Nepodceňujte rizika sociálních sítí!

Ty nejznámější a nejoblíbenější sítě, jako jsou Facebook, Twitter nebo mySpace, jsou podle expertů využívány více než 250 miliony lidí na celém světě a každým dnem se toto číslo zvyšuje.

Převážně mladí lidé pro sebe sociální sítě objevili a hojně je využívají. Komunikace v rámci sociálních sítí je zábavná a rozvíjí přátelství i sociální dovednosti, na druhou stranu však přináší bezpečnostní rizika.

Kyberšikana je zřejmě nejznámějším zneužitím informačních komunikačních technologií. Ke kyberšikaně lze využívat nejen sociálních sítí, ale i mobilních telefonů a internetu. Jedná se o takové jednání, které má záměrně někoho jiného vyvést z rovnováhy. Obětí kyberšikany stále přibývá, proto je důležité věnovat se její prevenci, a to zejména mezi dětmi a dospívajícími.

Kyberšikana a tradiční šikana

To, co je kyberšikaně a tradiční šikaně společné, je cíl někomu ublížit, a to fyzicky či psychicky. V mnoha případech se jevy jednotlivých druhů šikan prolínají a doplňují. Virtuální svět se od toho reálného dost liší, a tak se i tradiční šikana v mnohém od kyberšikany odlišuje. Hlavním rysem kyberšikany je její anonymita. Lidé komunikují nezatíženi svými sociálními rolemi, fyzickými nedostatky, a pokud s někým v kontaktu být nechtějí, mohou komunikaci snadno ukončit. Záleží jen na nás samotných, jak se k těmto možnostem, které nám technologie nabízejí, postavíme.

Hlavní rysy kyberšikany

1. Útočníci jsou anonymní

Ve virtuálním prostředí vystupují útočníci většinou pod přezdívkou = nickem. Pro agresora není problémem vytvářet stále nové identity. Pocit nepolapitelnosti posiluje agresorovu touhu a odvahu zkoušet drsnější metody a formy útoků a třebas i další útoky podnikat. Takováto anonymita však mnohdy může být zdánlivá, neboť totožnost útočníků je mnohdy možné účinnými postupy odhalit.

2. Mění se profil útočníků i profil obětí

Ve virtuálním světě nezáleží na věku, pohlaví, síle ani sociálním postavení útočníka. Původcem kyberšikany může být každý se znalostmi z informačních technologií, třeba i fyzicky slabý jedinec. Pro oběti tohoto druhu šikany také platí to, že se někdy sami stávají pachateli kyberšikany nebo jejími pozorovateli. Navazování sociálních kontaktů ve virtuálním světě je dnes poměrně obvyklé. Jakožto prevence kyberšikany se doporučuje chovat se i na internetu bezpečně a zodpovědně, zbytečně neriskovat a nezveřejňovat osobní údaje či osobní fotografie.

3. Místo a čas útoků se mění

U tradiční šikany lze alespoň částečně předpovídat, kde k útoku dojde, ale s šikanou ve virtuálním prostoru se můžeme setkat kdykoliv a kdekoliv. Obětí útoku se můžeme stát vždy, když jsme připojeni k internetu nebo u sebe máme mobilní telefon. V takovém případě nemáme kam se před kyberútokem schovat. Útočník si nás může najít kdykoliv, a to i v bezpečí domova, třeba i o půlnoci.

4. Chování lidí ve virtuálním světě je jiné než ve světě skutečném

Ve virtuálním světě si mohou lidé hodně „vymýšlet", udávat jiný věk, povolání, informace o sobě a záměrně tak s těmi, se kterými komunikují, manipulovat. Někteří lidé se ve virtuálním světě chovají méně opatrně než ve světě reálném. Například jsou odvážnější i v komunikaci o citlivých tématech, komunikují bez zábran apod. Odvažují se k tomu zkoušet takové metody, ke kterým by se ve světě skutečném neodhodlali. Nevidí, jaký dopad má jejich chování na oběti, a pokud vezmeme v úvahu, že napadené osoby ani nemusí znát osobně, pak je celá situace ještě složitější.

Virtuální komunikace navíc nabourává představu o tom, jak komunikace mezi lidmi probíhá a jak se vytváří mezilidské vztahy.

5. Při šíření kybešikany bývá útočníkovi nápomocné i jeho publikum

Prostředky kyberšikany je možné velice jednoduše rozesílat dál, a tak může mít kyberšikana velmi početné publikum. Pokud jsou citlivé zprávy, nahrávky nebo fotografie publikovány na internetu, pak o šíření jejich obsahu se mnohdy postarají jiní. Toto „publikum" pak umožňuje zvyšovat intenzitu útoku a zhoršovat jeho dopad na oběť.

6. Dopady kyberšikany na oběť nebývá snadné rozpoznat

Kyberšikana je většinou spojená s psychickým týráním oběti. Na rozdíl od šrámů a modřin ty psychické jizvy nejsou na první pohled tak dobře viditelné. Oběti kybernetické šikany bývají mnohdy uzavřené sami do sebe a o svých problémech nekomunikují. Důvodů pro takové chování může být více, ať už je to stud, strach, obava z nepochopení, nerozpoznání psychické šikany atd. To může vést k tomu, že na svoji situaci zůstávají sami, a tak ji často nezvládnou.

7. Kybešikana může být i neúmyslná

Kyberšikana může někdy být i výsledkem toho, že nějakou situaci nebo reakci daného člověka špatně odhadneme. Náš žert může někomu dalšímu způsobit bolest.

