Fenylketonurie - vrozená porucha vyžadující doživotní speciální výživu

Onemocnění fenylketonurie je diagnostikované z odběru suché kapky z patičky novorozence. Léčba pak spočívá ve velmi přísném dietním omezení přirozených bílkovin stravy, s vypočítanými dávkami fenylalaninu takovým způsobem, aby je nemocný byl schopen metabolizovat a nedocházelo k jeho nárůstu v krvi.  

Pokud není fenylketonurie léčena, pak se uvádí, že může dojít ke snížení inteligenčního kvocientu dítěte a to až o celou polovinu. Dětem trpícím fenylketonurií se podávají speciální náhražky mléka. Poté je jejich dieta nízkobílkovinná, převážně vegetariánská. Z jídelníčku dětí jsou vyloučeny všechny potraviny bohaté na bílkoviny, tedy maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, obilniny, vejce, luštěniny, pečivo, čokoláda a řada dalších potravin. Základem jídelníčku nemocných jsou především brambory, zelenina, ovoce, rostlinné tuky a oleje, nízkobílkovinné těstoviny a další výrobky, které mají nízký obsah bílkovin.

Zdravotní příznaky fenylketonurie u dětí

• křeče, záchvaty křečí
• potíže s přijímáním potravy
• zvracení
• albinismus – velmi světlá kůže, světlá barva očí, nedostatek melaninu
• zápach zatuchliny nebo myšiny: moč a pot dítěte je nepříjemně cítit, později je zápach typický pro toto onemocnění i ve vlasech
• opožděný vývoj dítěte: zvýšeným množstvím fenylalaninu v těle a mozku dítěte se u něj postupně rozvíjí mentální retardace, dítě začíná zaostávat za svými vrstevníky
• mikrocefalie: menší velikost hlavičky dítěte, souvisí s rozvojem mentální retardace
• hyperaktivita: může se projevit jako jeden z příznaků poškozených mozkových funkcí
• změny na EEG: porucha mozkových funkcí, abnormální elektroencefalografický záznam
• ekzémy

Zdravotní příznaky fenylketonurie u dospělých

• únava
• poruchy koncentrace a myšlení
• poruchy paměti
• snížená výkonnost
• nervozita
• náladovost
• úzkostné poruchy
• další psychické potíže

Objev fenylketonurie a z historie léčby

Norský lékař a biochemik Asbjorn Folling (1888-1973) se zabýval ve svých výzkumech a práci právě poruchami metabolismu a stal se prvním, kdo fenylketonurii diagnostikoval. V roce 1933 byl požádán o spolupráci a pomoc doktorem Egelandem pro objasnění mentální retardace dvou sourozenců. Folling provedl u dětí řadu vyšetření. Mezi jinými také testoval u těchto dětí moč, obvyklé zkoušky byly normální, ale při testu moči na obsah ketolátek se po přidání chloridu železitého namísto očekávaného červenohnědého zbarvení moč zezelenala. S podobnou reakcí se dosud nikdy nesetkal.

Tento neobvyklý nález ho velmi zaujal, proto se profesor Folling  rozhodl neznámou látku izolovat a blíže určit. Předpokládal, že právě ona by mohla být příčinou mentálního postižení u obou dětí. Ve spolupráci s matkou nasbíral během týdne 20 litrů moče dětí a vypracoval způsob, jak látku izolovat. V průběhu dalších týdnů byla pak substance izolována. Touto substancí byla kyselina fenylpyrohroznová, podle ní dostala nová nemoc jméno Imbecilitas phenylpyruvica. Folling se rozhodl zjistit, zda nález kyseliny fenylpyrohroznové v moči skutečně souvisí s mentální retardací dětí. Rozhodl se tedy zkoumat tímto jednoduchým testem moč 400 dětí v ústavu pro duševně postižené v Oslu, zde objevil dalších osm dětí včetně dvou sourozenců se stejným nálezem v moči. V poznámkách mimo jiné zaznamenal, že tyto děti mají i další společné charakteristiky jako: světlá pleť, ekzantém, široká ramena, shrbená postava, křečovitá chůze a charakteristický zápach. Všechny také trpěly poruchou intelektu. V roce 1934 pak vyšla jeho známá publikace zabývající se touto nově objevenou poruchou látkové přeměny. Při jeho dalších výzkumech společně s genetikem Lousem Mohrem odhalili dalších 34 pacientů z 22 rozdílných rodin, podle genealogických dat byla fenylketonurie zařazena jako autozomálně recesivní genetické onemocnění.

Folling se dále zabýval fenylketonurií, předpokládal, že množství kyseliny fenylpyrohroznové v moči je výsledkem neschopnosti metabolizovat aminokyselinu fenylalanin. K potvrzení této hypotézy potřeboval přesně měřit množství fenylalaninu v krvi. S kolegou Karlem Clossem našli bakterii Proteus vulgaris, která přeměňuje fenylalanin na kyselinu fenylpyrohroznovou. Následující testy na množství fenylalaninu v krvi nemocných potvrdily Follingovu počáteční teorii. Kyselina fenylpyrohroznová odpovídala také za charakteristický zápach nemocných. Za své objevy dostal Folling řadu prestižních ocenění.

