Hrozba jménem klíšťová encefalitida

Letní období považuje spousta z nás za to nejhezčí z celého roku. Teplé počasí láká především k procházkám do přírody a k pobytu u vody. Příjemné chvíle strávené na čerstvém vzduchu s sebou však nesou jistá rizika. Jedním z těch největších je klíšťová encefalitida, onemocnění virového původu, které v těžších a neléčených případech představuje přímé ohrožení na životě, protože postihuje mozek a nervový systém. V tomto článku se proto o této chorobě dozvíte vše podstatné, nechybí ani doporučení a tipy, jak vytáhnout klíště, nebo jak se před ním chránit.

Klíšťová encefalitida je hrozbou pro všechny věkové skupiny, u lidí starších 60 let se pak příznaky mohou projevovat intenzivněji a celkový průběh může být mnohem závažnější. Onemocnění je považováno za velice zákeřné, protože v počátečních fázích se často stává, že je zaměňováno za jiné. Příznaky v počáteční fázi se podobají běžnému nachlazení či lehčí chřipce. Přenašečem viru je tedy klíště obecné, roztoč živící se krví savců, plazů a ptáků. Kromě encefalitidy může člověka infikovat i lymskou boreliózou a dalšími nepříjenými chorobami.

Klíště obecné – jak vypadá a kde vyskytuje?

Lékaři doporučují, abyste se na jaře, v létě a na podzim po každém pobytu venku zkontrolovali. A nemusí se jednat pouze o návštěvu lesa. Klíště se drží zejména v obyčejných nízkých keřích a trávách (od 20 do 60 cm výšky) na loukách či v parcích. Traduje se, že na vás může spadnout ze stromu, to je ovšem pouhá pověra, protože klíště má rádo vlhké a husté porosty, a to nachází právě jen několik desítek centimetrů nad zemí. Jakmile se ho, i třeba nepatrně, dotknete, reflexivně se na vás přichytí a začne sát krev. Díky tomu může svůj původní objem zvětšit až 300 krát.

Klíště je velmi malé a kvůli tomu ho člověk může na těle snadno přehlédnout (není-li nasáté krví). Samice bývá velká zhruba 4 mm, samci jsou menší – okolo 2 mm. Tělo tvoří hlavová část a samotný trup. Na hlavě se nachází hypostom, který je utvářen háčky černé barvy. Ty také slouží k tomu, aby se klíště mohlo zavrtat do kůže člověka a nevypadlo.

Rady a tipy, jak vytáhnout klíště

Mezi lidmi koluje mnoho návodů, jak vyndat klíště. Většina z nich je však špatná. Nikdy proto nepomazávejte dané místo olejem či mastí. Klíště by se tak pouze zadusilo, umrtvilo a to by znamenalo, že všechny škodlivé látky by vypustilo ze sebe do vaší krve, což velice zvyšuje riziko případné nákazy. Stejně tak klíště nemačkejte, netrhejte nebo nerozškrábejte. A jaký je tedy správný postup?

• 1/ nakapejte na klíště alkoholový dezinfekční roztok (líh z lékárny)
• 2/ vyčkejte zhruba 5 minut
• 3/ vezměte speciální kleštičky, pinzetu a klíště podeberte ihned u kůže
• 4/ kývavým pohybem klíště vyndejte
• 5/ poté místo opět zakapejte roztokem
• 6/ následující 2 týdny dané místo kontrolujte, zda se na něm nevytváří otok nebo zčervenání

(Klíště je možné vyndat i speciální kartou, což je novinka, kterou lze obstarat v lékárně. Ta má zářezy, s jejichž pomocí se klíště jednoduše z kůže odstraní.)

A co když malá část klíštěte (například kusadla) v kůži zůstane? Nepropadejte panice, nic se neděje. Rána se maximálně tak zanítí, což je známka toho, že se tělo samo stará o vypuzení cizího předmětu.

Odstraněné klíště můžete poslat do laboratoře

V každém případě však vždy s klíštětem zacházejte opatrně a ani po vyndání ho nemačkejte v prstech apod. Optimálně se doporučuje zabalit do papíru a spálit, případně ho můžete spláchnout do záchodu. Pokud se však bojíte nákazy, existuje ještě jiná možnost – poslat ho na rozbor. Odborníci tvrdí, že riziko přenosu nákazy od infikovaného klíštěte je více jak 30 %. Za poplatek můžete využít služeb Státního zdravotního ústavu v Praze nebo soukromých institucí, které se vyšetřením infekčnosti klíštěte zabývají. Tímto způsobem můžete klíště nechat vyšetřit i na další choroby, které může přenášet. O těch se v tomto článku také dozvíte.

Klíšťová encefalitida – příznaky a průběh onemocnění

Klíšťová encefalitida je v tuzemsku v porovnání se zbytkem světa hojně se vyskytujícím onemocněním. V obdobné míře se objevuje ještě v Chorvatsku, Rakousku a jižní Skandinávii. Největší riziko nákazy souvisí s aktivitou klíšťat, ta je na svém vrcholu zhruba od dubna do října. Inkubační doba encefalitidy je zpravidla týden až 2 týdny, ve výjimečných případech až 30 dní. Jedná se tedy o zánětlivé onemocnění mozku, většinou se průběh dělí na 2 fáze.

Klíšťová encefalitida – příznaky ve fázi I.

Jde o období primární virémie a příznaky připomínají svou charakteristikou klasickou začínající chřipku. Typicky se tedy v této době (trvá od 2 do 6 dní) objevuje:

• malátnost
• bolest kloubů a svalů
• bolest hlavy (Trápí vás migréna? Přečtěte si, jak proti ní bojovat – ZDE.)
• teplota
• únava

Jak již bylo na řádcích výše napsáno, tato fáze netrvá více jak 6 až 7 dní. Poté může choroba skončit, nebo se na nějaký čas odmlčí a poté se překlene do další fáze.

