Vyzrajte na známé i méně známé poruchy učení

Poruchy učení, jako je dyslexie, dysortografie a dyskalkulie jsou relativně časté. Představují výzvu pro děti i jejich rodiče. V naší republice se péče o ně sice rozvíjí, ale pořád závisí na osobním přístupu učitelů, který nemusí být zrovna jeden z nejlepších.

Nejčastější poruchy učení – dyslexie

Pokud se podíváme na nejčastěji diskutované poruchy učení, mezi něž patří dyslexie a důvod jejího vzniku, narazíme na tři hlavní zmiňované faktory. Dědičnost, kterou odborníci uvádí v polovině se vyskytujících případů, ale její vznik může být ovlivněný také úrazem nebo vývojem dítěte v děloze matky. Nějakým stupněm dyslexie trpí osm až deset procent populace. V jejím případě nejde pouze o problémy se čtením a psaním. Tato porucha učení má vliv také na krátkodobou paměť. Dle odborných názorů se dyslexie vyskytuje častěji u chlapců. Pokud se podíváme na poruchy učení celkově, můžeme najít zmínky o tom, že jimi trpí až 15 procent populace. Tento odhad zahrnuje dyslexii, dysgrafii, dyskalkulii, ale také hyperaktivitu nebo jinou specifickou formu učení.

Dyslektici potřebují speciální cvičení, které nejsou schopné pokrýt běžné učebnice. Díky soustavné práci mohou v současné době děti využívat pomůcky, o kterých se dnešním třicátníkům ani nesnilo. Poruchy učení a práce s nimi je silně vázaná na trpělivou spolupráci rodičů s dítětem. Procvičování, psychická podpora a nestigmatizace napomáhá školákovi s lepším zvládáním látky. V závaznosti na stupni poruchy učení lze dítěti zajistit speciální pedagogickou péči. Děti s dyslexií čtou pomalu a trhaně. Mají potíže s globálním rozpoznáváním slova. Mnoho lidí s dyslexií zaměňuje písmena (například b a d) nebo je obrací. Některé dyslektické děti špatně dekódují slabiky slov, nedokáží si spojit zvuk s určitými písmeny.

Kdy lze poznat poruchy učení?

Rozpoznat poruchy učení lze již v předškolním věku. To, že nejde jen o opožděný vývoj dítěte, ale o poruchu učení, mohou odhalit speciální pomůcky, jako různé slabikáře a interaktivní hry pro děti ve školkách. Díky těmto pomůckám pak mohou rodiče se svým dítětem začít pracovat ještě před nástupem školní docházky. Porucha učení není něco, co můžeme ovlivnit nebo vymazat. Není to ani lenost. Je to ale něco, s čím můžeme i tak efektivně pracovat a pomoct dětem, aby se ve vzdělávacím systému netrápily.

Bez včasné diagnózy a následné odborné péče, se nedostane dítěti dostatečné podpory ve vzdělávacím systému. Při nerozpoznaných poruchách učení se mohou u dítěte rozvinout další potíže, jako nízká sebeúcta, příznaky deprese nebo úzkosti. To může později vést k potížím v osobním, profesním i společenském životě. Při včasné diagnóze poruchy učení lze dítěti poskytnou kvalitní podporu v každodenní existenci s pomocí logopedů, psychomotorických terapeutů, psychologů.

Fakta a poruchy učení

Poruchy učení jsou neurologického původu, nesouvisí s inteligencí nebo nedostatkem stimulace. Mohou být mírné, střední nebo závažné. Na rozdíl od opožděného vývoje, porucha učení nezmizí v průběhu času. Kromě dyslexie je potřeba mluvit také o dysortografii a dyskalkulii. Dysortografici mají problém se psaním slov, velmi zřídka si pamatují pravidla pravopisu. Dyskalkulici jsou ovlivněni ve sféře matematické, mohou být výbornými autory pravopisných textů.

Mají problém s počítáním na prstech, na papíře nebo kalkulačce, nedokáží správně určit množství a učit se matematické tabulky, mají problém se zapamatováním telefonních čísel, nedokáží poznat, zda je některé číslo větší nebo menší než jiné, míchají pořadí čísel a často je zaměňují při čtení. To znamená, že místo 29 mohou přečíst 92.

Poruchy učení a uplatnění v budoucnosti

Děti s poruchami učení mohou žít kvalitní a úspěšný život, jakmile najdou patřičnou  oporu v rodině. Je potřeba budovat jejich dostatečné sebevědomí, pomáhat jim se zaměřit na to, v čem jsou úspěšní (malování, sport, tanec). Rodiče by neměli panikařit, ani když je  porucha učení u jejich dítěte diagnostikována později. Během dospívání se nejvíce vyvíjí přední oblasti mozku, které mají na starost pracovní paměť a orientaci na multitasking (schopnost provádět několik věcí současně).

S podporou rodičů může dítě s poruchou učení naplnit své sny, nastavit svůj život v dlouhodobějším horizontu. Motivujte své děti tím, že jim ukážete někoho slavného, kdo i přes poruchy učení dosáhl pomocí vlastní píle dobrého uplatnění ve sportu nebo jiné společensky významné aktivitě. Někteří si svoje povolání vybrali, jiní se do něho narodili. Typickým příkladem je třeba švédská korunní princezna Victoria. Dítě se má naučit sebepoznání a sebepřijetí, bez ohledu na omezení školním systémem. I když musí vyvíjet větší úsilí při učení, dobrá motivace může pomoct dosáhnout úspěchu v dalších odvětvích