Křen - poznejte sílu této pálivé kořenové zeleniny

Kořenová zelenina s pikantní chutí, to je křen

Křen je rostlina z čeledi brukvovitých. Pochází z jihovýchodní Evropy a západní Asie, do střední Evropy jej přinesli Slované v době stěhování národů. V českých zemích se křen pěstoval od 12. století, od 17. století byl šlechtěn a vznikaly různé odrůdy. Dnes je křen rozšířen po celém světě a u nás se pěstuje konkrétně jeden druh, křen selský (latinsky armoracia rusticana).

Křen patří do stejné skupiny s dalšími pálivými rostlinami, jako jsou hořčice, řeřicha a ředkvička, křen je z nich však nejpálivější. Pěstuje se pro svůj silně aromatický mohutný kořen, který využíváme jako pikantní zeleninu, koření i lék.

Pěstování křenu - vytrvalám odolná a nenáročná rostlina

Křen je vytrvalá a odolná rostlina, která se snadno rozmnožuje, zvládne různé klimatické i půdní nepřízně, netrpí škůdci a nemocemi. Pěstování křenu je tedy poměrně nenáročné, nicméně bez péče se neobejde, pokud chceme sklízet kvalitní kořen, ne rozvětvené tenké kořínky

S pěstováním křenu začínáme na podzim nebo brzy na jaře. Do brázd sázíme řízky bez postranních výběžků kořene, které odřežeme, a zahrneme kompostem. Křen má rád vlhkou, ale ne přemokřenou půdu, vhodné je stanoviště na slunci nebo v polostínu. Rozhodně křen nehnojíme, v opačném případě nám poroste mnoho postranních tenkých kořínků. Kořeny oslabuje také květenství, proto jej v létě vylamujeme.

Od druhého roku sklízíme kořeny, které vyrostly na povrch. Pozor jen na to, abychom neporušili matečný kořen. Křen je takto možné sklízet průběžně až deset let.

Uchování křenu není snadné

Aby si křen zachoval všechny své zdraví prospěšné látky, je nutné jej užívat čerstvý. Problémem však je jeho skladování. V lednici křen vydrží pouze chvíli a brzy začne vysychat. Jeho trvanlivost lze mírně prodloužit zabalením do navlhčené utěrky. Ideální variantou je uchování křenu zasypaného v písku v bedně ve sklepě, jednou měsíčně je nutné písek trochu prolít vodou.

Nakládaný křen

Ne každý má možnost zeleninu takto skladovat, řešením může být nakládaný křen. Kilogram kořenů namočíme na hodinu nebo dvě do studené vody, poté omyjeme, oškrábeme a najemno nastrouháme. Nálev připravíme svařením dvou skleniček vody, trošky octa, soli a cukru. Přisypeme křen a ještě pár minut vaříme. Směsí naplníme čisté a suché zavařovací sklenice, pořádně zavřeme a necháme týden uležet. Nakládaný křen uchováváme na chladném a suchém místě. Pokud chceme, aby vydržel delší dobu, je lepší deset minut sterilizovat a po zavaření otočit dnem vzhůru, aby se víčko dobře zatáhlo. Nakládaný křen pak vydrží celý rok a můžeme ho použít do různých pokrmů.

Sušený křen

Další možností uchování křenu je usušení nastrouhaného či nakrájeného kořene. Vcelku, na kousky nakrájený nebo nastrouhaný můžeme křen také zmrazit. Je třeba podotknout, že všemi úpravami křen ztrácí své léčivé schopnosti, jako dochucovadlo a příloha k jídlům ale bude stále skvělý.

Křen jako zelenina v kuchyni

Hlavní využití má křen v gastronomii jako kořenící doplněk. Čerstvý nastrouhaný křen se často podává k teplým uzeninám nebo masu, zjemnit jeho pikantní chuť můžeme smícháním s nastrouhanými jablky. Populární je také šunková rolka s křenovou šlehačkou, která se jako předkrm objevuje například na svatbách. Připravíme ji tak, že najemno nastrouhaný křen smícháme se šlehačkou a směsí naplníme teplou nebo studenou šunkovou rolku.

Z křenu se také dělají různé dipy a omáčky k masu, rybám, pečeným bramborám či na jednohubky. Stačí smíchat jogurt, zakysanou smetanu či tvaroh se strouhaným křenem, doplnit lze také sladkou paprikou, bylinkami, šunkou, sýrem a podobně. Chutná je také bílá křenová omáčka, tedy základní světlá omáčka s přimíchaným strouhaným křenem a doplněná smetanou či jogurtem. Podává se s knedlíky a plátkem hovězího nebo uzeného masa.

Blahodárné účinky křenu

Křen není jen chutná zelenina. Je zdrojem vitamínu C, kterého obsahuje dokonce víc než citrusy, dále vitamínů skupiny B, vitamínu E a provitamínu A, tedy karotenu. Obsahuje velké množství minerálních látek, například železo, hořčík, draslík, vápník a fosfor, ale také antibakteriální látky.

Díky tomu všemu má křen pozitivní účinky na lidské tělo, působí jako dezinfekce, proti bakteriím, virům i plísním. Křen zvyšuje odolnost organismu, povzbuzuje chuť k jídlu, podporuje vylučování žaludečních šťáv, a tím zlepšuje trávicí funkce těla. Blahodárně také působí na činnost střev a jater. Jeho schopnosti jsou dnes potvrzeny i mnohými vědeckými výzkumy.

