Celiakie znamená doživotní bezlepkovou dietu

Jak se projevuje nesnášenlivost lepku

Mezi příznaky celiakie patří nechutenství, průjem, dávení, s tím spojený úbytek hmotnosti a rozmrzelost. Průjem se přitom obvykle projevuje žlutou barvou, neboť nedochází ke správnému vstřebávání tuků. U dětí může dojít také k poruchám růstu. Nápadným projevem onemocnění celiakií bývají rovněž značně hubené končetiny a nafouknuté bříško. Tyto symptomy vznikají z toho důvodu, že v případě konzumace potraviny, která obsahuje lepek, dochází u pacienta k zánětu sliznice tenkého střeva a ničení epitelových buněk střeva. Živiny pak mohou být jen stěží vstřebávány a v nestrávené formě zůstávají dále ve střevě.

Nevstřebávají se tuky, ani důležité vitaminy

Nedochází tak ani k vstřebávání vitaminu B₁₂, který je nezbytně důležitý pro krvetvorbu, ani vitaminu K, jenž v játrech zajišťuje tvorbu proteinů nutných pro srážení krve. Lidé trpící celiakií tak mohou mít problémy s nadměrnou krvácivostí. Často proto více krvácí z otevřených poranění nebo skrytě do kloubů, svalů a měkkých tkání a trpí na modřiny. Při celiakii se špatně vstřebává také vitamin D, jenž řídí metabolismus vápníků. Bez něj se vápník nemůže dostat z přijaté potravy přes střevní stěnu do krve a jeho hladina v krvi klesá. Organismus pak má tendenci jeho nedostatek kompenzovat odbouráváním vápníku z kostí a vzniká takzvaná metabolická osteopatie ve formě osteoporózy.

Důvodem, proč se tyto vitaminy nevstřebávají, je fakt, že v normálních podmínkách k jejich vstřebávání dochází pomocí tuků. Jenže u lidí, kteří trpí celiakií, zkrátka k absorpci tuků nedochází, tudíž není možné ani přijmout vitaminy ze střeva. Právě nedostatek vitaminů se pak projevuje nejrůznějšími kožními a kosmetickými problémy, jako jsou rozpraskané koutky rtů, hnisavé záněty kůže, roztřepené nehty či padání vlasů.

Až u deseti procent pacientů doprovází celiakii také cukrovka, často se u těchto pacientů objevuje rovněž zánětlivé onemocnění štítné žlázy.

Příčiny celiakie

Příčiny vzniku celiakie dosud nejsou úplně známé. Tato choroba je do jisté míry determinována geneticky, dědičnost však nelze přesně určit, vliv má totiž také vnější prostředí. V dospělosti k jejímu projevu dochází po nejrůznějších fyzických nebo psychických zátěžích, většinou mezi třicátým až čtyřicátým rokem života. Onou zátěží může být u žen například porod, u obou pohlaví pak operace. Nejedná se však o příčinu onemocnění, pouze o jeho spouštěcí faktor. Pacienti, u kterých se celiakie projeví až v pozdějším věku, do té doby obvykle trpí nevysvětlitelnou chudokrevností způsobenou poruchou vstřebávání vitaminů ze střeva, které jsou důležité pro krvetvorbu v kostní dřeni.

Způsob, jak lidé trpící celiakií reagují na lepek, je velice individuální. U někoho se může projevit jen velmi málo, u jiné osoby pak může být reakce až nepřiměřeně velká.

Léčba celiakie – bezlepková dieta

Jediným možným způsobem, jak lze celiakii léčit, je poctivě dodržovat zásady bezlepkové diety. Díky tomu se může střevo opět uzdravit, čímž dochází i ke snížení rizika dlouhodobých následků. Lidé trpící celiakií musí ze svého jídelníčku odstranit všechny druhy obilí, které obsahují vysoké množství lepku. Jedná se především o pšenici, ječmen a žito. Místo obilovin s obsahem lepku mohou pacienti využívat především proso, kukuřici, rýži, pohanku, sójové boby, kaštany a laskavec.

Při bezlepkové dietě je možné jíst zeleninu, a to včetně brambor. Povoleno je také ovoce, maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky.

Lepek se často využívá jako emulgátor, je proto nutné dát si pozor na složení již zpracovaných potravin. Přítomnost lepku totiž nemusí být hned na první pohled úplně zřejmá.