Rozhovor: „Chcete být zdraví? Musíte mít veselou mysl,” radí lékař a praktik čínské medicíny MUDr. Martin Zahradník

Pane doktore, jste už v důchodu, přesto jste stále v ordinaci a pomáháte lidem. Co Vás na této práci tolik baví?

„Jsem již 10 let v důchodu. V ordinaci jsem proto, že má práce je současně mým koníčkem, pracuji ale už méně, už asi 10 let neoperuji. Velmi si vážím toho, že mohu pracovat, rád s lidmi komunikuji. Všiml jsem si u svých vrstevníků, že pokud přestanou pracovat, tělo i hlava velmi rychle chátrají. A potom také, každý zde máme nějaký svůj úkol a měli bychom odejít, až ho splníme.”

Když se po vaší ordinaci rozhlédnu, vidím plakáty s akupresurními body a také byliny čínské medicíny. Propojujete tedy nějak západní a východní medicínu?

„Propojení východní a západní medicíny je mojí filozofií.”

Co všechno jste vlastně vystudoval a jak jste se dostal k tomu, co nyní děláte?

„Vystudoval jsem Fakultu všeobecného lékařství v Praze na Karlově univerzitě, následně jsem pracoval tři roky na chirurgii v nemocnici v Rakovníku, pak 9 let na Ortopedické klinice Bulovka, následně 3 roky jako přednosta ortopedie SÚNZ Praha, od roku 1990 pět let jako primář ortopedicko-traumatologického odd. NsP Příbram, od roku 1995 jsem soukromý lékař. Mám tři atestace: chirurgickou a dvě ortopedické. Kromě toho jsem vystudoval První školu tradiční čínské mediciny, kde jsem pak působil 10 let jako lektor akupunktury. Současně jsem vystudoval Školu čínské medicíny Long Men Mudr. Michala Strnada v Hradci Králové. Čínské medicině se věnuji až od roku 1995, kdy jsem odešel do soukromé praxe.”

Říkáte o sobě, že jste byl klasický kovaný lékař. Kdy a jak se to stalo, že Vás oslovila alternativní medicína?

„Alternativní medicina mne oslovila díky několika úspěchům akupunktury v mém okolí – první byl můj syn s výhřezem ploténky.”

V čem je pro Vás čínská medicína jiná, oproti té naší medicíně? A mohou se obě vzájemně doplňovat?

„Propojování alternativní, respektive čínské medicíny a západní medicíny je mojí životní filozofií. Čínská medicina je jiná v tom, že bere v potaz širší souvislosti onemocnění a vztahy mezi jednotlivými orgány. Zajímá se o životní styl, stravování, cvičení, rozlišuje konstituční typy člověka, roční období, životní etapy apod. Západní medicína má tuto ideu také, ale musím konstatovat, jak často vidím v praxi, že ,skutek utek'.”

Pokud půjdu k běžnému lékaři s bolestí zad, dostanu hromadu léků. Co se mnou uděláte Vy?

„V akutním stavu můj pacient dostane rovněž léky, opichy a podobně. Eventuelně akupunkturu. Akutní stav je pouze vrcholem ledovce onemocnění, pak je potřeba řešit, jak se pacient k současnému stavu dopracoval a patřičné věci změnit. Je to náročné na pacientovu spolupráci.”

Říká se, že u spousty nemocí a u pohybového systému především, je na vině psychosomatika. Co mi tedy bolesti těla říkají?

„Bolesti těla mi říkají, že dělám něco špatně. Psychika moduluje imunitu, svalový tonus atd.”

Chápu-li správně, tak mě tělo ani nemusí začít bolet, pokud však pochopím, co dělám špatně a změním vzorec chování, je to tak?

„Toto je úžasná myšlenka neb Číňané tvrdí, že dobrý lékař léčí nemoc ještě, než vypukne. Nemoc totiž většinou opravdu vzniká dlouho před tím, než se manifestují příznaky, které člověka nutí začít věc řešit.”

Říkáte, že kdo se nechce změnit, nemůže se uzdravit. Znamená to, že když jsem nemocná a se svým životem nyní nedokážu ani o kousek hnout, protože to zkrátka nejde (může jít třeba o maminku samoživitelku, která je rozběhaná, má dvě práce, pečuje o děti apod.), neuzdravím se?

„Je potřeba eliminovat věci, které k nemoci vedly, tělo má úžasnou adaptační schopnost, ale pouze do určité míry. Při překročení hranice si nemoc vynutí klid a změnu, někdy však je již pozdě.”

Abychom byli zdraví, mohly by nám tedy pomoci pravidelné terapie?

„Bylo by ideální navštěvovat terapeuta pravidelně. Tedy rozhodně i v čase, kdy je člověk ještě v pohodě.”

Venku je zima, trápí nás nemoci z nachlazení. Do lékárny byste mě asi neposlal. Co bych si měla naordinovat, aby mi bylo dobře?

„Stran nemocí z nachlazení záleží, v jakém stadiu je škodlivina přítomna. I když preferuji byliny popřípadě medicinální houby, nemám nic ani proti lékům z lékárny, ale je třeba si uvědomit například, že: teplota je důležitá ke stimulaci imunity a snižovat ji máme pouze je-li velmi vysoká. Důležitý je zejména klidový režim. Trestuhodné jsou reklamy, kdy člověk onemocní chřipkou, spolkne prášek a jde hrát hokej. Pak je nasnadě zánět srdce, ledvin, revmatismus a jiné komplikace.”

Mnoho lidí kolem mě si teď stěžuje na záněty mandlí. Co nám to říká a jak si s takovým problémem poradit?

„Při klasickém zánětu mandlí používám většinou antibiotika. A co nám to říká ? Přečtěte si, prosím knihy od MUDr. Vladimíra Vogeltanze – Etikoterapie. On tyto potíže vysvětluje. Není to totiž na jednu krátkou odpověď.”

A jak vůbec pečovat o imunitní systém, abychom byli zdraví a tyto sezónní virózy se nás netýkaly?

„Každé roční období má svá specifika – tedy jinak se chováme v červenci a jinak v lednu, totéž platí o stravě, sportu a podobně. Jsou to složitá témata – minimálně na víkendový seminář. V poslední době se klade důraz na dostatečný ,soustavný a pravidelný příjem vitaminu C a D, za což se přimlouvám. Dále za pravidelný pohyb, čas strávený v přírodě. A pak za jeden životní postoj, který mi vštěpoval můj dědeček. „Martínku, buď veselé mysli!“ Snažím se na to celý život nezapomenout.”

Autor článku: Monika Poledníková