Rodinné vztahy nemusí být vždy idylické. Jak se scházet i přes neshody?

Mějte vždy na paměti, že negativní rodinné vztahy mohou mít neblahý vliv na vaši psychiku. Mohou též vyvolávat úzkost, strach anebo pocit viny. Neřešení těchto problémů bývá dokonce dle vědců příčinou rozvoje deprese ve středním věku. Zkuste tedy nejprve najít cesty, jak se s tím vším vypořádat racionálně a nedělejte unáhlené závěry.

Neblahé rodinné vztahy a jejich příčiny

Rodinné vztahy se mohou destabilizovat z mnoha různých důvodů. Pojďme si vyjmenovat ty zdaleka nejčastější:

• Narušené rodinné vztahy kvůli financím. Na světě je mnoho případů týkajících se například sourozeneckých sporů o majetky zemřelých příbuzných či těch, které se dotýkají třeba nakládání s penězi. „Zlou krev“ může dělat i rodinná půjčka, jež není placena dle představ příbuzného/věřitele. V tomto ohledu je vhodné, stanovit si určitá pravidla, tedy vše písemně zaznamenat (sepsat smlouvy, závěti a podobně) a také si stanovit jisté hranice.
• Problematické rodinné vztahy kvůli pečovatelské potřebě o rodiče. Je mnoho rodin, které v jistém věku řeší, jak se co nejlépe postarat o svou stárnoucí matku či otce. Mohou dokonce vznikat spory mezi sourozenci, kdo a jak bude pečovat o rodiče. Zde lze poradit jen jediné – hledejte kompromisy, snažte se domluvit na rozumném řešení.
• Narušené rodinné vztahy kvůli novým členům rodiny. Je zcela přirozené, že původní rodina se rozrůstá o jiné členy, kterými mohou být nejčastěji partneři/manželé potomků. Za nového člena rodiny se pak považuje zcela jistě i nový partner/partnerka rozvedeného muže/ženy v rodině. Obecně lze říct, že jakýkoliv "nováček" v rodině se může stát terčem nemístných poznámek i vetřelcem. Spory mohou nastat v případě nesouladu po lidské stránce – každý zkrátka vyrůstal v jiném rodinném prostředí a nese si jiné vzorce chování. Zde je důležité očekávat rozdíly a snažit se na druhém vidět i to dobré.
• Rozkol rodinných vztahů kvůli odlišnému politickému či náboženskému přesvědčení. Politika a náboženství jsou velmi citlivá témata, která mohou snadno vyvolat v rodině spory a neshody. V tomto případě je nasnadě, nekategorizovat, snažit se pochopit i druhou stranu (mít empatii) a zbytečně se nehádat, případně tato témata raději nekomunikovat.
• Narušené rodinné vztahy kvůli „kostlivcům ve skříni“. Ruku na srdce, každý máme své kostlivce ve skříni. Jeden jich má více, druhý zas méně. Jedno mají ale všichni společné, a to, že nedělají dobrotu do budoucna. Neřešené problémy na sebe mohou nabalovat další a další. Snažte se tedy o problému s druhým hovořit, buďte empatičtí, nepodléhejte emocím (i když je protistrana nevrlá) a hledejte konstruktivní řešení. Důležité také je, umět se omluvit za chyby a sjednat kroky k nápravě. Pokud není vina ani na jedné straně, je nutné otevřeně mluvit o tom, co každého z vás tíží z minulosti a proč.

Jak se scházet i přes komplikované rodinné vztahy

Pakliže máte v rodině člena, s kterým zkrátka nevycházíte, můžete mít zcela přirozeně potřebu, vyhýbat se mu. Z dlouhodobého hlediska je to však neperspektivní řešení, neboť tento plán vám snadno zhatí společné rodinné akce, jako narozeniny, svatby či bohužel i pohřby. Můžete tedy přistoupit k jistým alternativám, díky kterým se úplně neodstřihnete, ale zachováte nadhled:

1. Naučte se relaxační techniky, které vám pomohou zvládat stres. A vězte, že se objeví, pokud se opět ocitnete vedle člena rodiny, jenž vám „pije krev“. Zkuste harmonizovat svou mysl i duši. Meditujte, procházejte se v přírodě, mluvte o všem s kamarády či s partnerem. V konkrétní situaci, např. při nutných rodinných setkáních, se pak snažte zachovat chladnou hlavu. Najděte si své uvolňující techniky (např. si vizualizujte něco příjemného) a neobávejte se opustit místnost, když je vám extrémně nepříjemně. Prostě řekněte: „Jdu se na chvíli projít.“ a vydýchejte se. Snadné to není, chce to však jen cvik.
2. Stanovte si určité hranice. Domluvte se doma, s partnerem, dětmi a podobně, jakým stylem bude probíhat interakce s problematickým členem rodiny. Můžete se například domluvit na určitém čase, který s ním strávíte anebo na konkrétních tématech, o nichž se budete chtít bavit. Jakmile ale problémový člen vaše hranice překročí, zakročte s klidem a řekněte: „Pokud se toto téma bude nadále rozebírat, odcházím.“
3. Budujte emoční inteligenci. K lepším rodinným vztahům vám to jedině přispěje. Naučíte se tak nejen lepšímu zvládání svých emocí, ale také porozumění emocím druhých lidí. Současně s tím také trénujte empatii, tedy snažte se pochopit problematického člena a důvody, kvůli kterým je tak rezervovaný, nepříjemný či plný zášti. Je vcelku možné, že jej k tomu vede jen jeho vlastní duševní nerovnováha.
4. Nevyvolávejte konflikty, spíš situace uklidňujte. Jakmile se naučíte dobře zvládat stres a ovládat své emoce, stanete se mistry v konverzaci – i kdyby s tím nejnepříjemnějším člověkem. Nechtějte bojovat či vítězit v hádce, ale hledat řešení. K deeskalaci situace přispěje i to, že druhého požádáte o něco, co ho přiměje být potřebným.

Když nemají poškozené rodinné vztahy šanci na zlepšení aneb Přerušení kontaktu

Snažili jste se sebevíc (dokonce i několikrát) ovládali jste se, ale z druhé strany žádná změna nepřišla? Ba naopak, je to snad ještě horší? Pak je docela možné, že problematický člen rodiny se prostě zatvrdil a nehodlá na sobě momentálně „pracovat“. Nenechte se tedy manipulovat, vydírat ani ponižovat a kontakt zkrátka přerušte. Ještě předtím se ale skutečně přesvědčte o tom, že jste udělali maximum. Položte si otázky – „Překročila tato osoba pomyslnou hranici již několikrát?“, „Ovlivnil stres negativně jisté oblasti mého života?“. Až si odpovíte, tyto odpovědi si zapište třeba do deníku a zpětně se k nim vraťte. Pokud dojdete rozhodnutí, že vaše rodinné vztahy jsou pro tentokrát zmařeny, přiznejte si všechny své pocity smutku – a že přijdou! Nepotlačujte je v sobě a snažte se opřít o ostatní milující členy rodiny. A také vězte, že přerušení kontaktu nemusí být navždy. Naděje není ztracena nikdy. Netlačte ovšem na pilu a dejte všemu čas… Žijte dál.

Autor článku: Iveta Reinisch