Francouzská aromaterapie: Užívat éterické oleje vnitřně? Český dealer doporučí cokoliv, legislativa to neřeší. Ve Francii k tomu musíte mít vhodné vzdělání

Pavlína Klaudová je aromaterapeutka. Zajímá ji však i fytoterapie a přírodní kosmetika. Éterické oleje a vlastně aromaterapii studovala v Tisserand Institute, přímo u guru aromaterapie Roberta Tisseranda. Má certifikace z chemie a biologie éterických olejů, dále z bezpečnosti éterických olejů a z aromaterapeutické pleťové péče.

ROZHODNĚ NEPŘEHLÉDNĚTE: Rozhovor s aromaterapeutkou Ludmilou Kotalíkovou na téma bezpečnosti éterických olejů.

Pavlíno, žila jsi nějakou dobu ve Francii. Jaký je rozdíl mezi takzvanou francouzskou aromaterapíí a tou “českou”, přesněji řečeno tedy tou, co se praktikuje zde?

Ano, ve Francii jsem žila a z francouzských důvěryhodných a kvalifikovaných zdrojů stále čerpám informace, co se aromaterapie týče. Pojďme ale k Tvé otázce. Záleží na tom, co máš na mysli pod pojmem „co se praktikuje zde“. Zde se totiž praktikuje to, na koho zrovna narazíš. Zní to děsivě, že? Někdo řeší spíše biochemii a působení aromaterapie v součinnosti s lidským tělem, jiní jdou spíše do ezoterické roviny. Prostě klasická nabídka versus poptávka. Záleží, co od toho v našem prostředí chceš a očekáváš. Aromaterapie ve Francii je právě o té biochemii. Je to věda.

Mnoho dealerů různých MLM firem, které se aromaterapií zabývají tvrdí, že Francouzi éterické oleje užívají vnitřně. Jaká je realita?

Realita je taková, že jsem se ve svém okolí nikdy nesetkala s tím, že by jakýkoliv Francouz, se kterým jsem přišla do styku, včetně francouzské rodiny, užíval éterické oleje vnitřně jako prevenci. Určitě to není tak, že by si někdo dal cvičně “panáka” éterického oleje, aby ho neskolil nějaký bacil. I když potravinové doplňky, které éterické oleje obsahují, koupíš ve Francii běžně. Je také pravdou, že francouzští lékaři Ti spíše předepíší raději něco, co je zde brané jako „alternativní“, pracují více s fytoterapií. Takže pokud jsi nemocná, dostaneš nějaký tymiánový sirup nebo něco podobného. Po vnitřním užíváním éterických olejů na lékařský předpis se skutečně sahá minimálně. Pokud už je máš předepsané, jdeš do lékárny, kde dostaneš předepsané množství namíchané od farmaceutů a užíváš je maximálně deset dní.

Viděla jsem ve francouzských lékárnách prodávat právě tobolky plněné éterickými oleji. Ty však vyrábějí firmy, které na tuto práci zaměstnávají farmaceuty. Laik tam asi něco takového doporučovat či prodávat nesmí, že?

To jsi viděla dobře. Ty tobolky můžeš koupit i v bio obchodech. Ale je běžnou praxí, že je u toho k ruce naturopat. A hlavně jsou tyto tobolky koncipované tak, že jsou v nich éterické oleje naředěny skutečně v malém množství. Musí totiž vycházet z určitých, státem daných, norem. To se nedá srovnávat s tím, co si tady míchá někdo doma “na koleně”. Protože může, nikdo to neřeší. Pokud chceš vědět, jak je to s MLM, tak samozřejmě to doporučovat nesmí. Jenže jak to tomu člověku dokážeš? Pokud to má zaregistrované jen pro vlastní potřebu? I tady jsou ty éterické oleje, co prodávají katalogoví prodejci značené jako dále neprodejné. Nic s tím neuděláš. A opět: naše česká legislativa to neřeší. Tudíž se tito prodejci drží toho, že “co není zakázáno, je povoleno”. Nevím o tom, že by to někdo někde hlídal. Na druhou stranu je fakt, že Francie je aromaterapeutická velmoc, takže tam není MLM tak rozšířené jako u nás nebo na Slovensku.

Právě také ve Francii, pokud vím, je pro provádění odborné aromaterapie, nutné vzdělání. Je to tak?

Ano, přesně tak. Aromaterapie se studuje na farmaceutických nebo přírodovědeckých fakultách. Třeba v Metách. A je součástí zdravotnického systému. Lékaři i veterináři procházejí také aromaterapeutickým vzděláváním. Sice v menším rozsahu, ale procházejí. Takže ví přesně možné lékové kontraindikace. Určitě víš, že některé éterické oleje jsou, ač to prodejci MLM neradi slyší, toxické pro zvířata. Třeba kočkám chybí jaterní enzym, díky čemuž je u nich daleko vyšší riziko otravy éterickými oleji než třeba u psů nebo koní. 

Což je asi velký problém u nás. Vzhledem k tomu, že legislativa aromaterapii příliš neřeší, může si zde každý dělat, co chce. Ať vzdělání má nebo nemá. Zajde si na víkendový seminář a už si na vizitku píše titul: Aromaterapeut. Bez problémů. Přeháním?

