„Kvalita medu v českých obchodech výrazně vzrostla“, říká medový someliér Milan Špaček. A apeluje na to, abychom med vyměnili za obyčejný cukr. Med má totiž neuvěřitelné množství blahodárných účinků pro náš organismus

Jaká je průměrná spotřeba medu v České republice?

„V České republice se dlouhodobě průměrná spotřeba medu pohybuje kolem jednoho kilogramu medu na osobu ročně.“

Kolik medu denně je vhodné pro zdraví konzumovat. A jaká dávka je už považována za příliš velkou?

„Med je tvořen hlavně z jednoduchých cukrů. Dle světové zdravotní organizace je doporučená denní dávka 50 g cukru, což je cca 65 g medu. Cukr je však i v ovoci, zelenině a dalších potravinách. Já obecně doporučuji začít jednou lžící medu denně ráno na rohlík nebo pokud sladíte čaj cukrem, použijte zdravou verzi – med. Velmi dobrý je pastovaný med na slazení kávy, protože má velmi příjemně neutrální chuť, která nepřebije chuť a vůni kávy. Lidé, kteří mají rádi sladké, mohou vyměnit sladké dobroty za lžičku medu. Tím uspokojí svoji potřebu po sladkém a zároveň jim tělo poděkuje. Určitě to však není dobré ani s medem přehánět a je potřeba k němu přistupovat jako ke zdravé náhražce cukru.“

Med je významným antioxidantem a životabudičem. S čím vším nám může, po zdravotní stránce, pomoci?

„Med je tvořen pouze z jednoduchých cukrů (fruktózy a glukózy), vody, minerálů a vitamínů, bílkovin (pyl z rostlin) a biologicky aktivní složky, kterou do medu přidávají včely ve formě svých enzymů. Jednoduché cukry tělo umí okamžitě po konzumaci využít a nedochází k zátěži jater, která musí složité polysacharidy štěpit na jednoduché cukry. Kromě jednoduchých cukrů, které tělo přeměňuje na energie, med obsahuje široké spektrum minerálů a vitamínů. To je pro chod lidského organismu důležité a tělo vám za to určitě poděkuje. V neposlední řadě je tu biologicky aktivní složka, kterou do medu přidávají samotné včelky. Ta obsahuje spoustu enzymů a aminokyselin v závislosti na druhu včely. Tyto látky jsou pro naše tělo taktéž velmi důležité a mají velký zdravotní potenciál. U lipového medu jsou ještě v medu obsaženy silice, které jsou výborné při nastydnutí.“

Je spoustu druhů medu. Medovicový, lesní, květový. Jak se v tom vyznat?

„Med dělím dvěma způsoby. Buď se dělí dle původu jeho zdroje na květový (z nektaru květů) a medovicový (ze sladkých šťáv, které vylučuje hmyz, nejčastěji mšic). Nebo můžeme med dělit na smíšeny a jedno-druhový.  Jedno-druhový med je ten, kde převažuje pouze jeden zdroj v medu. Příklady jedno-druhových medů: slunečnicový, řepkový, lipový, kaštanové smrkový, avokádový, koriandrový, pomerančový… Většina medů je však nakombinována z mnoha různých zdrojů a výsledkem je med smíšený, ve kterém je spousta minoritních pylů, ale žádný tam není příliš dominantní. V přírodě prakticky čistý jedno-druhový med neexistuje a vždy je med alespoň částečně namíchán. Pokud však jeho původ z nějakého zdroje přesáhl 50 procent, dá se už mluvit o jedno-druhovém.“

Který z těchto medů je pro naše zdraví nejlepší?

„Každý med je jiný a pro nějakou oblast zdraví je lepší/ horší. Nelze vypíchnout pouze jeden med a mluvit o něm jako o nejzdravějším. Obecně na nachlazení je nejvhodnější lipový med. Obsahuje totiž silice, které napomáhají uvolňovat dýchací cesty a urychlují tak léčení. Na doplnění minerálů a vitamínů jsou vhodnější medovicové medy. Nejvyšší biologicky aktivní složku obsahují zase medy jihoamerické. Opravdu tedy nelze ukázat pouze na jeden druh.“

Jaké vitamíny, minerály a další cenné látky med obsahuje?

„Je zde zastoupeno poměrně velké množství železa, vápníku, sodíku, draslíku, fosforu, zinku a vápníku. Med je i zdrojem vitamínu C a vitamínů skupiny A, B, D, E, H, K.“

Jak poznám skutečně dobrý, kvalitní med?

