Diagnostika podle jazyka

Na vyplazený jazyk diagnostik posvítí a následně hodnotí povlak, rýhy, okraje jazyka, jeho suchost nebo vlhkost. Především výskyt povlaku a barva v určitých oblastech jazyka poukazuje na některou poruchu daného orgánu.

Z jazyka lze poznat nerovnováhu v organismu, informuje o stavu fyzických orgánů v těle a celého těla. Na našem jazyku se nejvíce odráží stav naší nervové soustavy a našich vnitřních orgánů.

Tradiční čínská medicína

Diagnostika z jazyka patří společně s i například akupunkturou a akupresurou k jedněm z nejstarších a nejrozšířenějších diagnosticko-léčebným systémům na světě. Kořeny tradiční čínské medicíny lze najít v dílech starších více jak 3000 let. Tradiční čínská medicína přistupuje k člověku jako k celku, nemoc nevidí izolovaně, ale pohlíží na ni v kontextu stavu celého organismu. Neléčí tedy jen projevy a symptomy onemocnění, ale hledá příčiny bolestí a obtíží. Ty potom léčí a napravuje celý systém organismu.

Terapie dle čínské medicíny se snaží dovést člověka do harmonie a stavu souznění těla i duše. Vychází z učení o energiích Yin a Yang, které jsou obsaženy v celém vesmíru a i v každé jeho jednotlivosti. Jsou-li tyto dva principy vyrovnány, pak je vše v harmonii. Jedním z důležitých rysů čínské medicíny je její přírodnost. Vychází z přírodních zákonů a k léčbě využívá přírodních prostředků.

Léčení probíhá na přirozené bázi a do těla nejsou dodávány žádné uměle vytvořené látky. Tyto pro organismus cizorodé látky mohou totiž způsobovat nerovnováhu v těle a mívají nepředvídatelné vedlejší účinky, které mohou tělo v dlouhodobém horizontu spíše poškozovat a oslabovat. Tradiční čínská medicína se zaměřuje na celkový životní styl svého klienta. Postupné změny a přivykání na upravený životní styl vyžaduje trpělivost a sebedisciplínu, odměnou je však velmi vysoká úspěšnost a účinnost léčby.

Něco z historie diagnostiky podle jazyka

Tento druh a způsob diagnostiky je jednou z nejcennějších metod čínské medicíny. Cenná na diagnostice podle jazyka je její jednoduchost a relativní okamžitost. Je to také skvělý nástroj pro jednoduchou základní sebediagnostiku klienta každodenně a svépomocí. Takováto sebediagnostika může velmi výrazně přispívat k včasnému záchytu a léčbě některých stavů těla i mysli.

Historie diagnostiky podle jazyka má v Číně tradici přes 2000 let. Zmínky o ní se objevují již ve Vnitřní knize Žlutého Císaře, jedná se o nejstarší klasický spis čínské medicíny z období 2700 př. n. l. V oblasti rozvoje medicíny v Číně došlo ponejvíce v období, kdy byla založena a působila Císařská lékařská univerzita, což bylo v době největšího rozmachu buddhismu v těchto oblastech světa, tj. 600 - 900 n. l. Císařská lékařská univerzita podporovala aplikaci akupunktury, léčbu bylinkami a další metody. V tomto období i v obdobích následujících vzniklo mnoho prací a důležitých knih, které se problematikou diagnostiky podle jazyka zabývají. K totálnímu propadu čínské medicíny bohužel dochází v období Čínské republiky, nejvíce opomíjená byla až do roku 1949. Od doby založení Čínské lidové republiky nastává již zlepšení v oblasti zdravotnictví a celkové renesanci a znovurozvoji čínské medicíny, a to i ve spojení s lékařstvím západních zemí. I v současnosti stále vznikají o diagnostice jazyka nové publikace.

Základní prvky diagnostiky jazyka

Základní zdravotní stav klienta se určuje podle vitality, jasnosti a barvy jazyka. Dobré je, pokud má jazyk živou barvu, je-li barva tmavá a zvadlá, pak toto poukazuje na jisté potíže. Obzvláště důležité je v tomto ohledu vyšetření kořene jazyka.

Barva „těla“ jazyka odráží skutečný stav orgánů a krve.

Povlak odráží vliv horka nebo chladu a současnou tělesnou kondici člověka. Čím tlustší je povlak, tím silnější a významnější jsou patogenní vlivy v těle člověka. Jeho rozložení pak ukazuje, kam až tyto patologické faktory pronikly.