Nepřeháníš. Bohužel je to tak. Ve Francii je zdravotní zákoník, který řeší éterické oleje ze tří možných pohledů. Jako příměsi do potravinářských produktů, jejich kosmetické použití a jejich použití jako léčiva. Právě v té části o léčebném užívání je jasně řečeno, které éterické oleje nejsou prodejné laikům a dostaneš je jen na farmaceutickou nebo lékařskou licenci. Je to hlavně z důvodu možné vysoké neurotoxicity a potratových účinků. Třeba takovou šalvěj lékařskou ti tam nikdo bez licence neprodá. Tady ji seženeš běžně. Další éterické oleje, které tam neseženeš, jsou třeba túje nebo pelyňky. Pelyňky třeba také právě kvůli tomu, aby se nepančoval Absinth. Ve Francii je Absinth sice už prodejný, ale nesmí obsahovat thujon. 

Co se týče vnitřního užívání éterických olejů – jaký k tomu máš Ty, jako aromaterapeutka, postoj?

Vzhledem k tomu, že mám ve svém okolí velmi negativní zkušenost, kdy byly díky vnitřnímu užívání oregána při nemoci poškozena játra, tak je můj postoj dost negativní. Když už chce někdo užívat něco vnitřně, tak výhradně a pouze hydroláty. Tedy květové vody. Udělají tu samou službu. Zkoušela jsi, když jsi nemocná vnitřně hydrolát z tymiánu linaloolu? Velmi kvalitně protáhne dýchací systém, i když má 1% koncentraci ve vodě rozpustných látek z éterického oleje. 

Pro čtenáře, kteří nevědí, prosím vysvětli, co jsou hydroláty.

Hydroláty nebo také hydrosoly jsou květové vody, které vznikají při destilaci éterického oleje a jsou bezpečné pro malé děti i těhotné ženy (až na výjimky).

Mám bohužel pocit, že nyní zažíváme zvláštní trend. V módě je používat všechno, co je přírodní. A nejlépe ve velkém. Bohužel už se nehovoří o tom, že ne všechno, co je přírodní, je bezpečné. Zvlášť koncentrované silice, které jsou malou chemickou laboratoří, že?

Návrat k přírodě je jedna věc, ale business s éterickými oleji, hlavně ten katalogový na žádné přírodě nestojí. Naopak jí škodí. Je to o spotřebě. Čím víc ten éterický olej využíváš, tím rychleji se ho zbavíš a kupuješ další. Tady je to o hromadění, jako ostatně mnoho faktorů dnešní společnosti. Lidem, kteří na tom vydělávají je jedno, jestli je to bezpečné. Čím víc toho máš a spotřebuješ, tím pro ně lépe. Bohužel v tom jedou i někteří lékaři s absolutně nulovou znalostí aromaterapie. Protože se na fakultě nikdy nic takového neučili! Tito lidé pak dělají v aromaterapii více škody než užitku.

Zastánci vnitřního užívání říkají, že jsou i kuchařky, které propagují využívání éterických olejů do mnoha receptů. A jde i o francouzské kuchařky. Skutečně je možné takto éterické oleje bez rizika využívat?

Jedna taková kuchařka je k dispozici i od české aromaterapeutky. Samozřejmě Ti nic neudělá, když si kápneš do buchty citrónový nebo pomerančový éterický olej. Ale já vnímám vaření s éterickými oleji jako plýtvání rostlinnými zdroji. Prostě je to léčivo a tak by se mělo i využívat. Na vaření jsou k dispozici čisté bylinky. Proč bys měla do jídla dávat něco, co je třeba 200x koncentrovanější, jenom pro to, abys měla “lepší” jídlo? Pokud nevíš, jak éterické oleje dávkovat, tak si můžeš i uškodit. Navíc éterické oleje jsou hydrofobní, odpuzují vodu. Proto nechápu popularitu jejich kapání do smoothies, kde není žádný tukový nosič, v kterém se éterické oleje rozpustí. Tudíž hrozí, že si úspěšně popálíš sliznice. A už vůbec nechápu to, že někteří lidé dávají takové smoothies pít dětem. I docela malým. Ve Francii jsem viděla hodně kuchařek. Na tu, která by radila vařit s éterickými oleji jsem nenarazila. Možná jsem se jenom špatně dívala. Ale teď je nová, která používá hydroláty.

Jak bych tedy měla éterické oleje správně používat?

Určitě je nevnímat jenom jako vůně a mít na paměti to, že jsou to velice silné koncentráty se specifickým biochemickým složením, které pracuje s naším tělem. Zjistit si možné kontraindikace. Jestli je ten či onen éterický olej vhodný, pokud beru léky na ředění krve, mám vysoký tlak, pokud se někde vyskytují děti, zvířata (a jaká) nebo lidé na onkologické léčbě. Při kožní aplikaci jej vždy ředit do nosného oleje, nekapat je samotné do vany. U dětí do pěti let používat hydroláty. 

Vím, že je zde Institut aromaterapie. Ale pokud se někdo chce dozvědět jen nějaký základ o používání éterických olejů, je pro něj několikaleté studium asi zbytečné. Kde se takový člověk může něco dozvědět? Na koho se mohu obrátit, pokud se chci naučit éterické oleje používat?

Pokud můžu mluvit z vlastní zkušenosti, cítí-li se zájemce o aromaterapii dobře v anglickém prostředí, určitě bych doporučila kurzy Roberta Tisseranda. Jeho žena Hanka je Češka, pokud jsou jakékoli problémy, velmi ochotně pomůže. Každý si může vybrat to, co ho zajímá, nabízí různá témata. Člověk by si měl hodně rozmyslet, komu dá svoje mnohdy těžce vydělané finance. Rovněž je vhodné znát základy biochemie, případně toxikologie. Ale to se u Roberta na kurzech dozvíte nebo dostanete od něho tipy na dobrou literaturu. 

Autor článku: Monika Poledníková