„Pouhým okem kvalitu medu bohužel nelze poznat. Na světě existuje tisíce druhů nektarodárných rostlin a z každé je med malinko jiný. Každý druh je v něčem trochu jiný a medy se liší v chuti, barvě, vůni a chemicko-fyzikálních vlastnostech. Některý med krystalizuje okamžitě, jiný vydrží roky tekutý. Některý med chutná a voní velmi neutrálně, téměř pouze sladce, jiný obsahuje velmi specifická a silná aroma, které se promítnou i v chuti. Nelze tedy nijak jednoduše určit, zda je med špatný, či dobrý. Kvalitu medu odhalí pouze dobře vybavené laboratoře, které dokáží v medu najít cizí cukry, barviva či jiné příměsi. Taktéž se v medu hledá a kvantifikuje jeho biologicky aktivní složka nebo například počet pylu a z jakých rostlin pochází. Taková jedna z nejmodernějších laboratorních technik je NMR, tedy zkoumání látek v medu pomocí magnetické rezonance.“

Přeci jen je med dost sladký. Jak je na tom, co se týče kalorických hodnot oproti cukru?

„Ve 100 g cukru je 400 kcal, v medu je ve 328 kcal na 100 g. Je tedy trochu méně kalorický.“

Slyšela jsem, že díky svému složení je med schopen dokonce podpořit hubnutí. Je to pravda? Jak med v takovém případě funguje?

„Med je přírodní sladidlo s jiným složením, které podporuje spalování tuků a urychluje metabolismus. Na rozdíl od rafinovaného cukru, který je zdrojem „prázdných kalorií“, obsahuje užitečné vitamíny, minerály, antioxidanty, bílkoviny a vlákninu.“

 Na internetu lze najít návody, jak z medu vyrobit například masku na obličej nebo medový zábal. Je to k něčemu dobré, pokud aplikujeme med zevně?

„Díky svým regeneračním a zklidňujícím účinkům si našel med své místo i v kosmetickém průmyslu. Medová kosmetika je vhodná pro všechny typy pleti. Med vyživuje a hydratuje pokožku, ničí bakterie, má silné čistící účinky a bojuje proti volným radikálům, které způsobují stárnutí pleti. Velmi populární jsou zejména medové balzámy na rty, medové zábaly a masáže, medové pleťové a vlasové masky, hydratační krémy, které dodávají pleti i vlasům svěží vzhled a jas.“

Co mám dělat, pokud mi med doma ztuhne? Jak jej mohu zase přivést do tekutého stavu? A vůbec, proč tuhne?

„Krystalizace medu je přirozený proces. Obecně platí, že čím je v medu více glukózy a méně fruktózy, tím med rychleji krystalizuje. Není to však nic neobvyklého. Některé medy krystalizují v rámci dní (řepkový med), jiné vydrží tekuté roky (avokádový, kaštanový, akátový med). Nejšetrnějším způsobem jak med znovu doma ztekutit je umístit sklenice do horké lázně, kde bude mít voda do 40 °C. Po nějaké době se med znovu stane tekutým.“

Je nějaký zásadní rozdíl mezi tekutým a pastovaným medem?

„Pastovaný med má krémovou konzistenci a nikdy neztuhne. Je to důsledkem přetrhání krystalických vazeb u medu a med díky tomu změní svoji konzistenci na krémovou. Lze si to představit, jako nadrcením a ušleháním tvrdého zkrystalizované medu.“

Medu v Česku dlouhodobě ubývá, takže nabídka rozhodně nepokryje poptávku. Pak nám nezbyde nic jiného než jít do obchodu a nějaký koupit. Čím se máme řídit při nákupu medu, abychom nenaletěli?

„Jak již bylo zmíněno, kvalitu lidským okem nelze poznat. Určitě je dobré kupovat od prověřených dodavatelů a na etiketě se dívat země původu. Často totiž bývá med označován jako „ze zemí EU a mimo EU“ kde může být schován méně kvalitní a cenově levný čínský med, u kterých nelze jednoznačně říct, zda se jedná o přírodní med.“

Může laik nějak poznat pančovaný med?

„Bohužel ani to není možné. Je však třeba říci, že se kvalita medu v obchodech za posledních 10 let výrazně zlepšila. Bohužel však stále není ten stav optimální.“

Autor článku: Monika Poledníková