Svatý Martin dnes přijíždí! Upečte si svatomartinskou husu nebo skvělé martinské koláče

Pečená husa, martinské rohlíčky či lampiónový průvod. A nepochybně i svatomartinské víno, které se otvírá slavnostně již tradičně 11. 11. v 11 hodin a 11 minut. Svatý Martin toho má pro nás zkrátka hodně. Pojďme si tedy projít všechny známé tradice, které jsou s dnešním dnem spjaty.

Svatý Martin a svatomartinská husa

Snad nejznámější tradice, kterou by bylo škoda nedodržet. Lahodná pečená husa se zelím a dvěma druhy knedlíků (ale mohou to být i lokše, noky nebo bramborové placky) by měla být základem svatomartinského menu. Zvyk jíst v tento den pečenou husu sahá dávno do minulosti, což potvrzují i mnohé staré kalendáře, na nichž je právě u data 11. listopadu vyobrazená husa. Tradice svatomartinské husy se v Čechách datuje jistě až do 15. století. Naši předkové také podle husy předpovídali, co bude. Například pokud měla husa více podkožního tuku, byli přesvědčeni, že bude tuhá zima. Prozkoumávali i prsní kost. Jestliže byla světlá, měly být bílé Vánoce. A prozkoumávala se i hřbetní kost. Když byla světlá, měl být na horách sníh. Tmavá nebo kropenatá pak předpovídala plískanice. Ovšem dávná legenda praví, že svatý Martin se před svým jmenováním na biskupa schovával mezi husami. Při své skromnosti nechtěl totiž tento titul přijmou. Husy ho však svým kejháním nakonec prozradily. 

Svatý Martin a svatomartinská husa –⁠ recept

Přísady:

• 1 chlazená husa
• 2 lžičky rozmarýnu nebo tymiánu
• 1 jablko
• 1 hruška
• hrst sušených švestek
• sůl, kmín

Příprava:

Svatomartinská husa se nejprve pořádně omyje a osuší. Pak ji zevnitř i zvenku osolíme a pokmínujeme. Vetřeme i připravené bylinky. Do husy schováme jablko, hrušku i půl hrsti sušených švestek. Vložíme do pekáče, přikryjeme alobalem a necháme alespoň 4 hodiny, ideálně však přes noc, v chladu. Dvě hodiny před pečením pak husu dáme do místnosti, kde je pokojová teplota a necháme ji stát. Nikdy nedávejte husu z chladu přímo do trouby! Až se rozhodnete, že je čas péct, roztopte troubu na 130 stupňů. Při této teplotě se svatomartinská husa peče 4-6 hodin, průběžně ji podléváme. Ke konci pečení pak zvýšíme teplotu na 160 stupňů, odkryjeme ji, přihodíme zbytek švestek a dopečeme.

Svatý Martin a svatomartinské víno

Čím jiným zapít svatomartinskou husu než dobrým vínem! Ač se může zdát, že jde o poměrně mladou tradici, není tomu tak. Svatomartinské víno bylo oblíbené už za vlády rakouského císaře Josefa II. Pravdou ale je, že v České republice byla tato tradice obnovena až v roce 2004. A čím je víno, které má v režii svatý Martin výjimečné? Má jedinečných charakter. Je lehké a má nižší obsah alkoholu. Aby však víno, které si koupíme, mohlo mít označení “Svatomartinské”, musí splňovat určitá přísná kritéria.

Svatý Martin a lahodné svatomartinské rohlíčky

Také vznik svatomartinských rohlíčků je zahalen tajemstvím. Dříve se jim říkaly také martinské podkovy, rohy, roháče, zahýbáky nebo martiny. Byly svázány do tvaru zahnutého válečku, plnily se mákem, ořechy, mrkví nebo hruškovými či švestkovými povidly. Říká se rovněž, že svatý Martin měl svůj svátek právě v dobách slavností Baccha, boha vína, který byl zobrazován se dvěma růžky na hlavě. Právě proto se údajně začalo péct toto pečivo, které mělo podobu těchto růžků.

Svatý Martin a svatomartinské rohlíčky –⁠ recept:

Přísady:

• 225 špaldové mouky
• 2 žloutky
• 125 g měkkého másla
• 1 lžíce cukru moučka
• 75 ml smetany ke šlehání
• špetka soli
• ořechová nebo maková náplň

Příprava: 

Ve větší míse smícháme mouku, žloutky, máslo, cukr, smetanu i sůl. Prohněteme a vypracujeme ručně nebo robotem hladké, nelepivé těsto. Zabalíme jej a uložíme alespoň na půl hodiny odpočinout do lednice. Těsto na svatomartinské rohlíčky pak rozdělíme na pět koulí. Každou kouli rozválíme na kruh. Nožem nakrájíme na trojúhelníky. Na každý z nich dáme vybranou náplň a rolujeme do tvaru rohlíčků. Svatomartinské rohlíčky dáme na plech vyložený pečícím papírem a pečeme při teplotě 180 stupňů cca 20 minut. 

Svatý Martin a svatomartinské hody či posvícení

Svatomartinské veselí a hodování má svůj původ nejspíš ve Francii. Údajně i právě v Tours zasadil sám svatý Martin vinnou révu. Ostatně právě ve Francii byl svatý Martin vyhlášen za partona vína a vinařů. Den svatého Martina byl ale i důležitým hospodářským dnem. Končila pastva, dělaly se zásoby na zimu, konzervovaly se potraviny… Někdy v 15. a v 16. století čeládka slavnostně také ukončovala služební rok, dostávala mzdu a slavila nastávající “volno”. Dnes jsou oblíbené především takzvané svatomartinské průvody nebo svatomartinské lampiónové průvody.

Autor článku: Monika Poledníková