Himalájská sůl a černá sůl - poklady nejen veganské kuchyně

Alternativou k obyčejné kuchyňské soli, ve které bývá obsažen chlorid sodný a protispékací látky je například himalájská sůl nebo černá sůl, která je druh nerafinovaného vulkanického minerálu. Běžná kuchyňská sůl obsahuje činidla, která brání vlhnutí a slepování soli, avšak činí tuto sůl hůře rozpustnou v lidském těle. To pak člověku způsobuje různé zdravotní komplikace, neboť sůl se může v různých místech těla hromadit. U himalájské nebo černé soli tyto potíže nehrozí.

Rizika používání klasické kuchyňské soli

Mezi nevýhody běžné kuchyňské soli patří vysoký obsah chloridu sodného. Ten naše tělo považuje za cizího vetřelce, a tak se jí snaží zbavit, protože je to však pro organismus poměrně složitý proces, hromadí ji v těle. Nahromaděná sůl pak způsobuje zadržování vody v organismu, podráždění tkání i vysoký krevní tlak. Pokud konzumujeme běžnou sůl pravidelně, pak naše tělo zbytečně musí plýtvat velkým množstvím energie, aby udrželo vyrovnanou hladinu tekutin. Nežádoucí odvodňování pak způsobuje problémy, jako jsou revmatismus, dna, artritida, ledvinové a žlučníkové kameny nebo celulitida.

Konzumace soli v České republice

Spotřeba a konzumace soli je v České republice mnohem vyšší, než je doporučená dávka. Zdravému člověku by mělo stačit 2-4 gramy soli na den, u nás však spotřeba činí často 12-16 gramů na den na člověka.

Většina chloridu sodného, který přijmeme, pochází z průmyslově zpracovaných potravin, kolem patnácti procent je z ochucování a přípravy jídla a deset procent je obsaženo v přírodních potravinách a surovinách.

Největšími zdroji soli jsou průmyslově konzervované výrobky, výrobky z ryb, uzeniny, potraviny uložené ve slaných nálevech, tvrdé a plísňové sýry, salátové dresinky, instantní polévky a instantní omáčky, kořenící směsi a masové extrakty, slané pochutiny, slané pečivo.

Zvyky ohledně solení a příjmu soli se fixují již v dětství, špatné návyky se pak v dospělosti většinou dosti obtížně odbourávají.

Himalájská sůl

Pro himalájskou sůl je typická její narůžovělá barva, této barvy tato sůl dosahuje díky obsahu železa. Není obohacena jódem ani jinými látkami, což z ní činí oblíbenou alternativu běžné kuchyňské soli zejména u příznivců zdravé výživy.

Růžová himalájská sůl je těžena na úpatí Himalájí a v oblasti jejího původu se jí přezdívá „bílé zlato“. Himalájská sůl obsahuje přes osmdesát přírodních složek a minerálů, obecně je tedy považována za sůl zdravou, která neobsahuje chemikálie ani další nežádoucí přídatné složky.

Himalájskou sůl je možné zakoupit rozemletou, ve velkých blocích nebo hrubozrnnou.

Jaké má himalájská sůl přínosy pro naše zdraví?

• Hydratuje, vyvažuje obsah vody v buňkách a kontroluje hladinu vody v těle
• Vyvažuje pH v organismu
• Kontroluje celkově hladinu vody v těle
• Pomáhá s regulací cukru v krvi
• Reguluje krevní tlak
• Pozitivně se podílí na absorbci živin v zažívacím traktu, tělu dodává potřebnou energii
• Zajišťuje zdravé a průchodné cévy (v přiměřené konzumaci himalájské soli doporučených dávek, tj. 2-4 gramy na den na člověka)
• Posiluje kosti
• Posiluje dýchací soustavu a podporuje její správnou funkci
• Pomáhá předcházet svalovým křečím
• Pomáhá předcházet onemocněním štítné žlázy
• Podporuje zdravý spánek
• Oddaluje příznaky stárnutí
• Podporuje libido
• Rozpouští a odstraňuje toxiny z organismu

Himalájská sůl je tedy v mnoha ohledech zdraví přínosná, množství její konzumace je ale i tak radno si pohlídat a nepřehánět ji. Stejně jako obyčejná kuchyňská sůl i himalájská sůl obsahuje sodík (1/4 lžičky himalájské soli obsahuje kolem 0,5 gramů sodíku, je to o něco méně, než u obyčejné stolní soli), jehož přílišné množství v organismu může vést k různým zdravotním obtížím, jako je vysoký krevní tlak nebo srdeční onemocnění.

