Slavíte masopust? Tradice a veselí, které sahá hluboko do historie

Půst začíná Popeleční středou, která připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. V roce 2025 je to 5. březen. Po masopustních oslavách a zabijačkových hodech nastává čas střídmosti. Lidé se vzdávají tučných pokrmů a přecházejí na jednoduché jídlo, jako jsou brambory, kroupy, hrách či čočka. Toto období je věnováno duchovní očistě, pokání a přípravám na Velikonoce, které patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům.

Mastopust v minulosti

Masopust má dlouhou historii, která sahá až do předkřesťanských dob. V minulosti byl spojen s oslavami konce zimy a s příchodem jara. Slované pořádali rituály, které měly za cíl přivolat teplo a plodnost. V křesťanském období se masopust stal obdobím radovánek před čtyřicetidenním postem. Lidé se oblékali do masek, tancovali, pořádali průvody a hodovali, aby si užili poslední chvíle před obdobím střídmosti. Tradice masopustu se postupně rozvíjela avšak v mnoha českých a moravských městech a vesnicích stále žije.

Masopust 2025

Masopust dnes není jen o starých tradicích, ale o pořádné dávce zábavy. V mnoha městech i vesnicích se konají průvody. A na mnoha místech ještě probíhají tradiční zabíjačkové hody. Rozhodně je masopustní veselí skvělá příležitost potkat přátele, užít si hudbu a tanec a na chvíli zapomenout na všední realitu. A pokud se chystáte, rozhodně si s sebou nezapomeňte originální masku, to k masopustu prostě patří.

Masopust na talíři

Masopustní období je časem bohatého hodování a tradičních pokrmů. K typickým jídlům patří zabijačkové speciality, jako jsou jitrnice, jelita nebo tlačenka, které se připravují na vesnických slavnostech. Nechybí ani masopustní koláče, vdolky a koblihy, které se smaží na oleji a plní různými náplněmi. V některých oblastech se připravují i tradiční polévky, jako je například praženka z nedozrálých zrn obilí. Masopust je tak ideální příležitostí k ochutnání mnoha zajímavých i vydatných pokrmů.

Mastopust jako začátek postního období

Během postní doby nese každá neděle speciální jméno a tradice. 9. března 2025, první postní neděle. Říká se jí Liščí. V minulosti maminky pekly preclíky tak, aby to děti nevěděly a pak je věšely na stromy. Dětem pak namluvily, že je tam poztrácela liška. Pokud preclíky snědly, nebolely je následující rok zuby. 16. března je neděle označovaná jako Sazometná, spojená s úklidem a přípravou postních jídel. Třetí neděle 23. března je Kýchavá. Lidé věřili, že kdo kýchne třikrát po sobě, zůstane celý rok zdravý.

V některých oblastech se zase tradovalo, že počet kýchanců určí, jak dlouho ještě člověk bude žít, a v jiných, že zase prozradí, za kolik let zemře. 30. března je pak čtvrtá neděle. Růžová nebo Družebná. Na chvíli se může přerušit půst. Pečou se koláče a mohlo se chodit na námluvy. 6. dubna je pak Smrtná neděle, kdy se vynáší Smrtka čili Morana. Slaměná figurína, symbolizující konec zimy. A 13. dubna je pak Květná neděle, kdy se světí kočičky. Následuje pašijový týden a Velikonoce. 

Autor článku: Monika Poledníková