Autismus u dětí a jeho příznaky

Autismus u dětí je možné rozpoznat již v raném věku. Nejčastěji je diagnostikován mezi druhým až třetím rokem života dítěte. Co se týká poměru autistických dětí co do pohlaví, je podstatně nevyrovnaný. Nemoc totiž daleko více postihuje chlapce nežli dívky.

Mnozí rodiče autismus u dětí zaregistrují v momentu, kdy je dítě netypicky samotářské, nekomunikativní a tiché. Autistické děti mají zkrátka svůj vlastní svět, v kterém je jim dobře i bez ostatních lidí.

Autismus u dětí a jeho projevy

Proč autismus u dětí vniká není v podstatě známo. Někteří odborníci si domnívají, že jeho původ lze hledat v genetice. K neurologickým změnám na mozku dochází již v prenatálním stadiu, a tak se dítě již s autismem rodí. A jaké jsou specifické příznaky dětského autismu?

• neschopnost se vcítit do druhých lidí
• sociální izolace (absence potřeby kontaktu s lidmi)
• neschopnost navázat vztahy s okolím
• přecitlivělost, nebo naopak apatický přístup vůči vnějším podnětům
• odmítání jakýchkoliv změn a upřednostňování stereotypu
• absence očního kontaktu
• nulová reakce dítěte na oslovení
• apatické vnímání fyzického kontaktu s ostatními lidmi

Autismus u dětí a jeho diagnostika

Diagnostikovat autismus u dětí je poměrně zdlouhavé a obtížné. V této oblasti totiž neexistují žádné invazivní vyšetřovací metody, které by dětský autismus mohly s jistotou potvrdit. Jedinou spolehlivou variantou je tedy cíleně dítě sledovat a všímat si specifických změn v jeho chování. Odlišnosti mohou zpozorovat prvně rodiče, a to již v kojeneckém a batolecím věku. Typicky autistické děti totiž nereagují na své okolí, tudíž nežvatlají, nenapodobují dospělé a neopakují slova. Mezi základní vyšetřovací metody autismu u dětí může zařadit:

• posouzení celkové anamnézy dítěte (genetické předpoklady, onemocnění v rodině)
• komplexní fyzikální vyšetření dítěte (zhodnocení zdravotního stavu, zraku, sluchu a v neposlední řadě je důležité i neurologické vyšetření
• psychiatrické a psychologické vyšetření, tj. zaměření především na oblast sociální interakce, představivosti a komunikace s okolím (takzvaná autistická triáda)

Autismus u dětí je možné specifikovat i prostřednictvím speciálních screeningových metod jako jsou například takzvaná CARS (Škála dětského autistického chování) nebo DACH (Dětské autistické chování). V obou případech se jedná pouze o zmapování určitých příznaků u dítěte, které mohou vést až k diagnostice autismu.

Autismus u dětí a možné zdravotní komplikace

Děti, které se narodily jako autistické, nemívají problémy pouze psychologického a sociálního charakteru. Často bojují i s fyzickými potížemi, které je mohou v průběhu života značně omezovat. Až u třiceti procent dětí s autismem je prokázaná epilepsie. Objevit se mohou rovněž i poruchy zrakové, či sluchové. Autismus u dětí často způsobuje i obtíže pohybového aparátu. Dotyčný má například skoliózu, či jiné vadné držení těla, ploché nohy (musí nosit ortopedické vložky do bot), nebo zkrácené svaly a šlachy.

Autismus u dětí a jeho léčba

Samotný autismus u dětí není bohužel vyléčitelný, jelikož se jedná o onemocnění vrozené. To ale ničemu nebrání v tom, aby autistickému dítěti nebyl usnadňován život různými metodami. S výhodou je, když dítě pravidelně navštěvuje například speciální psychologickou, nebo pedagogickou poradnu, která pomůže se začleněním do společnosti a vypořádáním se s projevy nemoci. V případě fyzických obtíží spojených s pohybovým aparátem je vhodné navštěvovat i zkušeného fyzioterapeuta, který se zaměřuje na takzvanou Vojtovu metodu. Ne vždy je ale tento způsob terapie po autistu vhodný. V ojedinělých případech se přistupuje i k pobytu v hyperbarické komoře.

Autismus u dětí – podstatná je individuální náhled

Pakliže rodiče řeší autismus u dětí, je podstatné zejména to, že budou ke svému potomkovi přistupovat individuálně. Autistické dítě, ke kterému se okolí chová vhodným způsobem, může žít poměrně kvalitním životem bez agresivních výpadů, či nebezpečného sebepoškozování. Nejdůležitější body v této oblasti jsou:

1. Hluboké porozumění v momentu, kdy je dítě neklidné, zlobivé a urputné. Autismus u dětí tento druh chování způsobuje a rozhodně tak není záměrné. Proto je velmi důležitá tolerance. Rodiče by neměli přistupovat k trestům a okřikování, jako tomu je u zdravých zlobivých dětí.
2. Potřeba přesného denního harmonogramu a rutiny. Autistické děti budou klidnější a spokojenější, pokud jim poskytnete určitým stereotypem jistotu a bezpečí. Jakékoliv vytržení z tohoto stylu života může způsobit neklidné chování.
3. Jasná sdělení, co se týká denních úkonů. Autista hůř porozumí požadavkům a sdělením, které nejsou konkrétní.
4. Včasné reakce na netypické chování. Pokud je vaše dítě s autismem náhle ve stresu, křičí, pláče, nebo se vzteká, je možné, že jej něco vyrušilo. Může to být nezvyklý zvuk, nečekaný dotyk, nebo jen celková únava. V těchto případech eliminujte rušivé podněty a s potomkem najděte klidné ničím nerušené místo k relaxaci. Ideální je samozřejmě známé domácí prostředí.
5. Fyzický kontakt, jako je pohlazení a objímání praktikujte s opatrností a předem dítě na tento úkon upozorněte.

Autismus u dětí není pro rodiče dozajista snadný. Matka i otec jsou nuceni změnit diametrálně přístup k autistickému potomkovi. Nelze se k němu chovat jako k zdravému jedinci. Přesto však může rodina žít v harmonickém vztahu. Děti s autismem neztratily city a dokážou je kladně projevovat, pokud budou cítit, že jsou skutečně milované.

Autor článku: Iveta Berezkinová