Necelých 20 let po objevu fenylketonurie byla nemoc ve vědecké společnosti dobře známá jako porucha trávení bílkovin, která mohla být regulována speciální dietou. V roce 1951 a s ním i poprvé v historii zavedená léčebná dieta pro pacienty s PKU, založená na sníženém obsahu fenylalaninu ve stravě. Její používání vedlo k vynikajícím výsledkům a pozitivní účinnosti. Během následujících padesáti let se tento fakt jen potvrdil. Dá se říci, že i v současné době zůstává eliminační dieta jedinou možností, jak lze fenylketonurii v širokém měřítku úspěšně léčit.

Onemocnění fenylketonurie dnes

Diagnóza fenylketonurie se v dnešní době provádí za pomoci celoplošného screeningu u novorozenců. Miminku je odebrána kapička krve, ze které se určí hladina fenyalaninu v plazmě. Zahájení léčby je nutné v co nejdivější době, aby se snížilo riziko patologických poruch. Dietu je pak nutné dodržovat po celý život, ale v dospělosti už není tak přísná, jako v dětském věku a v období dospívání. Pro pacienty s fenylketonurií je velice důležitou složkou protein, proto byl pro pacienty s touto poruchou vytvořen i speciální bílkovinný preparát bez fenylalaninu. Množství, které je vhodné přijímat, určuje ošetřující lékař. 

Odpovídající dieta se zahajuje ihned po zjištění onemocnění fenylketonurií. Kojení se nepozastavuje úplně, pouze omezuje. Fenylalanin jako takový je pro vývoj rovněž důležitý, jeho nedostatek se projevuje snížením váhového přírůstku, problémy s krmením a kožními projevy. Negativními důsledky a projevy nedostatku fenylalaninu může být rovněž letargie, infekce, trávicí obtíže a otoky.  

Dieta při fenylketonurii

Při fenylketonurické dietě se vylučují ze stravy potraviny s vysokým obsahem fenylalaninu. Pacienti nemohou jíst maso, ryby, mléko a mléčné výrobky, tedy ani sýry, vejce a obiloviny včetně rýže. Přísně se neomezuje příjem potravin s nízkým obsahem fenylalaninu: některé druhy ovoce a zeleniny. Jedná se o jablka, meruňky, třešně, čerstvé fíky, angrešt, grepy, hroznové víno, citróny, mandarinky, melouny, nektarinky, pomeranče, broskve, hrušky, ananas, švestky, maliny a rebarboru. Ze zeleniny se doporučuje artyčok, baklažán, zelí, mrkev, květák, celer, čekanka, okurka, pórek, paprika, tykev, ředkvičky a rajče. Potom existují potraviny, které mají střední obsah fenylalaninu a je nutné z nich příjem fenylalaninu počítat. Například se jedná o brambory, špenát, brokolici a speciálně vyráběné pečivo a těstoviny pro pacienty s diagnózou FKU.

Ženy, které plánují rodinu a trpí fenylketonurií, by měly snížit množství fenylalaninu již 3 měsíce před plánovaným otěhotněním. Fenylalanin by potom měl být snížený i po celou dobu těhotenství samotného. Při zvýšené koncentraci fenylalaninu v těle matky přechází aminokyselina přes placentu a může ovlivnit vývoj dítěte a plod nezvratně poškodit. Hladinu fenylalaninu, kterou bude matka dodržovat, je vhodné konzultovat s lékařem.

Je nutné si dát pozor na sladidlo aspartam. Výrobky, které jej obsahují, by měly být označeny „není vhodné pro fenylketonuriky“. Aspartam je v těle přeměňován na metanol (cca 10%) a dvě aminokyseliny – cca 50% fenylalanin a cca 40% kyselinu asparagovou. Je důležité si označení hlídat a vyhýbat se těmto potravinám.

Obsah fenylalaninu v potravinách se dá zjistit jednoduchým výpočtem. U potraviny zjistíme množství bílkovin. Bílkoviny jsou uváděny na 100 g výrobku. Zjištěný počet bílkovin vynásobíme množstvím, které plánujeme sníst. Číslo, které takhle získáme, buď vynásobíme 50 – budeme předpokládat, že 1 g bílkovin obsahuje 50 mg fenylalaninu (pokud nemáme po ruce potravinové tabulky) nebo si najdeme obsah fenylalaninu na 1 g potraviny (najdeme v potravinových tabulkách). Podle výsledku zvážíme, zda je vhodné potravinu sníst nebo ne.

Lidé s diagnostikovanou poruchou metabolismu fenylalaninu často trpí deficity vitaminů a minerálních látek. Nedostatek látek v organismu se projeví například chudokrevností či osteoporózou. Nejčastěji se jedná o vitamín A a některé vitamíny skupiny B, z minerálních látek chybí především vápník, zinek, železo, jód a selen. Zmíněné složky potravy je vhodné nahrazovat.

Fenylketonurie je nevyléčitelné vzácné onemocnění. Včasná diagnostika je podchycena plošným screeningem novorozených dětí. Při včasně zahájené léčbě nedochází k poškození organismu. Onemocnění lze kompenzovat dietou, i když dodržení diety není lehké. Běžná strava je až o 50% levnější než speciální dieta s nízkým obsahem fenylalaninu. V dnešní době existuje mnoho výrobků, které jsou určeny pro pacienty s FKU a lze díky nim obohatit a zpříjemnit jídelníček.

Úspěšná kompenzace onemocnění velmi záleží na spolupráci nemocného s lékařem. Dietu je nutné dodržovat po celý život. V dospělosti je dieta zpravidla méně přísná než v raném věku. Ženy, které plánují těhotenství, by měly být správně poučeny o rizicích vysoké hladiny fenylalaninu v jejich těle pro dítě.