Křen léčí bolavé klouby i dýchací potíže a nachlazení

Pro své schopnosti se křen využívá i v domácím léčitelství. Křen zvyšuje prokrvení a tím mírní bolesti, proto se obklady z něj přikládají na zanícené a bolavé klouby, záda nebo svaly, pomáhají proti revmatismu, ale také při chřipce či zápalu plic a dalších dýchacích potížích. Díky svým dezinfekčním účinkům lze křen používat i k čištění pleti.

Křen se samozřejmě podává i vnitřně, má antibiotické a antiseptické účinky, díky vysokému obsahu vitamínu C je dobrý k prevenci i léčení. Odhleňuje průdušky, tím zprůchodňuje dutiny a plíce, usnadňuje odkašlávání a pomáhá léčit záněty horních cest dýchacích, nachlazení, bolesti v krku i chřipku. Křen také tlumí silný dávivý kašel a pomáhá při chrapotu. Jeho používání chrání tělo před nachlazením a dalšími nemocemi.

Křen pro dobré trávení a správnou funkci střev

Křen má mírný močopudný účinek a pomáhá tak od zadržování vody v těle. Používá se také při zánětech močového měchýře a močových cest, pomáhá vylučovat ledvinové kameny. Obsahuje draslík, který má pozitivní vliv na trávení. Křen proto čistí střeva, obnovuje střevní mikroflóru, pomáhá při zažívacích problémech a celkově povzbuzuje a posiluje organismus, zlepšuje trávení a metabolismus. Je také velmi vhodný při rekonvalescenci po dlouhých nemocech a díky pozitivnímu vlivu na střeva se doporučuje užívat po dobrání antibiotik, aby pomohl harmonizovat trávicí trakt.

Jak využít křen na maximum aneb léčivé recepty

Křen se užívá zásadně čerstvý a těsně před použitím se strouhá. Dá se kombinovat s medem nebo třeba s česnekem, který jej svými léčivými účinky doplňuje.

Křen může léčit zvenku ve formě obkladů. Problémy s dýchacími cestami například můžeme mírnit tak, že nastrouhaný křen naneseme na čistou látku, zakryje gázou a přiložíme na deset minut na hruď, poté opláchneme. Opakujeme po dobu týdne dvakrát denně. Při revmatických potížích a bolestech kloubů a svalů se využívají obklady z nastrouhaného křenu smíchaného s tvarohem nebo také křenové placky, které připravíme smícháním tří dílů křenu s pěti díly mouky a jedním dílem sádla. Směs natřeme na plátno a přes něj přiložíme na patnáct minut na postižené místo. Křen nedáváme přímo na kůži, protože by mohl způsobit puchýře a vyrážku. Křen může pomoci i při bolestech hlavy. Stačí smíchat strouhaný křen se stejným množstvím vody, kaši zabalit do utěrky, přiložit na týl a nechat deset minut působit.

K čištění, dezinfekci a regeneraci pleti můžeme použít šťávu z křenu smíchanou s vodou či lihem. Křen může také pomoci léčit pigmentové skvrny, když jej smícháme s mlékem a tvarohem, nanášíme na kůži, necháme působit a poté opláchneme. Použít jej můžeme i na posilnění vlasů. Stačí nastrouhaný křen smíchat s olivovým olejem ve stejném poměru a vetřít do vlasů. Hlavu zabalíme do ručníku a necháme dvacet minut působit, poté opláchneme.

Křenové sirupy nejen proti nachlazení

Proti nachlazení, chřipce a zahlenění se dá užívat také sirup ze strouhaného křenu a medu. Obě suroviny smícháme ve stejném poměru a uskladníme v uzavřené nádobě v lednici. Tato směs je také dobrá při rekonvalescenci a pomáhá harmonizovat tělo. Další recept na lék proti nachlazení je zalít nastrouhaný křen převařenou vodou a nechat pod pokličkou půl hodiny louhovat. Poté scedíme přes plátno a tekutinu smícháme s medem.

Proti kašli můžeme užívat také směs lžíce nastrouhaného křenu, stejného množství cibule se čtyřmi lžičkami medu a pěti lžícemi vody. Vše čtyři minuty povaříme, necháme vychladnout, scedíme a uchováme v lednici. Všechny sirupy užíváme třikrát denně po jedné lžíci, většinou po dobu jednoho týdne. Hodí se také při prevenci respiračních chorob, kdy je užíváme dvakrát denně po dobu šesti týdnů.

Při rýmě a nachlazení můžeme křen inhalovat. Ve třech litrech vroucí vody rozmícháme lžičku nastrouhaného křenu a inhalujeme deset minut. Pro léčbu dýchacích cest se také doporučuje kloktat vylisovanou šťávu z křenu smíchanou s teplou vodou.

Křen je vhodný i na trávicí potíže. Nápoj pro dobré trávení připravíme tak, že smícháme čtvrt litru teplého mléka s nastrouhaným kouskem křenu. Popíjíme po douškách.

S křenem opatrně, může i uškodit

Křen může být nápomocný při léčbě i prevenci různých nemocí a potíží. Pozor však na to, že jde o opravdu silnou až agresivní rostlinu. Při příliš častém užívání nebo při požití velkého množství či citlivosti organismu člověka může křen místo pomoci způsobit problémy například s játry, ledvinami nebo močovým měchýřem, může také dráždit stěny žaludku a střev. Stejně tak nadměrné vnější užívání může vyvolat vyrážky nebo puchýře.

Užívání křenu tedy nesmí být dlouhodobé a intenzivní, zkrátka platí zde zlaté pravidlo všeho s mírou.