Téměř neznámé isoflavony. Skutečně nám škodí nebo jde o zázrak pro ženy?

Isoflavony se hojně vyskytují v luštěninách. Bohatým zdrojem jsou pak především sójové boby i další potraviny z nich vyrobené. Tedy tofu, miso či tempeh. Najdeme je však také v ovoci, zelenině, v čokoládě, čaji i ve víně.

Působení isoflavonů na lidské tělo

Isoflavony jsou typem fytoestrogenu, tedy rostlinné sloučeniny, která má účinky podobné hormonu estrogenu – klíčového pohlavního hormonu. Právě chemická struktura isoflavonů je s estrogenem téměř totožná. Díky tomu se tak isoflavony mohou vázat na mnoho estrogenových receptorů v těle. Působení isoflavonů v lidském těle závisí i na tom, jak dobře je dokážeme absorbovat. Poté, co isoflavony zkonzumujeme, náš organismus je buď okamžitě absorbuje nebo jsou rozloženy mikroby ve střevech. Ti je rozloží buď na sloučeniny podobné estrogenu nebo na antiestrogenní sloučeniny s opačnými účinky. To je hlavní důvod, proč se dopady isoflavonů na jednotlivce liší.

Isoflavony a hormony

Isoflavony mohou tedy poskytovat buď proestrogenovou nebo antiestrogenovou aktivitu. Což závisí i na existující estrogenní aktivitě. Pokud jsou hladiny estrogenu v těle nízké, tedy například v menopauze, pak se s největší pravděpodobností podpoří tvorba estrogenu. A v případě, že je v těle estrogenu moc, mohou fytoestrogenu hladinu opět srovnat k normě. Odborné studie zjistily, že ženy v menopauze konzumující sójové produkty nebo izolované sójové isoflavony prostřednictvím doplňků stravy, zažívají méně návalů horka a uvádějí lepší kvalitu života. Rovněž mají zdravější kosti, což pomáhá předcházet osteoporóze a zlomeninám kostí.

Isoflavony a dopady na lidské zdraví

Strava bohatá na luštěniny, především pak sójové produkty a cizrnu, může pomoci snížit riziko vzniku chronických onemocnění a kardiovaskulárních obtíží. Vyšší příjem isoflavonů může dokonce snižovat riziko vzniku rakoviny prsu. Zvýšený příjem isoflavonů je spojován i s menším rizikem rozvoje diabetu II. typu. A podle odborníků může konzumace isoflavonů spustit v těle i řadu protizánětlivých mechanismů. 

Doplňky stravy s isoflavony

I když existuje spousta výzkumů, které isoflavony zkoumají, neexistuje jednotný názor, jak by se měly užívat ve formě doplňků stravy. Doporučené dávkování i doba užívání se totiž mohou značně lišit v závislosti na různých zdravotních cílech. Obecně však platí, že konzumace mírného množství potravin obsahujících isoflavony, se zdá být nejbezpečnější variantou. Rozhodně je důležité myslet i na to, že isoflavony mohou interagovat s určitými léky. Především jde o léky na cystickou fibrózu, ledvinové kameny nebo hypertyreózu.

Na vyšší příjem fytoestrogenů by měly být opatrné především ženy v reprodukčním věku, kdy tyto látky mohou narušit reprodukční aktivitu. Rizika jsou pak také u dětí, neboť mohou zapřičinit předčasný nástup puberty. Některé studie dokonce zaznamenaly poruchy menstruačního cyklu žen, které byly v útlém věku živeny náhradou mateřského mléka na bázi sóji. Fytoestrogeny pak mají značný vliv také na štítnou žlázu. Pokud se s onemocněním tohoto orgánu léčíte, rozhodně řešte případnou suplementaci s lékařem nebo farmaceutem. Fytoestrogeny, tedy isoflavony, mohou mimo jiné blokovat i syntézu tyroxinu. Ze stejného důvodu je i vhodné zvážit případnou suplementaci u těhotných či kojících žen.

Autor článku: Monika Poledníková