Neverbální komunikace: Vyznáte se v řeči těla?

Neverbální komunikace nás doprovází po celý život. Řeč těla dokáže mnohé naznačit i prozradit. Je důležitou součástí komunikace, neboť ovlivňuje navazování vztahů, profesní růst, zisk, zaměstnání i veškeré naše sociální vazby.

Při neverbální komunikaci dochází ke sdělování prostřednictvím pohybů těla a obličeje, spočívá v mimice a gestech a umožňuje vyjádřit emoce. Schopnost dešifrovat a správně číst neverbální sdělení je velice důležité, hlavně pro ty, kteří se v rámci své profese dostávají hojně do kontaktu s druhými lidmi.

V podané informaci mají podíl verbální i neverbální složky sdělení:

1. Sdílený obsah informace tvoří 7%
2. 38% tvoří zabarvení hlasu
3. 55% pak tvoří mimika, gestikulace, postoj apod.

Neverbální komunikace neboli řeč těla

Oční kontakt v neverbální komunikaci

Důležitou součástí neverbální komunikace je rozhodně oční kontakt. Podvědomě nebo vědomě přijímáme informace vyslané druhým člověkem. Zornice oka vysílají signály, které nemůžeme vědomě kontrolovat, a na které podvědomě reagujeme. Spatříme-li něco, co nás zajímá, nebo nám připadá přitažlivé, pak se zornice zvětší a rozšíří. Naopak, vzbuzuje-li v nás něco zlost či nepřátelství, zornice se zúží, zmenší.
Pokud se chceme s někým seznámit nebo nás někdo přitahuje, dáváme to většinou najevo právě očním kontaktem. Důležité však je správné dávkování takovéhoto očního kontaktu, přehnané a dlouhé civění na někoho může způsobit spíše nelibost nebo nepříjemné pocity. Na druhou stranu, nevěnujete-li někomu pohled, i když s ním mluvíte, dotyčný tomu porozumí tak, že obsah jeho řeči vás nezajímá, nemáte potřebu nebo chuť mu věnovat pozornost.

Mimika

Mimika hraje v komunikaci a řeči těla rovněž podstatnou roli. Za pomoci drobných svalů v obličeji je možné vytvořit bezpočet výrazů. Z výrazu ve tváři můžeme vypozorovat radost, štěstí, ale i bezradnost, smutek, strach atd.

Je přirozené, že při sledování druhého člověka se nejvíce soustředíme na jeho obličej. Všimneme-li si, že mimika druhého člověka je velmi chudá nebo strnulá, vyvolá to v nás nejspíše pocit odtažitosti, chladnosti, uzavřenosti. Druhý extrém je, když naopak mimika druhého je příliš aktivní. To v nás zase vzbuzuje pocit falše, nevěříme příliš v hloubku jeho prožitku. Malá mimika nebo přehnaná mimika nás mnohdy vede k tomu, že nevědomky věnujeme větší pozornost těmto projevům, než abychom vnímali, co daná osoba říká.

Haptika

Pojmem haptika se označují dotyky, které komunikaci někdy doprovází. Specifickým momentem je podání ruky, které patří mezi stěžejní prvky kontaktu. Běžné mezi blízkými lidmi je pohlazení, které symbolizuje podporu, uklidnění apod.

Gesta

Pohyby a posunky rukou, které provází slovní projev, jsou gesta a gestikulace. Je důležité, aby gesta podporovala vyřčené a nebyla v rozporu s vysloveným. Někdo používá gesta více rozmáchlá, nápadná, jiný spíše umírněná. Mimika i haptika také souvisí i s tím, jaká národnost je využívá. Mezi jednotlivými národy najdeme různé odlišnosti.

Proxemika

Tzv. proxemika vypovídá o tom, jak jsou si dva lidé blízcí či vzdálení. Každý z nás má kolem sebe vytýčený určitý prostor, do kterého je schopen vpustit jen ty, kteří jsou mu blízcí nebo sympatičtí. Osloví-li vás na ulici neznámá osoba a postaví se těsně vedle vás nebo před vás, pravděpodobně se nebudete cítit příliš pohodlně v takové situaci. Pokud v kontaktu s druhým člověkem zpozorujete, že se druhá osoba snaží vzdalovat, pak jste překročili její komfortní zónu. V takovémto momentě zvolta taktiku, že raději sami trochu poodstoupíte a dáte tím najevo, že respektujte daný prostor.

Posturika

Jedná se o polohu těla, kterou člověk v komunikaci zaujme. To, jak stojíme, sedíme nebo jaká je naše pozice rukou nebo nohou, mnohé naslouchajícímu rovněž napoví. Založené ruce nebo nohy mohou značit nesouhlas či neochotu komunikovat. Mluvíte-li s někým, komu se nechcete zcela otevřít, stojíte k němu pravděpodobně nikoliv čelem, ale trochu bokem, což naznačuje jistou zdrženlivost, odstup, nerozhodnost.

Kinezika

Kinezika je styl našeho pohybu, naše jednotlivé pohyby a také jejich soulad dodávají tělu výraz. Z pohybů těla umíme rozeznat eleganci, nekoordinovanost, nervozitu apod.

Paralingvistické projevy

Řadíme je k neverbální komunikaci, ačkoliv jsou v přímé souvislosti s komunikací verbální. K paralingvistickým projevům řadíme tón hlasu, rychlost a tempo či hlasitost řeči, pomlky a pauzy v řečovém projevu. Kontext neverbálních projevů je rovněž nezanedbatelný.

