Genderová komunikace: Jaké jsou rozdíly v řeči muže a ženy?

Generová komunikace se zaměřuje na rozdíly v tom, jak muži a ženy komunikují. Muži a ženy se od sebe liší poměrně dost stylem, jakým to říkají. Zatímco muži inklinují spíše ke stylu “zprávy”, žen se týkají spíše “příběhy”. Muži používají řeč, která obsahuje data a fakta a jejímž cílem je řešit problémy. Mají tendenci vynechávat osobní informace. Ženy zase prostřednictvím konverzace budují vztahy. Mají tendenci sdílet více osobních informací a kladou důraz na detaily. To ale zase muže rozčiluje a často to ani nejsou schopni vnímat. To, jak si vzájemně rozumíme výrazně může ovlivnit uvědomění si potřeb toho druhého.

Muž je z Marsu, žena z Venuše

Ženy jsou více emotivní, muži zase analytičtí. Ženy ovlivňují city, muži potřebují mít všechno podložené. Jsme zkrátka jiní. Tedy abychom společně mohli komunikovat, musíme se vzájemně tolerovat. A vědět, čeho ten druhý je nebo není schopen. Například jen málokterý muž vydrží donekonečna poslouchat dlouhé příběhy o rozvádějící se kamarádce své ženy. Navíc je pro něj nepochopitelné, proč ženy takovou situaci takto obšírně řeší. A jsou tu i další znatelné rozdíly mezi mužem a ženou. Například ženy mají tendenci se častěji omlouvat, což u mužů signalizuje slabost. Muži zase mají tendenci skládat komplimenty ostatním méně častěji než ženy. Možná se takové rozdíly zdají legrační až malicherné, avšak mezi partnery může taková komunikace vyústit až k pocitům nepochopení. Ostatně právě neefektivní komunikace vede ke hněvu, k emocionálnímu zranění, ke strachu a obavám. A nakonec vlastně i k rozchodu, třeba úplně zbytečnému.

Neverbální komunikace muže a ženy

Nejen, že spolu muži a ženy odlišně komunikují, ale jiná je i neverbální komunikace. Muži často přikyvují, aby dali najevou souhlas. Ženské přikyvování je zase ukázkou naslouchání. Muži používají méně obličejové miminky, tedy se může ve výsledku zdát, že se na svou partnerku tolik neusmívají.

A ta už si to zase překládá jako náznak nezájmu. Co se týče tónu, výšky a rychlosti řeči, ženy tento parajazyk využívají mnohem více než muži. Důležité jsou i dotyky. Pro ženy. Je to pro ně synonymum přátelství, pohody i lásky. Muži používají dotyk, včetně poplácání po zádech, spíše jako projev dominance. A podobné je to i s očním kontakem. Žena při rozhovoru kouká muži přímo do očí, muž to nemusí opětovat a přesto to neznačí nezájem. 

Komunikace muži versus ženy: Jak se domluvit?

Muži a ženy mají naprosto jiný cíl své komunikace. Zatímco muži se snaží věci “opravit”, potřebují nějaký hmatatelný závěr z konverzace a u toho musí neustále cítit nezávislost, ženy mluvením jen sdílejí své pocity a od muže potřebují soucit, pochopení, podporu, případně pomoc s řešením dané situace. Žena má proto často pocit, že muž jejím pocitům nerozumí nebo jej její problémy nezajímají.

Podle odborníků však překvapivě většina hádek v partnerském soužití nevyžaduje řešení problémů, ale spíše jen o nepochopení. Ovšem aby bylo možné toto překlenout, je nutné pochopit styl komunikace toho druhého, umět se do partnera/ partnerky vcítit a naslouchat jeho/ jejím argumentům. Případně si můžete najít takzvaného mediátora, který pomůže vaši konverzaci řídit, pomůže vám odhalit úskalí vaší komunikace a poradí vám, jak efektivně se svým protějškem komunikovat.

Autor článku: Monika Poledníková