Jsou vejce zdravá nebo nám mohou spíš uškodit? Jaká je pravda?

Vejce byla celou dobu dehonestována zbytečně. Zjistilo se, že jsou naopak zdraví velmi prospěšné. Obsahují totiž celou paletu živin a mohou dokonce i předcházet mnohým chorobám.

Vejce a jejich druhy. Vyznáte se v nich?

V případě, že hovoříme o vejcích, obvykle máme na mysli vejce ptačí, převážně tedy slepičí. Ovšem konzumují se i vejce křepelčí, husí, kachní, pštrosí, bažantí a také vejce perliček (hlavně v Africe) a racků (ve Velké Británii a Skandinávii). Na živiny bohatá jsou i vajíčka šnečí či rybí, takzvaný kaviár. Ptačí vejce se rozlišují podle velikosti a barvy skořápky, jejich nutriční hodnoty jsou ale velmi podobné. Barva skořápek nemá spojitost se složením bílku a žloutku, hlavní roli hraje druh ptáka, způsob chovu a používané krmivo. Vejce domestikovaných vodních ptáků, jako jsou husy a kachny, mívají o něco vyšší obsah tuků a slabě olejnatou příchuť a častěji bývají infikována salmonelami. Křepelčí vejce a světle tyrkysová vejce chilských slepic Araukana by údajně měla být chudší na cholesterol, nicméně žádný výzkum toto nepotvrdil.

Vejce a optimální skladování

Navzdory tomu, co se říká, bychom vejce v žádném případě neměli umývat. Zvyšuje se totiž tak propustnost skořápky pro vzduch i patogenní mikroorganismy. Vejce bychom měli skladovat špičkou dolů v nenasákavých stojáncích a ve stálé teplotě, nejlépe v rozmezí od 5 do 8 °C. 

Složení vejce: Bílek a žloutek

Vaječná skořápka neboli přirozený tvrdý křehký obal vejce je tvořena převážně uhličitanem vápenatým, v menší míře je obsažen i uhličitan hořečnatý, fosforečnany vápníku a hořčíku a barviva. Pod skořápkou se nacházejí dvě papírové blány. Pod papírovými blánami je tekutý bílek, z nějž devadesát procent tvoří voda a deset procent bílkoviny. Sacharidy jsou přítomny pouze v nepatrném množství a tuky prakticky vůbec, z mikroživin jsou v bílku zastoupeny hlavně vitamíny skupiny B. Uprostřed bílku je pak poutky napojenými na blány upevněn žloutek. Polovinu obsahu žloutku tvoří voda, více než čtvrtinu tuky, okolo patnácti procent bílkoviny, devět procent lecitin a jen necelá čtyři procenta sacharidy, je ale bohatý na vitamíny a minerály. 

Složení vejce: mikroživiny

Vejce jsou samozřejmě zdrojem tuků a bílkovin, vynikají obsahem aminokyselin s antioxidačnímu účinky – tryptofanu a tyrosinu. Tryptofan má blahodárné účinky i na spánek. Z celého vajíčka je pak nejvýživnější žloutek. Ten je velmi bohatý na vitamíny a minerály. Zastoupeny jsou hlavně vitamíny A, D, E, K vitamíny skupiny B, karotenoidy (lutein a zeaxanthin), koenzym Q10, selen, síra (sirné látky ve vejcích obsažené podporují imunitní systém a rovněž kvalitu vlasů a nehtů), železo, zinek, vápník a fosfor. Žloutky také obsahují životně důležité a zdraví prospěšné omega-3 mastné kyseliny ikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA).

Vejce: V hlavní roli cholesterol

Přibližně tři čtvrtiny cholesterolu si lidské tělo vyrábí v játrech samo, je nezbytný pro stavbu buněčných membrán, tvorbu žlučových kyselin, vitamínu D i hormonů. Sám o sobě problémy nezpůsobuje, pouze zalepuje místa v cévách poškozená zánětlivými procesy. K zánětlivému prostředí v organismu přispívá vysoká konzumace sacharidů, omega-6 mastných kyselin a trans tuků, stres, kouření a nízká hladina vitamínu C. Jenže vejce tu až takový vliv nemají. Naopak, jsou i schopny mírně snižovat hladinu “špatného” cholesterolu. U naprosté většiny lidí proto nepředstavuje ani denní konzumace vajec žádný problém, naopak tedy může mít preventivní až léčebný charakter. Vejce mohou pomáhat v boji proti kardiovaskulárním chorobám, vysokému tlaku krve, cukrovce 2. typu a obezitě.

Autor článku: Monika Poledníková