Potravinové alergeny umí znepříjemnit život dětem i rodičům

Alergie – příčiny vzniku a nejohroženější skupiny

Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti, jejichž rodiče jsou rovněž alergici (60%) nebo jeden z rodičů je alergik (30%). Zvýšená pravděpodobnost vzniku alergie u dítěte je i v případě, že v rodině je alergik.

Alergie nejčastěji vznikají v raném věku. Prevencí vzniku je kojení, které zlepšuje imunitní systém a může příznaky alergie zmírnit a oddálit její vznik. Pokud vzniká alergie v dětském věku, pak se nejčastěji manifestuje do šesti let věku dítěte, vzniknout však může i v dospělém věku.

Projevy alergie

Alergie je stav, kdy imunitní systém člověka reaguje nepřiměřenou a přehnanou obrannou reakcí na různorodé látky, běžně i neškodné látky vstupující do organismu. Podle cesty, jakou se vnější alergeny dostávají do těla, rozeznáváme alergeny inhalované, kontaktní a potravinové.

Mezi nejčastější projevy alergie patří senná alergická rýma, zarudnutí očí, kýchání, zánět spojivek, astma. Tyto projevy se váží zejména na pylovou alergii, alergii na prach a na plísně.

Nejčastějším projevem kontaktní alergie je zarudnutí kůže, kopřivka, ekzémy.

Potravinová alergie

Pozření stravy, na kterou má tělo alergickou reakci, způsobí aktivaci imunitního systému organismu. Imunitní systém alergika začne proti alergické potravině (respektive proti určité složce potraviny) tvořit protilátky. Jde obrannou reakci, kdy tělo produkuje histamin a další chemické látky, které spouští alergické symptomy.

Symptomy alergie se většinou objevují okamžitě nebo do jedné hodiny po požití potraviny, na kterou má tělo negativní reakci.

Intolerance na potraviny

Potravinová intolerance, na rozdíl od potravinové alergie, nezahrnuje imunitní reakci. Je způsobena nedostatkem nebo absencí látky nebo látek, které se v organismu podílejí na zpracování stravy. V případě pozření intolerantní složky potravin, tělo není schopno zpracovat danou potravinovou složku a dostavuje se netypická reakce organismu (zvracení, dávení, průjmy, kožní projevy, plynatost, bolesti břicha, křeče). Látkou, která tělu chybí nebo které má tělo nedostatek, většinou bývá enzym nebo enzymy štěpící intolerantní složky.

Nejběžnějším typem intolerance na potraviny je právě intolerance laktózy (intolerance na mléčný cukr), způsobená nedostatkem laktázy (enzym štěpící mléčný cukr).

Projevy potravinové alergie

Při potravinové alergii se mohou objevit jak výše zmíněné příznaky (nejčastěji uváděnými jsou příznaky na kůži – kopřivka a atopický ekzém), tak další, mezi které patří manifestace v oblasti dýchací soustavy a tzv. orální alergický syndrom (OAS) - otok rtů, jazyka, hrtanu, problémy s polykáním, může se objevit i dušení. K dalším projevům potravinových alergií a intolerancí patří potíže v oblasti trávicí soustavy. Tyto projevy bývají často zaměňovány za projevy jiných alergií. Prvotním příznakem, zejména u dětí, bývá zvracení. V kombinaci se zvracením se objevují průjmy a průjmy s příměsí krve či hlenu. Hůře identifikovatelným projevem jsou bolesti břicha.

Alergická kopřivka

• Může se objevit kdekoliv na kůži, připomíná svědivé zarudlé plochy, pupínky, které se objevují na kůži po kontaktu s jehličkami kopřivy, požahání kopřivou.

Atopický ekzém, atopická dermatitida

• Často vzniká již v prvních měsících života dítěte, jedná se o velice vleklé, silně svědivé, zánětlivé onemocnění kůže, které může být navíc komplikováno jeho hnisavou formou. Ekzém se tradičně přesouvá nejdříve z obličejové části do loketních a podkolenních jamek, na krk, zápěstí a hřbety rukou. Kůže v první fázi propuknutí ekzému mokvá, svědí, posléze přestupuje do formy nemokvavé, kdy je kůže hrubá a zdrsnělá.
• Nejhorší období projevů atopického ekzému bývá ve věku 3 měsíců dítěte, zhoršení projevů se posléze objevuje obvykle v pubertě, kdy dochází k mnoha hormonálním změnám, které propuknutí ekzému mohou znovu vyvolat. V dospělém věku pak obvykle dochází k ubývání projevů a vymizení ekzému. Atopická dermatitida však může vzniknout i v dospělém věku. K zhoršování projevů vedou psychické stresy.

Příznaky v trávicí soustavě 

• Nejčastějšími příznaky bývají bolesti břicha a podbřišku, zvracení, průjmy, průjmy s příměsí krve, průjmy s příměsí hlenu, krev ve stolici. 

