Roztroušená skleróza postihuje nejčastěji lidi v produktivním věku. Existují možnosti prevence?

Faktem zůstává, že roztroušená skleróza postihuje primárně mladé a produktivní lidi ve věkovém rozmezí 20 až 40 let a 3x častěji také ženy. Diagnostikována však může být i po 40 roku života. Pojďme si tedy představit několik preventivních kroků, kterými lze předejít tomuto degenerativnímu onemocnění.

Co je to roztroušená skleróza a jak se projevuje?

Jak již bylo v úvodu uvedeno, roztroušená skleróza (zkratka RS) je autoimunitní onemocnění – což lze vykládat tak, že imunitní systém nemocného napadá své vlastní buňky. V tomto konkrétním případě destruuje neurony v centrálním nervovém systému (mozek a mícha). Konkrétně dochází k destrukci myelinu, což je ochranný obal nervových vláken – to může následně komplikovat „komunikaci“ mezi jednotlivými neurony, tedy i mezi mozkem a zbytkem těla.

Mezi základní projevy roztroušené sklerózy patří:

• necitlivost nebo slabost v jedné či více končetinách
• brnění
• špatná koordinace pohybu
• nejistota v chůzi
• rozmazané nebo dvojité vidění
• částečná nebo úplná ztráta zraku na jedno oko (často spojená i s bolestivostí oka)
• zvýšená únava
• kognitivní problémy
• výkyvy nálad

Pakliže u sebe zaznamenáte výše uvedené příznaky (několik z nich), určitě navštivte co nejdříve svého ošetřujícího lékaře. Ten vás pošle dle potíží ke specialistovi, který potvrdí či vyloučí onemocnění roztroušenou sklerózou.

Jak se roztroušená skleróza diagnostikuje a léčí?

Jakmile lékař (obvykle neurolog) pojme podezření na roztroušenou sklerózu, pečlivě pacienta vyšetří. Zkoumána je nejen jeho osobní a rodinná anamnéza. Provádí se totiž i neurologické vyšetření, analýza mozkomíšního moku (při RS je přítomnost tzv. oligoklonálních pásů), krevní odběry pro vyloučení jiných potíží a magnetická rezonance. Specialista tedy v rámci výsledků vyšetření posuzuje více kritérií, která jsou specifická pro diagnostiku RS. Tato kritéria se v lékařském světě nazývají McDonaldova a zahrnují výskyt + počet lézí na mozku nebo v míše (také tzv. plaky), zdravotní obtíže (tzv. ataky, v počátku nemoci se hovoří o klinickém izolovaném syndromu – CIS) a samotný průběh nemoci. Definitivní diagnostika onemocnění je tedy poměrně složitým procesem, který má svá specifika.

Při potvrzení roztroušené sklerózy se zahajuje léčba. Její forma však závisí na stadiu samotné nemoci. Pokud se jedná o akutní příznaky, obvykle bývají podávány kortikosteroidy ve vysokých dávkách (buď tablety nebo infuze). V rámci dlouhodobého hlediska se pak přistupuje k biologické léčbě.

Možnosti prevence aneb Nedejte roztroušené skleróze šanci!

Lékaři a vědci pracují neustále na zkoumání příčin roztroušené sklerózy, čímž také přichází na možné cesty prevence. Pro své zdraví tedy můžete udělat během života mnohé. Na co se zaměřit?

• Eliminujte ve svém životě (pokud možno) stres, tedy více odpočívejte a pečujte o své duševní zdraví. Vědci přišli se zjištěním, že extrémně stresující situace v životě mohou zvýšit riziko rozvoje roztroušené sklerózy o 17 až 30 %.
• Nekuřte cigarety ani jiné tabákové výrobky. Kouření je jedním z rizikových faktorů pro rozvoj RS. Stejně nebezpečné však může být i tzv. pasivní kouření!
• Jezte vyváženou stravu. Mnohé studie prokázaly, že zejména obezita u dospívajících může představovat v dospělém věku zvýšené riziko rozvoje roztroušené sklerózy. Obecně lze tedy říct, že optimální hmotnost je v prevenci nemoci také zásadní. Proto jezte nutričně hodnotné potraviny a netloustněte.  
• Zůstaňte fyzicky aktivní. Věnujte se jakýmkoliv sportům či denním procházkám. I to přispěje celkovému zdraví.
• Doplňujte vitamin D. Vědci také zjistili, že dostatečná hladina vitaminu D může předcházet rozvoji RS. Užívat můžete buď doplňky stravy, anebo se pravidelně vystavovat slunečním paprskům, což vás nic nestojí…

Zajímavé jsou však i výsledky jiných studií, které prokazují, že pití červeného vína může díky obsahu resveratrolu též působit preventivně/proti rozvoji roztroušené sklerózy – tato látka má totiž protizánětlivé účinky. Samozřejmě je vhodné udržet přiměřené množství. A ještě jedna dobrá zpráva na závěr pro kávomilce! Vědci přišli v roce 2016 s tím, že lidé popíjející více kávy za den (asi 4 šálky) mohou vykazovat podstatně nižší riziko rozvoje RS!

Autor článku: Iveta Reinisch