Himalájská sůl není obohacována jódem, který je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy a produkci hormonů. Himalájská sůl obsahuje jen stopové množství jódu, a tak je třeba jej získávat i z jiných potravin. Zdrojem jódu jsou některé ryby, jako třeba losos nebo sardinky, mořské řasy a také česnek, mrkev nebo špenát.

Černá sůl neboli Kala Namak

Černá sůl, která se v Indii nazývá Kala Namak nebo Sanchal, je zvláštním druhem nerafinované vulkanické směsi minerálů. Těží se v sopečných oblastech Indie a Pákistánu.

Jde o bohatou směs minerálů, s vysokým obsahem železa nebo siřičitých složek. Český název trochu mate, neboť se nejedná o sůl a ani její barva není černá.

Její zbarvení závisí především na zdroji, odkud pochází a rovněž způsobu zpracování vytěžené suroviny. Černá sůl může mít odstíny šedé, růžové, ale i béžové. Její chuť a vůně začátečníky může snadno odradit, protože připomíná vejce natvrdo a síru. Avšak stačí i jen drobná tepelná úprava a její aroma se stane příjemným a zemitým.

Krom kuchyně můžete černou sůl využít i při tzv. jógovém nétí, detoxikačním čištění nosu. Černá minerální sůl totiž výborně rozpouští hleny, takže perfektně vyčistí a uvolní nos. Černou sůl je možné využít i v lázni.

Zdravotní přínosy černé soli

Pro své složení s obsahem železa je černá sůl vhodná pro lidi, kteří trpí chudokrevností a nedostatkem železa. Díky obsahu sirných minerálů má tato sůl antiparazitní účinky.

• Pomáhá při trávení
• Čistí střeva
• Pomáhá při potížích s nadýmáním a pálením žáhy
• Je vhodná pro lidi s vysokým krevním tlakem, neobsahuje tolik sodíku ani nezvyšuje obsah sodíku v krvi
• Podporuje tvorbu krve a žluči
• Zlepšuje zrak
• Má omlazující účinky
• Působí antioxidačně
• Regeneruje tkáně
• Je vhodná ke kloktání při alergiích dýchacích cest
• Je velice vhodná pro lidi, kteří dávají přednost nesolené stravě
• Vegani ji velmi rádi používají a oceňují právě pro její vaječnou chuť, používá se jako koření k dochucení tofu, aby napodobila vaječný salát nebo jednoduše míchaná vajíčka

Použití černé soli v kuchyni

Bohatou tradici používání má černá sůl v indické kuchyni. Indové ji užívají do čatní, pickles, jogurtových omáček i jako přísadu do salátů, kterým se říká chaat. Černá sůl je zde považována za chladivé koření a tak se používá do různých chladivých letních nápojů.

Veganské recepty s černou solí

Vejce na tvrdo po vegansku

Jeden kus celého tofu natural se dochutí černou solí, kurkumou a řepkovým olejem.

Míchaná vejce z tofu

K přípravě budeme potřebovat jeden balíček tofu, půlku cibule, dvě lžíce rostlinného oleje, drcený kmín a mletou kurkumu.

Cibuli si nakrájíme na kostičky, tofu předpřipravíme tak, že ho nakrájíme najemno, nastrouháme nebo rozmačkáme vidličkou. Na oleji osmahneme cibuli, posypeme mletým kmínem, přidáme rozmačkané tofu a osmažíme. Po chvíli přidáme kurkumu a pepř, ke konci vaření dosolíme i černou solí. Podáváme s pečivem.

Chléb s černou solí

Žitný chléb namažeme obyčejným máslem, na plátky nakrájeným Tofu a posypeme černou solí. Tofu můžeme také nastrouhat a umíchat z něj společně s černou solí pomazánku. Chuťově bude připomínat vajíčkovou.

Falešná vajíčková pomazánka

Bílé tofu dejte do misky a vidličkou rozmačkejte nebo na struhadle nastrouhejte. K takto připravenému tofu přidejte najemno nakrájenou cibulku, kurkumu, černou sůl, pepř, hořčici a sojanézu, tofunézu či jinou alternativu ke klasické majonéze. Vše dobře promíchejte a nechte chvíli uležet v chladu. Podle vlastní chuti můžete přidat ještě pažitku nebo papriku apod.

Indická citrónová šťáva

Indická citrónová šťáva je nejen osvěžující, ale je i dobrým lékem proti pálení žáhy, Dvě deci vody smícháme se šťávou z jednoho citronu, přidáme špetku černé soli a mletého černého pepře.

Černá sůl se dále hodí k ochucení čerstvého ovoce, vyzkoušet můžete třeba nakrájené jablko ochucené černou solí, výborně také dochutí nejrůznější polévky, je vhodná k rybám i jiným druhům masa i do salátů. Černá sůl se používá i k dochucení omáček a jogurtových zálivek.