Projevy v dýchací soustavě

• Tzv. orální alergický syndrom (OAS) – projevuje se změnami v ústní dutině, zejména pak na ústní sliznici, objevuje se svědění a různě závažné otoky nejen úst, ale i jazyka, patra, postižený pociťuje bolest při polykání.

• Quinckeho edém – je přidruženou alergickou reakcí, objevuje se otok hrtanu. Ten vzniká na alergickém podkladě, který může vést k dušení.

• Alergická rýma a astma

Anafylaktický šok 

• Jedná se o akutní, život ohrožující stav, který je extrémním projevem alergické reakce. Projevuje se těžkou dušností, poklesem krevního tlaku a oběhovým selháním. První pomocí je podání adrenalinu a okamžité přivolání záchranné služby, při ztrátě reakce je nutností zahájení resuscitace dýchací a srdeční činnosti, umělé dýchání a nepřímá srdeční masáž.

Potravinové alergeny 

Určení dané potraviny nebo určité složky v potravě, která alergii způsobuje, může být někdy velmi problematické. Vlastnosti látek se také mohou měnit vlivem tepelné úpravy, obsahem přísad, konzervačních látek apod.

Z potravinových intolerancí je nejčastěji objevující se intolerance laktózy. Z alergií je častá alergie na mléko, bílkovinu kravského mléka, vaječný bílek, ryby, různé druhy oříšků, sójové boby, obilí, zelenina, ovoce, mořské plody. Jakožto alergen se ve specifických případech může projevit jakákoliv potravina. Jedinou možnou léčbou potravinové alergie je úplné vyloučení příslušné potraviny z jídelníčku.

Celiakie 

Mezi potravinové alergie lze zařadit i onemocnění celiakie – přecitlivělost na lepek, která se řeší dodržováním bezlepkové diety. Celiakie (někdy je možné se setkat též s názvem celiakální sprue) je autoimunitní onemocnění, které je vyvoláno nesnášenlivostí lidského organismu lepku, jehož konzumace vede u postižených osob dokonce až k poškození sliznice tenkého střeva. Takto poškozená sliznice tenkého střeva pak hůře vstřebává živiny z potravy. Z toho mohou pro nemocného vyplývat velice závažné zdravotní důsledky.

Základní projevem neléčené celiakie a poškození sliznice tenkého střeva je celkově zhoršené vstřebávání cukrů a tuků, které u dospělých způsobí ztrátu hmotnosti, hubnutí. U dětí pak vede k jejich celkově zhoršenému fyzickému prospívání, k stavům únavy, vyčerpání, celkového nedostatku energie dítěte či dospívajícího jedince. Tím, že dětský organismus nedostává dostatečné množství živin, objevuje se řada negativních vlivů na psychomotorický vývoj dítěte a vývoj jejich poznávacích funkcí. U dospělých žen vede neléčená celiakie často k neplodnosti a potratům plodu. U lidí, u kterých se vyskytuje onemocnění celiakie, dochází zároveň i k dalším autoimunitním onemocněním. Objevit se u nich může cukrovka 1. typu a autoimunitní poruchy štítné žlázy.

Nemocní celiakií rovněž častěji trpí různými přidruženými neurologickými problémy, častá je epilepsie. Neléčené onemocnění rovněž výrazně zvyšuje rizika rozvoje zhoubných nádorů a zažívacího ústrojí. Jedinou možností prevence problémů spojených s onemocnění celiakie je dodržování celoživotní přísné bezlepkové diety. 

Bezlepková dieta

Při bezlepkové dietě je potřeba se vyvarovat při konzumaci všech potravin, které obsahují lepek. To bývá především běžně dostupné pečivo – rohlíky, chléb, veky. Dále jsou to všechny výrobky z běžné mouky – těstoviny, salámy, šunky, sekaná, dochucovadla (kečup a majonéza). Lepek obsahují většinou i dětmi oblíbené cukrovinky, ale někdy i potraviny, u kterých by jej člověk prvotně nepředpokládal – například některé druhy sojových řezů…

Celiaci si mohou kupovat speciální bezlepkové pečivo, těstoviny. Dnes se můžeme setkat i s bezlepkovým pivem. Bezlepkové pečivo je možné si též upéct v domácích pekárnách. Výrobky neobsahující lepek jsou vždy označeny nálepkou.

Nejnáročnější bývá přechod na bezlepkovou dietu pro děti. Máte-li doma dítě, které by z důvodu celiakie nebo i jiných zdravotních obtíží mělo přejít na bezlepkovou dietu, pokuste se mu tento přechod udělat co nejpříjemnější a třeba i nejzábavnější. Ukažte svému dítěti, že v tom není samo. Někdy se může stát, že dítě bude dokonce několik dní stravu odmítat. I když se jedná o hodně zátěžovou situaci pro psychiku rodiče, věřte, že dítě si stravu nakonec vezme. Odstraňte nežádoucí potraviny z dosahu a očí dítěte, i během stravování omezte všechny rušivé faktory (vypněte televizi, jezte společně s dítětem). Oceňte každý pokus dítěte. Motivujte jej a vytrvejte!