Stalking a kyberstalking

Opakované a stupňované obtěžování o různé intenzitě může mít různou intenzitu i různé formy projevů. Jedná se o pronásledování, "bombardování" sms zprávami, e-maily, telefonáty či různými „dárky" o které oběť nestojí. Ve spojení s IT technologiemi používáme termín kyberstalking. Nejčastějšími obětmi stalkingu bývají celebrity, ex-partneři a politici. Nejtradičnějšími způsoby snahy o navázání kontaktu s obětí jsou zprávy s různým obsahem. V rámci snahy kontaktovat oběť je využívána široká paleta citů.

Stalker demonstruje svoji sílu způsobem, který v oběti vyvolává strach. Může jít o fyzické pronásledování oběti například cestou do práce nebo z práce, čekání na oběť před domem, výhrůžky, snaha o kontrolu nad životem oběti. Pronásledovaná oběť pak někdy bývá i obětí sexuálně motivované vraždy. Dalšími etapami stalkingu může být ničení či poškozování věcí oběti. Může to být poškrábané auto, propíchané pneumatiky u auta, rozbité okno, likvidace domácího mazlíčka, poškozování osobních věcí. Není až tak neobvyklé, že se stalker vydává za oběť. V rámci stalkingu či kyberstalkingu dochází ke snaze očernit oběť například šířením nepravdivých informací v práci, přátelských vazbách nebo v jiném nejbližším okolí.

Rozpoznat stalkera nemusí být vůbec snadné a často se to ani nepodaří. Častěji jsou stalkery muži než ženy, ženy jakožto stalkerky však bývají problematičtější pro svoji vytrvalost a systematičnost.

Stalkerem může být osoba, kterou oběť osobně zná a ví, že ji pronásleduje. Může jít také o osobu, kterou osobně zná, ale neví, že ji pronásleduje, nebo jde i o osobu, kterou osobně nezná, například hledá své oběti na internetu.

Stalking je významným fenoménem i pro kriminalistiku, neboť někdy může předznamenávat závažnější násilné trestné činy.

Typologie stalkerů

1. Bývalý partner

Člověk není schopen přijmout ukončení vztahu, ať už se jedná o vztah pracovní, obchodní, terapeutický nebo partnerský, intimní.  Chování stalkera je v tomto případě motivováno touhou obnovit zaniklý vztah nebo touhou po odplatě za odmítnutí. Může se cítit ponížený odmítnutím, pociťuje pocit ztráty v kombinaci s frustrací, hněvem i žárlivostí. V mnoha případech má tento typ stalkera slabé sociální dovednosti a povrchní sociální kontakty.

2. Uctívač

Tento typ pronásledovatele touží po vztahu s osobou, která jej zaujala. Předpokládá, že vyhlédnutý protějšek bude jeho city opětovat, neusiluje primárně o sexuální vztah, spíše převažuje touha být obdivovanou osobou přijat, akceptován. Jakákoliv reakce z druhé strany povzbuzuje a motivuje k dalšímu jednání. Má zvýšené citové nároky, je-li odmítnut, pak se může objevit vyhrožování, snaha o poškození druhého, zastrašování, násilí. Mezi tento typ stalkerů patří tzv. celebrity stalkers – pronásledovatelé známých osobností.

3. Neobratný nápadník

Tito lidé jsou sociálně neobratní s malou schopností seznámit se. Touží po intimních nebo romantických vztazích, ale nedokážou je navázat. Nezřídka bývají narcističtí, mají nedostatek empatie. Snaží se o fyzický kontakt s obětí (držet ji za ruku, políbit,...), zpravidla se však k žádnému násilí neuchylují. Obvykle není tak vytrvalý jako jiné typy stalkerů.

4. Ublížený pronásledovatel

Motivem pronásledování je skutečná či domnělá újma, kterou mu oběť způsobila. Útoky spočívají v zastrašování a vyhrožování. Bývá velice vytrvalý, obtěžování mu přináší pocit uspokojení a moci nad obětí. Chování tohoto typu stalkera bývá nezřídka iracionální a paranoidní. Neuchyluje se k fyzickému násilí, spíše k slovnímu zastrašování, vyhrožování, mstí se na domácích zvířatech, vloupává se do domu či bytu oběti atd.

5. Sexuální útočník

Tento typ stalkerů má útočné až sexuálně agresivní chování. Usilují o fyzický nebo sexuálně motivovaný útok na oběť. Motivací je touha po sexuálním uspokojení nebo pocit ovládání oběti. Jedná se obvykle o sexuální devianty s nízkou schopností sociálního chování. V jejich chování se projevuje sadismus, masochismus, voyeurství, exhibicionismus, obscénní chování a další.

6. Poblouzněný milovník

Tento typ stalkera žije v přesvědčení, že je do něj oběť zamilovaná a veškeré jeho chování si interpretuje tak, aby podporovalo jeho iluzi. Je přesvědčen, že jeho vysněná romance se stane pevným skutečným vztahem, může také trpět akutní paranoiou. Obvykle si vybírá oběť s vysokým sociálním statutem a neguje zpravidla jakákoliv právní řešení situace z druhé strany. Pokud se nedostane do péče psychologa, obvykle dál ve stalkingu pokračuje.

7. Kyberstalkeři

Jedná se o typ pronásledování, při kterém stalker využívá informační a komunikační technologie. Svoje pronásledování obvykle uskutečňují prostřednictvím elektronických médií. Kyberstalking se může stát doprovodným jevem jakéhokoliv výše uvedeného typu stalkingu.