zvěř v lesích.

Systém kontroly nemocí virů nejen v Číně

Výskyt nových druhů nemocí a jejich spouštěčů, respektive identifikace koronavirů nebo dalších zdrojů ohrožujících faktorů v zemích jako je Čína má i  určité plus. Díky Číně, která má vynikající, masivně financovaný systém pro vyšetřování a kontrolu nemocí, můžeme sledovat schopnost rychlé reakce na nové skutečnosti a změny při propuknutí zdraví ohrožujícího rizika. Na pozadí řádění nejnovějšího koronaviru existuje celosvětové úsilí o sledování infekčních chorob, které provází vzájemná koordinace a sdílení informací států se Světovou zdravotnickou organizací. Bohaté země, jako Spojené státy americké, mají ve svých laboratořích pozoruhodnou sbírku různých virů a bakterií. Mohou tedy rychle reagovat na možné propuknuté epidemie. V současnosti se výrobě vakcíny proti aktivnímu koronaviru věnují velmi pohotově Australané. I když i vědci z Hongkongu nezůstávají pozadu. Již oznámili, že vakcínu mají, ale čeká ji teď nutné testování na zvířatech. Nicméně nejděsivější hrozbou našeho světa nejsou viry jako takové, ale vyhlídky na totální antibiotickou rezistenci.