Ředkvičky jako chutná jarní zelenina. 9 druhů ředkviček, po kterých se vyplatí sáhnout

Ředkvička Daikon

Velká bílá ředkvička je oblíbená pro svou jemnou chuť. Poznáte ji snadno. Je dlouhá, může dorůstat délky až téměř půl metru. I když se může konzumovat syrová, nejčastěji se využívá na pečení, vaření nebo se přidává do smažených pokrmů. Rovněž se může nakládat a je i vynikající na konzumaci i jako microgreens. Ředkvičky jsou bohaté na vitamín C, kyselinu listovou a vlákninu. Rovněž jsou bohatým zdrojem antioxidantů, nechybí například quercetin nebo kyselina ferulová. Díky tomu má pak protinádorové a protizánětlivé účinky. 

Ředkvička French Breakfast

Malá, delší červeno-růžová ředkvička je velice bohatá na výživné látky. Především se v ní ukrývá vitamín C, vitamín A a některé vitamíny skupiny B. Z minerálů pak v sobě ukrývá železo, draslík, vápník, hořčík, fosfor či sodík. Ředkvička je křupavá a mírně nasládlá. Nejčastěji se konzumuje syrová, lze však i tepelně zpracovat. Ředkvička posiluje imunitní systém i stará se o zdravý zrak.

Zelená ředkvička

Podlouhlá a oválná ředkev má sytě zelenou barvu, která se postupně přelévá do světle zelené až zcela bílé špičky. Uvnitř je pak světlejší. Nejde o žádnou drobotinu, ředkev při sklizni může mít až jeden kilogram. Nespornou výhodou je to, že jde o odrůdu značně odolnou vůči chorobám. Zelená ředkev se syrová, po utržení je nezbytné ji rychle spotřebovat.

Ředkvička Cherry Belle

Pod honosným názvem se ukrývá úplně obyčejná ředkvička, kterou známe běžně ze supermarketů. Jde o ranou odrůdu. Malé kulaté bulvy mají hladkou, jasně červenou slupku s křupavou bílou dužinou uvnitř. Jsou jemné, lehce nasládlé a některé mohou i mírně pálit. Skvěle se hodí do jarních salátů. Lze je ale také péct, zapékat nebo marinovat a připravit z nich chutnou přílohu. Pokud je necháte přerůst, vytvoří drobné zelené lusky, které jsou ještě chutnější než samotný plod. Ředkvička Cherry Belle je výživná a bohatá na kyselinu gallovou, což je sloučenina, která likviduje záněty a chrání před oxidativním poškozením buněk.

Melounová ředkev

Melounová ředkev je kulatá a velká. Má průměr 7-8 centimetrů. Pod světlou slupkou se ukrývá zářivě růžový vnitřek, který na první pohled připomíná meloun. Melounová ředkev má poměrně specifickou chuť. Je nasládlá až lehce nahořklá. Dá se jíst syrová, nakládaná nebo vařená. I tato ředkev je velice výživná, obsahuje spoustu vitamínu C, kyseliny listové, draslíku a mědi.

Ředkvička Malaga 

Jde o ředkvičky, které jsou známé jsou nápadnou fialovou barvou. Pod barevnou slupkou se však ukrývá křupavý bílý vnitřek. Jemné zelené listy ředkvičky Malaga jsou skvělé do jarních salátů. Ředkvička Malaga má sladkou, zemitou chuť a není tak ostrá jako jiné odrůdy. Skvěle se hodí do příloh v kombinaci s jinou zeleninou. Ředkvičky Malaga jsou bohaté na antokyany, což je druh rostlinného barviva a antioxidantů se zdraví prospěšnými vlastnostmi. 

Velikonoční ředkvička

Ředkvičky Easter Egg neboli velikonoční ředkvička nese pojmenování podle zářivých barev a svého jedinečného tvaru připomínajícího vejce. Obykle se prodává se svazcích červených, fialových, bílých a růžových cibulek. Velikonoční ředkvičky jsou plné zajímavé výrazné chuti a vyznačují se křupavou bílou dužinou. Perfektně chutnají například smažené nebo upečené v troubě. A navíc jsou skvělé pro kosti, jelikož obsahují spoustu vápníku.

Kulatá černá ředkev

Větší kulatá ředkev má slupku barvy uhlí a výraznou, štiplavou chuť. Je ostrá a hořká. I když ji lze jíst syrovou, lepší je osmahnutá na plátky, opečená nebo zapečená. Jsou z ní vynikající ředkvičkové chipsy. Alternativní medicína hojně využívá šťávu z černé ředkve, jelikož má údajně protizánětlivé účinky. 

Ředkvička Helios

Má zářivě žlutou slupku a křupavou bílou dužinu. Nese jméno podle řeckého boha slunce Hélia. Na chuť je poněkud štiplavá, ale zároveň i sladká. Lze ji používat syrovou i vařenou. Díky své barvě rozzáří téměř každé jídlo. 

Autor článku: Monika Poledníková