Psychologie Vánoc: Do ničeho se nenuťte. Svátky lze šťastně prožít i bez dárků, oslav a přejídání

Právě popularita společenských oslav a svátků, jakými Vánoce bezesporu jsou, je částečně připisována psychologii. Právě ta stojí za tím, jak lidská mysl intergaguje se vším okolo. Vůně svařeného vína na adventních trzích je tak omamná a v obchodech mají tolik krásných věcí… Zapomínáme na pravý smysl Vánoce a upadáme do konzumu, který nám rozhodně štěstí a klid nepřinese. Co tedy ve skutečnosti za Vánocemi stojí a jak na nás tyto svátky emocionálně působí?

Vánoce a psychologie nákupu

Nakupujeme spousty dárků pro své blízké, vlastně jen proto, že se to tak dělá a je to “správně”. Tím, co nás v tento čas pohání, je dopamin. S každým nákupem nás totiž odmění pocitem potěšení. A tak nakupujeme další a další dárky. Mezitím si koupíme třeba i něco nového pro sebe, protože čím víc nás dopamin odměňuje hezkými pocity, tím více po potěšení toužíme. A chceme věřit, že to podpoří naše štěstí. Dopaminové nákupy jsou však spíše impulzivní. Jsme ovlivněni nejen hormonem, ale také prostředím a vánoční atmosférou v obchodech. Tudíž nemáme čistou mysl.

ČTĚTE TAKÉ: Vánoce očima psychologů: Jsou Vánoce skutečně nejkrásnější svátky v roce nebo si to jen namlouváme?

Chytrý marketing má dokonce i způsob, jak naše “dopaminové štěstí” zvýšit. A to formou speciálních nabídek, sezónních balíčků, vánočních slev a podobně. Teplo uvnitř obchodů a v kontrastu s venkovním chladem a k tomu krásné vůně, hudba a blikající vánoční ozdoby pak přehlušují naše kognitivní zpracování a ovliňují rozhodování. Neuvažujeme racionálně.

Psychologie dávání dárků

Ze všech stran je na nás vyvíjen velký tlak, abychom našli dokonalý dárek. Z průzkumů jasně vyplývá, že v tomto ročním období utrácíme za jiné lidi více než sami za sebe. Vánoční “dar” totiž, z pohledu psychologie, odráží typ vztahu, který s danou osobou máme. Je to jakési měřítko toho, jak nás má druhý rád. Podle psychologů nás navíc utrácení za jiné lidi dělá šťastnějšími. A to i přesto, že v mnoha případech může takové utrácení vést k finančnímu stresu. Z výzkumů přitom jasně vyplývá, že většina lidí dává přednost dárku, který si vyžádal čas a úsilí.

Psychologie společenských návštěv

Pro mnohé mohou být Vánoce stresující, neboť je to i čas setkávání se s rodinou. A ne ve všech rodinách jsou vztahy idylické a lidé se chtějí vidět. Jenže o svátcích se to tak přeci dělá. Jenže skutečně chcete trávit čas s lidmi, se kterými máte napjaté vztahy? Takové setkání pak může být značně stresující. A nevítané dárky jsou pak rovněž nepříjemné, neboť je pro nás těžké advekvátně reagovat. Tedy se usmíváme a předstíráme, jakou máme radost. I když nás daná věc vůbec netěší a nejraději bychom tuto chvíli trávili úplně někde jinde. Skrýváme své pravé pocity a na tváři vyzkouzlíme “sociální úsměv”. Skutečně takto chcete trávit čas?

Psychologie tradic

I když jsme autonomní jedinci s vlastními náladami, zkušenostmi i chováním, tak jsme sociální tvorové. Jsme členy různých skupin a společenství, které formuje naše kultura i tradice. To nám poskytuje psychologické přijetí a sounáležitost. Jenže na Vánoce můžeme právě kvůli tomuto být pod velkým tlakem. Volá nás nostalgie tradic, vánočních koled, filmů i svátečního jídla. A my do nich bez řečí zaplujeme, i když tím opouštíme část naší identity. Jestliže vás nebaví, cokoliv dodržovat, nedělejte to. Věřte, že jen když budete sami sebou, tak se budete cítit opravdu dobře. Bez ohledu na to, že jsou právě Vánoce.

Autor článku: Monika Poledníková