Pranostiky, zvyky a pověry na Velikonoce. Co nám předpovídají do dalších dnů?
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, jelikož věřící oslavují Kristovo zmrtvýchvstání. Ještě předtím však ve stejný čas oslavovali Slované příchod jara. Velikonoční svátky, ať už z jakéhokoliv důvodu, jsou oblíbené i dnes. A pojí se k nim mnoho pověr, tradičních zvyků a také pranostik. Znáte některé?
Mezi ty nejznámější patří jistě jedení špenátu či jiné zelené stravy na zelený čtvrtek či půst na Velký pátek. Na Bílou sobotu bychom pak měli dokončit jarní úklid, v neděli chystat kraslice a plést pomlázky a v pondělí koledovat. To ale rozhodně není všechno…
Velikonoce a svatý týden
Velikonoce vrcholí o takzvaném Svatém týdnu. Ten začíná květnou nedělí a graduje pak Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a Bílou sobotou. Končí pak slavností Vzkříšení. Zatímco Svatý týden by měl být časem očisty, střídmosti, klidu, ticha, soustředění a rozjímání, na Velikonoční neděli a Velikonoční pondělí připadají dva dny veselí a oslav. Z pohledu pohanství probíhají v tyto dny lidové tradice svěcení jara.
Bylinky na Velikonoce? Ochutnejte netradiční velikonoční recepty s čerstvými bylinkami
Bez mazance nejsou Velikonoce! Dokonalý velikonoční mazanec krok za krokem
Velikonoční zdobení vajíček voskem je krásné a snadné! Naučíme vás to
Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční je prvním dnem, kdy se začínají jíst tradiční velikonoční jídla: mazanec, vejce, beránek… Setkávat by se v tento den měli nejbližší rodiny, bez přátel a známých. Naopak Velikonoční neboli Červené pondělí je ve znamení tradice, kdy vycházeli chlapci-koledníci s pomlázkami šlehat děvčata. Tím jim zajistí krásu, mládí a zdraví. Pomlázce je totiž přisuzovaná životadárná síla. Děvčata pak chlapcům naoplátku darují malovaná vajíčka a cukroví.
Velikonoční a jarní pranostiky
- Kolik ros spadne před Velikonocemi, tolik lze po Velikonocích očekávat mrazů.
- Bude-li na Velikonoce jasno, bude laciné máslo.
- Častné jaro-mnoho vody, jarní deště-mnoho škody.
- Jasné počasí o Velikonocích – nastane léto o letnicích.
- Jarní déšť pro rostliny, podzimní pro prameny.
- Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
- Velikonoce krásné úrodu nám dají, pak-li Slunce hasne, louky sucho mají.
- Prostuzené ranní rosy, ohlašují pěkné časy.
- Dokud vlaštovička nezašveholí, jara nebude.
- Je-li vrána nablízku, je nejvyšší čas síti.
- Prší-li o Velikonočním hodu, bude v létě nouze o vodu.
- Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej.
- Když prší do Božího hrobu, bude žíznivý rok.
- Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
- Když prší na Bílou noc, nebude sena moc.
Velikonoční pověry a zvyky
Pamatujte také na to, že o Velikonocích je zapovězena velká část prací. Nemělo by se hýbat se zemí a tudíž ani pracovat na zahradě nebo na poli. Zapomeňte i na úklid, zametání, praní nebo pečení. Alespoň do Bílé soboty, pak už můžete. Na Velký pátek bychom neměli ani půjčovat, darovat nebo vynášet věci z domu. Není dobré nikomu nic půjčovat, ani si sami od někoho cokoliv vypůjčovat. Rovněž se traduje, že na Velký pátek se otevírá země s ukrytými podklady.
V sobotu můžete uklízet, je to žádoucí. Vždy bývalo zvykem vymetat hmyz z domu za zvuku kostelních zvonů. Ovšem na Velikonoční neděli i pondělí by uklízení mělo být opět tabu. Dokonce není vhodné ani stlát postele. Nechte všechno tak, jak je. Rozhodně se ale pusťte do pečení beránka nebo mazance. Pánové by pak měli v neděli začít plést pomlázku.
Autor článku: Monika Poledníková
Poslední
komentáře u článků
Diskuse k článku