Vysvědčení není vizitka. Tipy, jak vyřešit špatné známky na papíře

Každé pololetí se odehrává to samé. Ve zprávách se dozvídáme o dětech, které nedošly domů, protože se bojí reakce svých rodičů na vysvědčení. Psychologové píší o tom, jak by měli rodiče na známky svých dětí reagovat. Děti píší na sociální sítě statusy, jak na ně rodiče křičí nebo dostaly výprask. Je toto všechno skutečně nutné? Jde přeci jen o nicneříkající čísla na papíře. Navíc existuje mnoho důvodů, proč dítě domů špatnou známku přineslo. 

Hra na vysvědčení

Systém školství je dlouhodobě kritizován v mnoha ohledech. A právě hodnocení je jeden z bodů, který by se měl změnit. Vliv na známky může mít mnoho věcí, bohužel i případné nesympatie učitele vůči vašemu potomkovi. Špatná známka na vysvědčení by tak měla být maximálně jen varovným signálem pro potencionální problémovou oblast. Nikoliv měřítkem hodnoty vašeho dítěte nebo vašich rodičovských dovedností. Známka neodpovídá tomu co vaše dítě umí či neumí, jaký má talent nebo co je schopno v životě zvládnout.

Známka maximálně vypovídá jen o tom, jak vaše dítě bylo schopno pojmout to, co učitel v hodinách přednáší, jak to vašemu potomkovi utkvělo v hlavě, případně jak byl schopen zvládnout případné testování z daného předmětu. Známka na vysvědčení neříká nic o tom, jak moc vaše dítě dané oblasti rozumí nebo jak bude schopno s nabytými znalostmi naložit v dalším životě. Ne nadarmo se říká, že trojkaři bývají v běžném životě úspěšnější než jedničkáři. Často jde totiž o jedince, kteří si nachází vlastní cestu a nedává jim smysl učení se nazpamět a pouhé odříkávání naučené látky.

Vysvědčení a známky neberou v úvahu originalitu

Každý jsme jiný a v tom tkví velké kouzlo. Kdybychom všichni měli být na stejné úrovni, jak po nás škola požaduje, nebyl by svět pestrý. Nebylo by vynálezců, vědců ani jedinečných lidí s uměleckým nadáním. Někdo vyniká v hudbě, jiný v rukodělných činnostech, další zase v altetice. Je skutečně nutné, aby tito lidé měli jedničku z matematiky, když ji ve svém životě s největší pravděpodobností nebudou potřebovat? A pokud ano, vždy se doučí aktuálně to, co potřebují. Nač tedy hodnotit za něco, co nejsou aktuálně schopni vstřebat?

Systém však známky požaduje a většina škol jeho nařízení striktně dodržuje. Což ostatně požadují i po dětech. Kde jsou dovednosti pro život? Chuť se celoživotně vzdělávat? Umět pracovat v týmu? Kreativně řešit problémy? To se ve škole bohužel neučí. Stejně tak se “nenosí” kritické myšlení a umění komunikace. Důležité je odříkat nazpamět naučené letopočty nebo malou násobilku. Když to dítě nezvládne, má nedostatečnou. A na špatné vysvědčení je zaděláno.

Pozitivní motivace ovlivní vysvědčení

Jestliže vaše dítě přineslo domů vysvědčení, které neodpovídá vašim představám, nezoufejte. Snažte se zachovat klidnou hlavu. Své dítě nekritizuje, nepeskujte, nekřičte na něj a už vůbec nevyhlašujte žádné zákazy ani “výchovná” nařízení. Naopak si se svým potomkem v klidu sedněte a zeptejte se ho, proč špatné známky má. Proč si myslí, že k tomu došlo a co je schopen udělat pro to, aby své skóre případně vylepšil. Možná je problém v učiteli, kterému nerozumí a není schopen látku pochopit. Možná vyniká v něčem jiném a daný předmět pro něj není absolutně důležitý.

Snažte se potomka pozitivně motivovat. Pomozte mu najít cesty, jak se případně zlepšit. Myslete vždy na to, jaké vaše dítě je. Hoďte za hlavu iluzi dokonalosti, ta neexistuje. Bude-li to třeba, sejděte se s učitelem a zjistěte si podrobně vše o stylu výuky, pravidlech, aktivitě a chování vašeho potomka v hodinách i o možnostech, jak byste mohli svému dítěti pomoci k lepším výsledkům.

Špatné vysvědčení? Mluvte se svým dítětem

Pamatujte, že vysvědčení není konec světa. Je to jen jakési konvenční ohodnocení toho, jak učitel vnímá vaše dítě, posléze jeho znalosti. Abyste se tedy dostali k jádru špatného vysvědčení, nechte mluvit i své dítě. Ptejte se ho, jak se cítí ve škole, co je podle něj špatně, případně proč ho daný předmět nebaví. Způsob, jakým dítě školu či studium vnímá, může ovlivnit jeho studijní výsledky. Váš potomek může být přetížený, frustrovaný, nezvládá se učit všechny předměty najednou. Ne všechny děti jsou ve stejném věku na stejné úrovni!

Domluvte se společně na tom, jak danou situaci vyřešíte. Nastavte si pravidla, stanovte si krátkodobé i dlouhodobé cíle, sledujte průběh dalšího studia a oslavte každý pokrok, které vaše dítě udělá. V případě, že nebude nic fungovat nebo půjde o promítnutí nesympatií učitele vůči dítěti, pak máte vždy možnost školu změnit. Třeba právě vašemu dítěti bude mnohem více vyhovat nějaký alternativní způsob vzdělávání. A bez známek a naprosto zbytečného vysvědčení.

Autor článku: Monika Poledníková