Stav tělesných tekutin v těle ukazuje zvlhčení jazyka.

Některé patologické změny, které můžeme na jazyku pozorovat

Normální barva jazyka je zdravě narůžovělá a jazyk bez povlaku nebo s velmi mírným povlakem, bez pupínků, bradaviček a rýh.

Povlak na jazyku

Výraznější povlak na jazyku se objevuje při různých infekčních onemocněních a při poruše orgánů žaludečně-střevního traktu, na jazyku se mohou objevovat také jiné typy změn: bradavičky, rýhy a podobně.

Tvar jazyka

Z čínské diagnostiky podle jazyka vyplývá, že tvar jazyka jedince je takový, jakou stravu konzumovala jeho matka v průběhu těhotenství. Tvar jazyka pak napovídá jak o zdravotních předpokladech a tělesné kondici jedince, tak o jeho duševních schopnostech a vlastnostech.

Topografie jazyka – souvislost mezi oblastmi jazyka a různými orgány v těle

V Čínské medicíně všeobecně se setkáváme s tezí, že mezi některými částmi těla existují souvislosti. Určité části jazyka odrážejí zdraví tělesných orgánů nebo určitých tělesných částí. Základními pravidly jsou: špička jazyka odpovídá srdci, část jazyka mezi špičkou a jeho středem plicím, střed jazyka odpovídá žaludku a slezině, strany jazyka poukazují na játra a žlučník, kořen ledvinám, tlustému a tenkému střevu a močovému měchýři.

Dále se diagnostik zabývá barvou „těla“ jazyka. Podle jeho vitality a jasnosti barvy lze určit zdravotní stav klienta. Když má jazyk barvu živou, pak je prognóza dobrá, je-li jeho barva tmavá a povadlá, pak může být prognóza negativní. V tomto smyslu je obzvláště důležité pečlivé vyšetření kořene jazyka. Barva „těla“ jazyka je v tomto ohledu asi nejdůležitějším aspektem. Poskytuje okamžitý a jasný obraz momentálního stavu jedince. Může být také spolehlivým indikátorem původu některých citových problémů. Úzkostný člověk nebo člověk, který má potíže s vnitřním klidem, mívá zarudlý celý jazyk nebo jeho špičku. Bledý jazyk může signalizovat nedostatek životní energie a síly, kterou Číňané nazývají čchi.

Diagnostik se orientuje nejen na barvu jazyka, ale i na přítomnost povlaku na jazyku. Normální jazyk by měl mít povlak tenký, bílý a lehce vlhký. Nejtenčí na okrajích a na špičce jazyka, mírně tlustší ve středu a ještě o něco silnější na kořeni. 

Jazyk dítěte

Čím je dítě mladší, tím více se jeho jazyk od jazyka dospělého odlišuje. Tyto rozdíly se stírají ve věku sedmi až osmi let věku dítěte. Jazyk dítěte poskytuje velmi jasný obraz toho, jaké jsou aktuální potíže dítěte, dětské jazyky totiž ještě nejsou zatíženy nahromaděním patologických stavů. Obvykle bývá i za normálního stavu dětský jazyk bledší a vlhčí a barvu mění rychleji, než tomu bývá u dospělých. Nemoc u dítěte bezpečně rozeznáte, objeví-li se mu na jazyku zarudnutí nebo červené tečky. Dítě se musí léčit až do vymizení těchto příznaků a změn na jazyku.

U dětí se stává, že podáváním antibiotik se zničí povlak na jazyku nebo se lokálně ve skvrnách sloupne. Takovýto chybějící povlak nebo poškozený povlak je ukazatelem poškození žaludku. V takovémto případě je vhodné upravit stravu dítěte, zařadit více zeleniny a syrové stravy, případně i léčbu bylinami.

Jak má vypadat „normální“ zdravý jazyk

Barva zdravého jazyka by měla být živá a jasná. Jeho barva by měla být světle červená, zdravě narůžovělá. Normální jazyk by měl být ohebný, ani příliš ochablý, ani však přespříliš tuhý. Normální zdravý jazyk nemá praskliny ani pupínky, bradavice nebo vřídky. Když je vyplazený, tak se netřese ani nechvěje a není nateklý, ani však příliš tenký. Přítomnost povlaku poukazuje na normální trávení, ale povlak není příliš tlustý, má bílou barvu, nikoliv zažloutlou nebo i do jiné barvy zabarvený. Normální jazyk je lehce vlhký, ne však mokrý, ani příliš suchý.