Blíží se letní slunovrat - čas magie a kouzel

Je to právě Slunce, které umožnilo našim předkům lépe se orientovat jak v čase, tak i prostoru. Ke stanovení slunovratů a rovnodennosti nebylo zapotřebí žádných složitých nástrojů, pouze dobré znalosti přírody, pozorovací schopnosti, důvtip a trpělivost. Kdy vlastně nastává slunovrat a rovnodennost a jaký význam tyto termíny mají? Jaké rituály jsou s těmito magickými dny spojeny? 

Sledování Slunce umožňovalo již našim pradávným předkům lépe se orientovat v průběhu roku a už ve středověku prokazatelně díky Slunci stanovovali délku roku. Rok dále dělili dvěma slunovraty a dvěmi rovnodennostmi – to jsou 4 stěžejní mezníky kalendáře.

V dobách nejstarších zřejmě postačovalo dělení období na teplé a studené, vlhké a suché. Tzv. ekologický čas vymezuje přírodní děje v našem okolí. Teprve pozorování nebeských jevů, včetně pohybů Slunce, pomohlo k lepšímu plánování činností v průběhu roku. Člověk si zřejmě začal všímat spojitostí mezi střídáním klimatických období a nebeskými jevy.

Naše Země musí při svém obíhání Slunce každý rok urazit asi 939,2 milionu kilometrů o průměrné rychlosti 29,8 km/s. Tato rychlost není stejná, ale mění se podle vzdálenosti od Slunce. Jeden takovýto oběh trvá 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,7 sekund. Tato doba se nazývá rok. Těch šest hodin je právě důvodem, proč je každý čtvrtý rok rokem přestupným.

Bod oběžné dráhy, kdy je Země nejblíže Slunci, se nazývá přísluní a naše Země jej dosahuje počátkem července. Opakem je pak odsluní, kam se Země dostává počátkem měsíce ledna. Jak naše země putuje kolem Slunce po své dráze, tak se posouvá hranice mezi osvětlenou a neosvětlenou částí Země. Jen dvakrát do roka Slunce stane na obloze přesně nad rovníkem, je to právě ve dny, kdy nastávají jarní a podzimní rovnodennost.

Slunovrat

Slunovrat je astronomickým termínem pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku významnou deklinaci (úhlovou vzdálenost) – v rámci letního slunovratu pak tu největší deklinaci a v případě zimního slunovratu tu nejmenší.

Letní slunovrat

Na severní polokouli nastává slunovrat obvykle 20. června nebo 21. června, čas se může mírně proměňovat. Tento slunovrat ohlašuje první den astronomického léta, v tento čas je den nejdelší a noc nejkratší.

Ve dnech kolem 21. a 22. června Slunce dosahuje své nejsevernější polohy – severní konec zemské osy je více přikloněn ke Slunci. V tento čas nadchází letní slunovrat a začíná letní období. Sluneční paprsky v tento den v poledne dopadají kolmo na obratník Raka. Letní slunovrat je magickým obdobím, kterému lidé po staletí přikládali velký význam. V této době staří Keltové pořádali slavnosti bohyně Matky. Sabat Litha nebo Alban Heruin jsou názvy pro letní slunovrat našich předků. Oslavy probíhaly zapalováním velkých ohňů na vysokých kopcích, tyto ohně se zapalovaly o půlnoci a lidé kolem nich tancovali. Žhavé uhlíky z těchto ohňů pak rozhazovali lidé po polích, aby zajistili dobrou úrodu. O této magické noci se také sbíraly léčivé byliny, věřilo se, že mají extrémně velkou moc. Tato tradice přetrvala až do dob křesťanských, kdy církev se zpočátku snažila pohanské rituály spojené se slunovratem vymýtit úplně. To se však nepodařilo, ale objevuje se nové označní Svatojánská noc, neboť se oslavy proměňují na oslavu narození Jana Křtitele.

I Svatojánská noc si zachovává nádech magie a kouzel, země se otevírá s vydává své poklady a konají se různé rituály. Těmito rituály jsou třeba přeskakování zapálených ohňů, házení květinových věnců do vody a různé milostné rituály, spojené s kořenem tajemné mandragory.

