Změna času se blíží. Jak připravit tělo na změnu času, aby nás to negativně nepoznamenalo?

Změna času byla původně navržena jako způsob optimalizace denního světla. Mělo se za to, že to přinese velké úspory energie. Údajně by mohla také pomoci předcházet dopravním nehodám a snižovat kriminalitu. Podle odborníků dnes však nic z toho neplatí a změna času je naprosto zbytečná záležitost. I přes varování vědců, že změna času může mít škodlivé následky na zdraví, není na pořadu dne její zrušení.

Změna času může ublížit

Přesto, že jde o pouhou jednu hodinu spánku, může mít ve výsledku její absence negativní vliv na naše zdraví. Významně negativně může působit především u jedinců, kteří spí méně než doporučených sedm až devět hodin. A dále u lidí s chronickými zdravotními obtížemi. Výzkum provedený před čtyřmi lety rovněž odhalil, že kvůli narušení hlubokého spánku kvůli změně času, přibývá týden po přetočení ručiček na hodinách dopravních nehod. A to v průměru o šest procent! Podobně studie publikovaná v říjnu v roce 2018 potvrdila významný nárůst úrazů či nehod a tudíž i návštěv na pohotovosti. Zvýšená čísla se opět týkají jednoho týdne po změně času. Problém je zároveň i to, že studie z roku 2021 upozorňuje na 18procentní nárůst lidkých chyb souvisejících s bezpečností. Opět se to děje první týden po změně času ze zimního na letní.

Změna času rozhodí vnitřní hodiny

Změna času může mít také dlouhodobě neblahé účinky na naše vnitřní hodiny. Přitom ná cirkadiánní rytmus si můžeme představit jako takový náš vnitřní “rozvrh”, kterým se řídí všechny naše tělesné orgány. Tělo jej striktně dodržuje, jelikož nám to pomáhá udržovat každodenní tělesní funkce. A nejde jen o spánek a bdění, ale rovněž například o metabolismus, srdeční funkce, trávení a podobně. Naše vnitřní hodiny jsou zvyklé na den a noc, které se pravidelně střídají. Jakékoliv změny v tomto směru jsou pro organismus náročné a tělu tak může chvíli trvat než se jim přizpůsobí.

Změna času a kortizol

Ostatně mnoho tělesných systému a procesů se řídí právě cirkadiánními rytmy, které jsou konzistentní. Tyto rytmy spouštějí fyzické, mentální a behaviorální změny v těle a snaží se nás udržet ve zdraví. Pokud je narušíme, mohou se objevit zdravotní problémy. Ostatně právě nejcitlivější na tyto změny je naše srdce. Což potvrzují i vědci, neboť právě v jarním období narůstá až o čtvrtinu riziko vzniku srdečního infarktu.

A opět se to týká prvního týdne po změně času. Na vině by mohl být hormon kortizol, jelikož změna času může narušit jeho pravidelné uvolňování. Kortizol je uvolňuje pravidelně ráno ve stejnou dobu, aby nám dodal energii, díky které se dostaneme ze spánku do bdělého stavu. 

Tipy, jak ustát změnu času

• Kvalitní spánek: Čím lepší je nás spánek před změnou, tím lépe se naše tělo se změnou času srovná. Nezapomínejte ani na důkladné dodržování spánkové hygieny před spaním. Choďte spát i vstávejte ve stejný čas. A spěte ideálně v dobře vyvětrané místnosti.
• Snadnější změna času: Aby pro vás změna času nebyla šoková, začněte si upravovat dobu spánku již před změnou. Začněte vstávat třeba o deset nebo patnáct minut dřív než jste zvyklí. Tělu to může pomoci lépe se přizpůsobit.
• Večerní jídlo: Na noc nekonzumujte příliš těžké jídlo. Poslední jídlo snězte nejpozději dvě hodiny před usnutím. Organismus se tak nebude muset tolik soustředit na zažívání. Ve výsledku si tak lépe odpočinete.
• Přetočte všechny hodiny: Večer, před změnou času, doma přetočte všechny hodiny. Ráno pro vás nebude změna času tolik matoucí. Probudíte se do nového dne a nebudete již muset v tomto směru nic řešit.

Autor článku: Monika Poledníková