Projevy sympatií v neverbální komunikaci

Člověka, který je vám sympatický, mimoděk poplácáte po rameni, či jej pohladíte, aniž byste nad tím nějak přemýšleli. Dotyky jsou součástí neverbální komunikace.

Projevy dominance v neverbální komunikaci

Dominance v neverbálním projevu se projevuje vstupováním do osobní zóny, živou gestikulací a rozmáchlými gesty v bezprostřední blízkosti. Dominantní osoba nerespektuje obvyklá pravidla neverbální komunikace.

Neverbální komunikace zamilovaných a projevy náklonosti

Významným signalizačním prvkem jsou oči. Zamilované osoby se na sebe nejprve dívají z dálky, poté stále s delším intervalem. Letmé pohledy nahrazují stále delší a intenzivnější. Dobrým rozpoznávacím signálem je také zvýšená péče o svůj vzhled. Jde o oblečení, účes, ale i chování. Daná osoba tím dává najevo: "to vše dělám proto, abych se ti líbil/a".

Zamilovaná neverbální komunikace zahrnuje i hlazení sebe samého, například na pažích, nohou, či obličeji. Takováto gesta prozrazují: "toto bych rád prováděl s tebou". Ženy signalizují sexuální připravenost olíznutím rtů a mírně pootevřenými ústy.

Snaha o přiblížení se u žen i u mužů značí zvýrazněním určitých partií. Žena se zavlní v bocích, zapracuje se svýma nohama či pohybem nebo gestem zdůrazní oblast poprsí. U mužů je signálem o sblížení náklon trupu, podvědomým poukázáním na oblast rozkroku – vystaví na odiv oblast genitálií.

Sympatie a touhu po sblížení lze rozpoznat podle náklonu těla. Sklon těla k druhému člověka říká: "chtěl bych být blíž". Jedním z obvyklých znaků je i použití stejných gest, poloh těla, jako protějšek.

Lidé, kteří si dobře mezi sebou rozumějí, ale také ti, kteří se snaží druhému podvědomě přizpůsobit, zaujímají často stejný postoj jako jejich protějšek. Takováto podobnost totiž působí sympaticky a přitažlivě.

Zamilovaní lidé se dívají vzájemně do očí a jakoby se pohledy objímali. Takovýmto pohledům, kdy oči jsou jakoby mírně zamlžené a hlava mírně nakloněná dolů, se někdy říká ložnicové oči a značí zájem a porozumění. Oči, které sklouznou na ústa, symbolizují touhu po polibku a pohled na ostatní časti těla, jako by říkal - chci se dotknout.

Čím blíže si někoho pustíme k tělu, tím vřelejší je náš vztah k němu. Ve fázi sbližování u mileneckých párů tisknou svoje těla a zejména oblast pánve při líbání velmi těsně k sobě. Je-li při líbání vzdálenost pánví 15 centimetrů nebo i více, pak lze říci, že se jedná o polibek spíše chladný.

Jak poznáte podle řeči těla, že muž má zájem se s vámi sblížit

• Když k vám mluví, je nakloněný a neopírá se o opěradlo židle. Naopak oddálení a ruce překřížené přes hrudník znamenají odmítnutí, nezájem či stres.
• Špičky nohou muže směřují směrem k vám, nohy „lžou" nejméně, neboť nejsme zvyklí je ovládat (třeba na rozdíl od obličeje, který je „zvyklý" se umět přetvařovat).
• Pohled do očí trvající déle než 3 vteřiny znamená výzvu, delší pohled značí jednoznačný sexuální zájem.
• Zájem můžete otestovat i tak, že když nenápadně přiblížíte svoji ruku po stole do jeho blízkosti, tak neuhne. Stejně tak na letmý dotyk rukou nebo nohou pod stolem neucukne.
• Tělo může lhát, ale pokud se mu při pohledu na vás rozšíří panenky, pak ho zajímáte. Zúžené zornice značí nezájem, nechuť... Je to možná také důvod, proč tmavé, např. hnědé oči jsou vnímány jako více sexy, světlé oči jsou totiž v tomto ohledu mnohem více „čitelné".

Signály ženy, které naznačují zájem o sblížení

• Opakovanými pohledy upoutává mužovu pozornost.
• Jestliže se oči střetnou, žena se usměje, tím naznačuje, že není proti tomu, aby byla mužem oslovena.
• Žena se posadí zpříma, čímž zvýrazní svůj hrudník, překříží nohy, případně si upraví vlasy. Prvotní konverzaci by měl v takovou chvíli iniciovat muž.
• Po chvíli konverzace začne žena podvědomě vysílat zmatené signály, snaha muže v takovou chvíli může opadnout...jedná se o moment, kdy ženy zjišťují, co skutečně mohou od muže očekávat, jestli tuto zkoušku ustojí a dialog bude pokračovat.
• Pohození hlavou a prohrábnutí vlasů je jedním z mnoha signálů, kterými se žena snaží upoutat pozornost, odhalí tak zároveň svoje podpaží, čímž umožní muži, aby zachytil její vůni, a také tímto pohybem vystaví výrazněji svá ňadra.
• Posed, kdy noha je ohnutá v koleni a míří k dotyčnému, signalizuje zájem – kam míří nohy, tam je nakloněna i mysl.
• Nohy těsně vinoucí se k sobě, stejně jako překřížené nohy připadají mužům velice přitažlivé, takto sedící žena působí silný dojem svalového napětí. Takovýmto gestem ženy přitahují pozornost.