Klíšťová encefalitida – příznaky ve fázi II.

V tomto období se klíšťova encefalitida projevuje jako nějaké meningitické onemocnění. Jestliže se do této fáze překlene, jedná se o velice závažný stav, kdy je napaden centrální nervový systém. O tom, jak intenzivní příznaky klíšťové encefalitidy budou, rozhoduje celková kondice pacienta. Objevuje se:

• bolest hlavy
• vysoká horečka
• nevolnost a zvracení
• závratě
• třesy
• poruchy spánku a koncentrace
• výpadky paměti
• celková dezorientace

Nemoc se může projevovat v různých formách. Ty se liší především typem příznaků a také intenzitou jejich projevů. Konkrétnější informace přináší následující tabulka:

Klíšťová encefalitida - forma	Typické projevy
inaparentní	bez projevů po infikování dojde pouze k protilátkové odpovědi
abortivní	pouze první fáze bez změn v mozkomíšním moku
meningitická	vysoké horečky (40 °C) bolesti hlavy, světloplachost, zvracení nález v mozkomíšním moku
encefalitická	postižena je šedá i bílá hmota mozková projevy jako u meningitické formy + poruchy vědomí extrapyramidové reflexy obrny hlavových nervů
bulbární	porucha motoriky v oblasti dutiny ústní postižení hlavového nervu porucha polykání huhlavá řeč
encefalomyelitická	projevy jako u encefalitické formy + postižení ramene jedné končetiny – nemožnost upažení

Klíšťová encefalitida – léčba

Je více než zřejmé, že při podezření na encefalitidu je nutné ihned zahájit léčbu. Je ovšem potřeba zmínit, že ani v současné době neexistují virotika účinná přímo na původce této choroby. Proto se terapie soustředí na potlačení projevů. Včasné zahájení léčby je také předpokladem, že klíšťová encefalitida nezanechá na zdraví člověka žádné následky. Pokud ano, jedná se zejména o chronické bolesti hlavy, poruchy spánku a soustředění, obrny končetin, deprese apod.

Základem léčby je klid na lůžku a co nejmenší fyzická námaha. K tomu se samozřejmě přidávají i vhodné medikamenty. Jejich typ se volí s ohledem na formu nemoci, průběh a charakter příznaků. Při závažném průběhu se nelze vyhnout hospitalizaci. V těch nejhorších případech může choroba skončit až smrtí, zejména u lidí vyššího věku z důvodů mozkových a srdečních komplikací. Proto - máte-li i minimální podezření na encefalitidu, navštivte svého praktického lékaře, který přítomnost viru v těle rozpozná jednoduchým odběrem krve.

Prevence = očkování i správné návyky v přírodě

Za nejspolehlivější možnost, jak se klíšťové encefalitidě vyhnout, je považováno očkování. Jeho princip tkví ve vpravení inaktivovaného viru encefalitidy do těla očkovaného, a to celkem ve 3 (někdy 4) dávkách. Doporučuje se první dávku aplikovat v zimním období, další po 1 až 3 měsících a poslední za 9 měsíců, tedy víceméně po roce od první fáze očkování. Mimo to je samozřejmě prevence klíšťové encefalitidy zakotvena i ve správných návycích při pobytu v přírodě. Připravili jsme proto pro vás 5 základních tipů, jak se bránit tomu, aby se do vás klíště zakouslo.

noste do přírody vhodné oblečení – pevné a vysoké boty, dlouhé nohavice a rukávy

používejte repelent (na oděv i na kůži)

vyhýbejte se pohybu v hustých porostech

po návratu domů svrchní část oděvu vysvlékněte před bytem nebo domem a pořádné ho vyklepejte

jde-li to, noste spíše oblečení z hladkých materiálů (klíště se na něm neudrží)

Jaké další choroby klíště obecné přenáší?

Klíště může být přenašečem mnoha dalších chorob, ne pouze klíšťové encefalitidy. Jsou to zejména tyto:

• lymská borelióza – vůbec nejzávažnější choroba, kterou může klíště obecné člověka infikovat, může se během velice krátké doby vyvinout v těžko léčitelnou chronickou formu (napadení nervového systému, orgánů a postižení kloubů a šlach), v místě, kde bylo klíště přisáto, se objevuje rudá skvrna,
• ehrlichióza – horečnaté onemocnění, při kterém je oslabena funkce bílých krvinek
• babesióza – dochází k napadení červených krvinek, v těžší formě se podobá malárii
• bartonelóza – v místě přisátí klíštěte vzniká tmavá skvrna podobná strupu, dochází ke zduření uzlin, objevuje se horečka, při včasně zahájené léčbě lze potlačit antibiotiky, v opačném případě může dojít k zánětu srdce, jater nebo očí

Dle údajů Českého hydrometeorologického ústavu je v těchto dnech aktivita klíšťat na svém vrcholu. Před pobytem v přírodě proto použijte repelent a nezapomeňte ani na další doporučení, která jsme vám v tomto článku uvedli. Mějte také s sebou vybavení, kterým budete moci klíště v případě nutnosti vyndat už venku. Čím dříve se tak učiní, tím menší bude riziko přenosu nákazy z infikovaného klíštěte. Vždy se také pořádně po procházce či sportování v přírodě zkontrolujte, zaměřte se především na záhyby na těle a místa, kde se člověk hodně potí. Riziko nakažení encefalitidou není příliš malé, a tak byste ho určitě neměli podceňovat.