Bludičky mohly o svatojánské noci dobré lidi dovést k pokladu, avšak i tady jisté nebezpečí hrozilo, že člověka dovedou do bažiny, či zakopne o bludný kořen a domů už se nevrátí.

Postrachem Svatojánské noci bývaly divoženky, tzv. bosorky. Svým tancem, zpěvem a sliby lákaly mládence ven. Ti, kteří se nechali zlákat, špatně dopadli...bosorky jej utancovaly k smrti nebo odvedly do bažin. Nakukovaly také do oken domů, aby lidské děti mohly vyměnit za ty svoje.

Tento svátek sebou přináší ohnivou energii Slunce. Starobylé svatyně a kamenné kruhy, jako je například Stonehenge, byly orientovány takovým způsobem, aby zdůraznily světlo při východu o slunovratu. Co můžeme o slunovratu podnikat dnes? Udělejte si s přáteli a rodinou svatojánský oheň! Vyražte s rodinou do přírody, hledejte byliny a učte je poznávat i Vaše děti. Jsou to svátky pohostinnosti a Slunce je symbolem spravedlnosti – svítí pro každého stejně, buďte dnes pohostinní a pomáhejte druhým. Nasbírejte si svatojánské byliny, jsou jimi šalvěj, rozmarýn, tymián, bazalka, levandule, svatojánský kořen, verbena a další.

Zimní slunovrat

Zimní slunovrat nastává 21. nebo 22. prosince, kdy Slunce dosáhne nejjižnější polohy na mapách noční oblohy, označované jako obratník Kozoroha. Je to astrologický úkaz, který prokazatelně zajímal již naše dávné předky. Ve chvíli zimního slunovratu je síla Slunce nejslabší a toto období tmy a temna vedlo k povídačkám o tom, že svět živých a svět podsvětí se k sobě přibližují a hranice mezi nimi mizí.

I původní pohanské oslavy zimního slunovratu byly postupem času nahrazeny křesťanskými svátky. Oslavy slunečního božstva nahradily oslavy zrození Ježíše Krista. Staří Řekové slavili v tento čas zrození boha Slunce Hélia a staří Římani toto období pojímali jako období hojnosti a blahobytu.

Období slunovratu u našich Slovanských předků bylo časem, kdy světy mrtvých i živých se k sobě přibližují a při večeři bývá připíjeno i na zemřelé členy rodiny, kteří jsou k večeři rovněž přizváni. Tito předkové se mohou objevit i v podobě neznámého příchozího, proto každý takový musí být v tento čas uctivě pohoštěn. Před duchy podsvětí a nečistými silami, kteří by mohli být nebezpeční, chránili posvátné ohně, či česnek.

Na duchovní rovině tento svátek byl dobou odpočinku, vzhledem k přírodním podmínkám nebylo možné pracovat na poli, ale ani vyrážet do bojů a tak se rodina celá scházela kolem rodinného krbu. Je to období přemítání, přehodnocování, věštění a kultu předků.

Z doby Vikingů a jejich oslav zimního slunovratu přetrvaly některé zvyky až dodnes. Jsou jimi chození na koledu, sbírání jmelí, zdobení „stromu života".

Rituály, kterými můžete i dnes uctít období zimního slunovratu, jsou spojené s rozloučením se se starým a v našem životě nepotřebným. Symbolicky pohřběte do země vše, co se v tomto roce událo a nechcete, aby to s Vámi putovalo dále. Můžete sepsat třeba tyto záležitosti na papír, nakreslit symbolický obrázek, pohřbít minulost v podobě nějaké předmětu. Možné je i odevzdat minulost ohni tím, že vzkaz spálíme.
Vzpomínejte na svoje zemřelé příbuzné a předky. Zapalte na jejich počet svíce a pošlete jim myšlenkou ono světlo. Po vzoru našich předků se může celá rodina sejít večer pospolu a strávit večer vyprávením či čtením příběhů.

Hvězda, slunce, měsíc, to jsou pohanské symboly zimního slunovratu, proč se jimi neispirovat? Ozdobte si těmito motivy v podobě obrázků svůj domov. Napečte cukroví těchto tvarů k uctění přírodních zákonitostí.

Jarní rovnodennost

V průběhu roku nastávají dva dny, kdy den trvá stejně jako noc. Tyto okamžiky v roce se označují jako rovnodennosti.

V mnoha kulturách den jarní rovnodennosti symbolizoval počátek jara. Jaro je obdobím, kdy končí strádání po zimě a začíná nový rozkvět života. Jarní rovnodennost tak symbolizuje i nový život, zrození a obrodu.

Ve starověké Mezopotámii začínal v letech 3000 až 2000 př. n. l., právě v období jarní rovnodennosti Nový rok. Křesťané od tohoto okamžiku odvozují svůj největší svátek - Velikonoce. Období posledních dní Ježíše Krista i jeho zmrtvýchvstání. V současné době připadá jarní rovnodennost na datum 20. března.

Přírodní magie velmi intenzivně vnímá koloběh roku, proto se k němu vážou nejrůznější rituály a oslavy. Jarní rovnodennost rozhodně patří mezi ně. Jarní rovnodennost je časem oslav a rituálů, jejichž hlavním důvodem je očista od všeho zlého, špatného a přivítání nových začátků. Patronkou nových začátků je bohyně úsvitu – Eostre, odtud i anglický název Velikonoc – Easter.

Z našich tradic a rituálů lze jmenovat vynášení Morany. Dnes už je to spíše zábava, ale má a měla svůj magický význam. Morana se obleče do starých šatů, které symbolizují vše, čeho se chceme zbavit a zapálí se očistným ohněm. Nakonec se hodí do vody a nechá odplavat, voda je totiž další živel, který má schopnost očišťovat.

Rituály jarní rovnodennosti, které můžete dodržovat i dnes, jsou např. barvení vajíček, zapalování černých a bílých svící v domě, aby symbolizovaly rovnováhu světla a tmy nebo zasázení trávy. Do semínek trávy před zasazením můžete pošeptat své přání, zejména dětmi je tento rituál velice oblíbený.

Zvykem s tímto časem spojeným je i odkládání starého šatstva, je příhodný čas pořídit si nebo ušít něco nového na sebe a obléci si to právě na jarní rovnodennost.

Podzimní rovnodennost

Podzimní rovnodennost nastává okamžikem, kdy Slunce vstupuje do znamení Vah, je to datum 21., 22. nebo 23. září. Letní dny definitivně končí a noci se začínají prodlužovat.

Podzimní rovnodennost byla našimi předky chápána jako přechodný moment mezi světlou a temnou polovinou našeho roku. Je to období, kdy Slunce začne opět ubývat. Noc a den jsou v rovnováze, noci bude přibývat. Je čas sklizně a oslavy úrody.

Chceme-li i my oslavit úrodu a podzimní přírodu, můžeme uplétat věnce s plody jeřabin, žaludů, zdobené šiškami nebo tykvemi. I spousta rostlin na podzim vypadá výtečně. Je to čas moštování ovoce a sklizně a výroby vína. V našich krajích se na rovnodennost pekly v domácnostech koláčky s různými druhy povidlí, posypané ořechy a podobně. Využívejte i Vy všechny suroviny, které nám naše Země přináší a dopřává.
Je to čas, který symbolizuje konec jedné etapy, proto je to dobré období pro dokončování rozdělaných projektů a čas promýšlet budoucnost. Je to také ten pravý čas oslavit svoje úspěchy.

Podzim vybízí k tvoření, je zde spousta možností k tvořivým hrám – vyřezávání jablíček, obtisky ze spadaných listů, obrazy z listí a podobně. Je to také čas vhodný k rozjímání a obnovení vnitřní rovnováhy.
Dobrým tipem je v tento čas „rozsvítit" svůj domov a proměnit jej v „posvátný prostor". Ukliďte a přineste do svého domova dostatek svící. Říká se, že kde je dostatek světla, tam se shlukují dobří duchové. Typickým symbolem tohto období jsou jablka, odedávna symbolizují moudrost a magii. Rozkrojíte-li jablko, můžete z něj věštit. Také vinobraní je v tento čas v plném proudu, tak můžete navštívit vinohrad a poděkovat zde za všechny jeho dary.